JUDr. Eva Janečková

Pod jakým jménem se vedou cizinci v matrice mateřské školy: pod jménem, které mají uvedené v dokladu, nebo v českém překladu rodného listu?

Bývalé vedení školy rozdalo všem zaměstnancům smlouvu na dobu neurčitou. Asistent pedagoga, který byl přidělen žákovi, měl ve smlouvě uvedenou dobu pracovního poměru po dobu trvání pracovního poměru do 30. 6. 2025. Mezitím v únoru získal AP dodatek k pracovní smlouvě na dobu neurčitou, úvazek 0,8. Nyní žádá o navýšení úvazku od 1. 7. 2025 kvůli novému doporučení z PPP, kde opravdu došlo ke změně PO s navýšením PPČ AP. Jsem povinna tuto změnu akceptovat od 1. 7. 2025 nebo mohu až od 1. 9. 2025? Je možné touto cestou zaměstnat AP na dobu neurčitou? Jakým způsobem se proti tomuto lze bránit? Zároveň AP zažádal o navýšení platové třídy na 9. stupeň, ale to mi připadá dle katalogu prací jako bezpředmětné.

Je k dispozici nějaký přehled základních řádů, a vnitřních předpisů a směrnic, které musí mít gymnázium v platném stavu? Ideálně rozdělené podle úseků-ekonomický, výchovně-vzdělávací apod.? 

Zákonní zástupci dítěte podali žádos o přijetí do ZŠ. Vydali jsme rozhodnutí o přijetí. Bylo ukončeno správní řízení. Otec dítěte ale následně poslal mail, že s přijetím nesouhlasí. Jak postupovat? 

Pokud by byl pedagogický pracovník pravomocně odsouzen za řízení pod vlivem alkoholu, je to důvod pro ukončení pracovního poměru z důbodu na základě nesplnění předpokladů k výkonu práce (trestní bezúhonnost)? 

Pedagogický pracovník má uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou na jeden rok, a to do 24. 8. 2025. Je možné, aby byla smlouva prodloužena pouze do 30. 6. 2026, pokud k podpisu dodatku dojde již 30. 6. 2025?

Na školní úrazy se musíme podívat nejen z hlediska bezpečnosti, ale také úhlem pohledu právní odpovědnosti. Neřešíme pouze úrazy zaměstnanců, ale v častějším případě úrazy dětí. Každý pád na školním výletě, zranění při tělocviku nebo nehoda během školní akce může mít dalekosáhlé důsledky – nejen pro dítě a jeho rodinu, ale i pro školu jako instituci. 

Rok 2025 přinesl velkou tzv. flexinovelu zákoníku práce (zákon č. 120/2025 Sb.). Hlavním cílem změn je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců, a tím tak uvolnit v řadě případů příliš rigidní nastavení právní úpravy s cílem reagovat na aktuální potřeby moderního trhu práce. Přinesla také zpřesnění limitů pracovního poměru na dobu určitou, když je zdůrazněno, že celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout devět let. Toto pravidlo dosud vyplývalo z faktu, že pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat nejdéle na tři roky a poté ho nejvýše dvakrát opakovat – tedy 3 krát 3 roky.

Podle dřívějšího znění zákoníku práce byla primární výplata odměny za práci v hotovosti na pracovišti. Nově je zavedeno, že mzdu nebo plat zaměstnavatel vyplácí po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu na svůj náklad a nebezpečí na platební účet určený zaměstnancem, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v pravidelném termínu jejich výplaty.

Dřívější právní úprava umožňovala jen výkon závislé práce nezletilým od 15 let s ukončenou povinnou školní docházkou. Nebylo proto možné, aby mladistvý, který dosáhl 15, 16 nebo 17 let, a přitom neukončil povinnou školní docházku, mohl vykonávat závislou práci (a to ani v omezeném rozsahu nebo za zvláštních podmínek zohledňujících nízký věk).

V případě, že zaměstnanec zažaluje neplatnost rozvázání pracovního poměru a trvá na dalším zaměstnávání, má podle § 69 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku za celou dobu trvání soudního sporu. Do teď však neměl nárok na náhradu za nevyčerpanou dovolenou, To změnilo rozhodnutí Soudního dvora EU, které se propsalo do tzv. flexinovely zákoníku práce (zákon č. 120/2025 Sb.).

Zkušební doba je jedním z významných institutů pracovního práva, který dává možnost jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci zvážit a posoudit, zda mají zájem na dalším trvání pracovního poměru. Zkušební doba by měla v celém svém rozsahu sloužit k vzájemnému ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu, pracovních schopností zaměstnance i existujících pracovních podmínek u zaměstnavatele. Pokud by jedna ze smluvních stran nebyla s pracovním vztahem spokojena, je možné ho v rámci zkušební doby velmi snadno ukončit.

Předchozí právní úprava v případě, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat práci, umožňovala zaměstnavateli pracovní poměr rozvázat výpovědí. V závislosti na příčině dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti přitom zákon rozlišoval dva samostatné výpovědní důvody, což v praxi vedlo k tomu, že výpověď mohla být shledána soudem neplatnou jen proto, že zaměstnavatel, potažmo poskytovatel pracovnělékařských služeb nesprávně odhadli příčiny pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance.

Podle dřívější právní úpravy platilo, že pokud zaměstnavatel ukončil pracovní poměr z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, náleželo zaměstnanci odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Odstupné v této výši mohlo být pro zaměstnavatele likvidační, zaměstnavatelé se proto snažili tuto právní úpravu obejít a zejména pracovní úrazy uznávali jen neradi. Tzv. flexinovela zákoníku práce (zákon č. 120/2025 Sb.) proto místo odstupného přinesla jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru.

Ředitel vydal rozhodnutí o přijetí žáka do 1. ročníku. Rozhodnutí nabylo právní moci. Zákonný zástupce žáka oznámil, že dítě nastoupí do 1. ročníku na jinou ZŠ. Může vzít zákonný zástupce svou žádost zpět, má se odvolat proti rozhodnutí, jiná škola pošle rozhodnutí o přestupu, když ještě nezačal nový školní rok, nebo jen žák v září nenastoupí? Jak postupovat? 

Od 1. 1. 2025 jsem ředitelkou na ZŠ. S bývalou paní ředitelkou jsem byla domluvená, že mi bude postupně předávat veškerou agendu školy. Do dnešního dne jsem však obdržela pouze klíče od ředitelny, protože paní ředitelka vážně onemocněla (asi tři týdny po předání funkce) a právě podstupuje dost náročnou léčbu s nejistým výsledkem, takže k předání z její strany už nedojde. Chtěla bych být ale „chráněna“ nějakým dokumentem, který bych dala k podpisu zřizovateli, že neberu odpovědnost za nedostatky, které vznikly před mým nástupem do funkce, protože jsem zdědila školu v dost žalostném stavu. Poradíte mi prosím, co by měl takový dokument obsahovat, abych byla „chráněna“ a neodnesla, hlavně finančně, předešlé nedostatky? 

Zákonní zástupci často řeší otázku, v jakém rozsahu mají informovat školu o zdravotních problémech svého dítěte. Ptají se, zda škola vůbec tyto informace potřebuje, a pokud ano, jak s nimi nakládá – jakým způsobem mohou zaměstnanci zacházet se zprávou a kdo se s informacemi o dítěti může seznámit. Z obav, že informace o změněné zdravotní způsobilosti (včetně té psychické) budou mít vliv na přístup školy k dítěti v podobě diskriminace, často neplní svou povinnost informace poskytnout.

Zkušební dobu upravuje § 35 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). V průběhu zkušební doby lze rychle, neformálně a snadno skončit pracovní poměr, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Lze ho zrušit z jakéhokoli důvodu nebo bez konkrétně sděleného důvodu, což je (v porovnání s výpovědí z pracovního poměru) pro zaměstnavatele nespornou výhodou. Protože nejde o výpověď, ale o zrušení, nevztahuje se na toto skončení ochranná doba podle § 53 zákoníku práce. U vedoucích zaměstnanců, kteří byli do své funkce jmenováni, ale může mít svá specifika.

Tzv. flexinovela (zákon č. 120/2005 Sb.) zareagovala na výtky, které se v praxi objevovaly a které se týkaly běhu výpovědní doby. Dřívější právní úprava nerozlišovala délku výpovědní doby v závislosti na tom, jaký důvod zaměstnavatele k jednostrannému rozvázání pracovního poměru výpovědí vedl. Ať už je tedy zaměstnanec nadbytečný anebo kupříkladu nesplňuje zákonné předpoklady pro výkon sjednané práce či porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), pokud jde o délku výpovědní doby, poskytoval ekvivalentní úroveň ochrany. Výpovědní doba běžela až od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi, což v řadě případů pracovní poměr uměle prodlužovala. Tyto situace již delší dobu volaly po změně.

Jak je to s povinností přijetí nespádového dítěte na 2. stupeň ZŠ? Modelově: na vesnici je ZŠ pouze 1. stupeň, „tradičně“ děti chodí na 2. stupeň do města, ale nejsou spádové. Nebo děti z vesnice, která má svou ZŠ (1. stupeň), ale rodiče dojíždějí do města a chtějí dítě dát do 1. třídy na ZŠ ve městě (nespádové dítě, vesnice má svou školu). Je ZŠ povinna přijmout všechny přihlášené děti, když má „papírově“ volnou kapacitu školy (tj. má volnou kapacitu dle rejstříku), ale nemá volné učebny, nechce přeplnit třídy, na 1. stupni má pouze 3 třídy, po 25 dětech, kdyby musela přijmout nespádové děti, měla by ve třídě 30 a více dětí, což nechce. Podotýkám, že ve městě jsou další 2 školy, které tak naplněné nejsou, případně na 1. stupeň mají vesnice své školy. Může ředitel tyto žáky odmítnout?