JUDr. Eva Janečková - strana 2

Zákonní zástupci často řeší otázku, jak mají naložit se zprávou z poradenského zařízení. Mají ji předložit škole, když je na ní uvedeno, že je pro potřeby rodičů? Potřebuje vůbec škola informace v ní obsažené? Jakým způsobem mohou zaměstnanci zacházet se zprávou a kdo se s informacemi o dítěti může seznámit?

Byť školský zákon1) obsahuje pravidla pro použití správního řádu2) , v praxi se objevuje celá řada nejasných situací, které nastávají zejména po vydání správního rozhodnutí ve věci. Váhat nad správným postupem může ředitel školy jak v případě, kdy ještě rozhodnutí nenabylo právní moci, tak v situaci, kdy sice rozhodnutí již právní moci nabylo, ale došlo ke změně okolností, které odůvodňují vydání nového rozhodnutí s opačným výrokem.

Základní umělecké školy již před covidovou pandemií pořizovaly nahrávky produkce svých žáků a zveřejňovaly je na svých webových stránkách. Distanční výuka přinesla značné rozšíření této praxe, kdy záznamy (tedy nikoli pouze fotografie, ale video a audiozáznamy) začaly být zveřejňovány nejen na webových stránkách, ale také na sociálních sítích. K rozšíření došlo na obory, u kterých to dříve nebylo myslitelné, tedy i na obory výtvarné.

Dne 1. 1. 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, která s účinností od 1. 1. 2022 umožnila na základě indikace praktického lékaře pro děti a dorost poskytovat poskytovatelům domácí péče zdravotní služby dětem ve školách.

Školní výlety jsou u dětí velmi oblíbené. Na ředitele škol a pedagogy však tyto akce kladou značné nároky. Je třeba vyřešit otázky týkající se pracovního práva, např. jak se vypořádat s limity pracovní cesty a cestovními náhradami, s pracovní dobou atd.

Dne 1. 1. 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, která s účinností od 1. 1. 2022 umožnila na základě indikace praktického lékaře pro děti a dorost poskytovat poskytovatelům domácí péče zdravotní služby dětem ve školách.

Školní výlety jsou u dětí velmi oblíbené. Na ředitele škol a pedagogy však tyto akce kladou značné nároky. Je třeba vyřešit otázky týkající se pracovního práva, např. jak se vypořádat s limity pracovní cesty a cestovními náhradami, s pracovní dobou atd.

Školy se často snaží zachytit svou historii i v širším kontextu, a to v podobě školních almanachů. Ty obvykle mapují vývoj školy za desetiletí, obsahují vzpomínky, seznamy absolventů, fotografie žáků, studentů i pedagogů, ale také například výtvarné práce současných i minulých studentů.

Mezi rodiči dětí často dochází ke sporům, a to bez ohledu na to, zda v danou chvíli probíhá rozvod/rozchod, jsou již rozvedeni nebo stále žijí spolu. Tyto spory se pak obvykle dotýkají i jejich dítěte či dětí a následně se přenášejí na půdu školy, která je tím do konfliktu zatahována.

Školy se často snaží zachytit svou historii i v širším kontextu, a to v podobě školních almanachů. Ty obvykle mapují vývoj školy za desetiletí, obsahují vzpomínky, seznamy absolventů, fotografie žáků, studentů i pedagogů, ale také například výtvarné práce současných i minulých studentů.

Mezi rodiči dětí často dochází ke sporům, a to bez ohledu na to, zda v danou chvíli probíhá rozvod/rozchod, jsou již rozvedeni nebo stále žijí spolu. Tyto spory se pak obvykle dotýkají i jejich dítěte či dětí a následně se přenášejí na půdu školy, která je tím do konfliktu zatahována.

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), nejen obsahuje povinnost poskytovat zákonem předpokládané informace, ale také ukládá povinným subjektům, mezi něž patří minimálně část škol, podle § 5 odst. 3 povinnost do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost tyto informace zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato povinnost je však limitována, neboť zveřejnit plné znění poskytnutých informací má povinný subjekt pouze v případě elektronicky poskytnutých informací.

Při využívání souhlasů pro zpracování osobních údajů dochází ve školách stále k chybám. Ředitelé mají pochybnosti, kdy je nutné souhlas získat a kdy lze osobní údaje zpracovávat bez něj. V době, kdy Obecné nařízení (GDPR) nabylo účinnosti, byl souhlas požadován pro širokou škálu oblastí. Jednalo se např. o souhlas se zveřejněním výsledků soutěží, se zpracováním osobních údajů vyzvedávající osoby, souhlas s předáním údajů žáků poskytovateli služeb – ubytovateli. Praxe postupně většinu těchto souhlasů vyeliminovala, byl pro ně nalezen jiný zákonný titul podle čl. 6 Obecného nařízení (GDPR).

Při využívání souhlasů pro zpracování osobních údajů dochází ve školách stále k chybám. Ředitelé mají pochybnosti, kdy je nutné souhlas získat a kdy lze osobní údaje zpracovávat bez něj. V době, kdy Obecné nařízení (GDPR) nabylo účinnosti, byl souhlas požadován pro širokou škálu oblastí. Jednalo se např. o souhlas se zveřejněním výsledků soutěží, se zpracováním osobních údajů vyzvedávající osoby, souhlas s předáním údajů žáků poskytovateli služeb – ubytovateli. Praxe postupně většinu těchto souhlasů vyeliminovala, byl pro ně nalezen jiný zákonný titul podle čl. 6 Obecného nařízení (GDPR).

Při využívání souhlasů pro zpracování osobních údajů dochází ve školách stále k chybám. Ředitelé mají pochybnosti, kdy je nutné souhlas získat a kdy lze osobní údaje zpracovávat bez něj. V době, kdy Obecné nařízení (GDPR) nabylo účinnosti, byl souhlas požadován pro širokou škálu oblastí. Jednalo se např. o souhlas se zveřejněním výsledků soutěží, se zpracováním osobních údajů vyzvedávající osoby, souhlas s předáním údajů žáků poskytovateli služeb – ubytovateli. Praxe postupně většinu těchto souhlasů vyeliminovala, byl pro ně nalezen jiný zákonný titul podle čl. 6 Obecného nařízení (GDPR).

  Souhlas se zpracováním osobních údajů ve školách JUDr. Eva Janečková, Úřad městské části Praha 8 Při využívání souhlasů pro zpracování osobních údajů dochází ve školách stále k chybám. Ředitelé...

Nástup na mateřskou dovolenou je nepochybně právem zaměstnankyně, jak vyplývá ze znění ustanovení § 195 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), podle něhož mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

Údaj o mzdě anebo o platu ve spojení s konkrétním zaměstnancem, který je identifikován anebo je alespoň identifikovatelný ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 1 Obecného nařízení (GDPR), je také osobním údajem. I když výše platu nebo mzdy není povinným obsahem pracovní smlouvy podle § 34 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, bývá zpravidla jedním z ujednání, pokud tato výše není stanovena v samostatném dokumentu - tzv. platovém výměru. Tyto dokumenty jsou pak podle § 316 odst. 1 zákoníku práce obsahem osobního spisu, do kterého mají právo nahlížet mj. toliko vedoucí zaměstnanci, kteří jsou zaměstnanci nadřízeni.

Povinnost zajistit bezpečnost osobních údajů patří mezi základní povinnosti stanovené Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Cílem pracovní situace je okomentovat podmínky využití souhlasu se zpracováním osobních údajů a obsah souhlasu se zpracováním osobních údajů. Předmětem článku není souhlas se zpracováním osobních údajů spadajících do zvláštní kategorie osobních údajů.