JUDr. Eva Janečková - strana 2

Zákonní zástupci často řeší otázku, v jakém rozsahu mají informovat školu o zdravotních problémech svého dítěte. Ptají se, zda škola vůbec tyto informace potřebuje, a pokud ano, jak s nimi nakládá – jakým způsobem mohou zaměstnanci zacházet se zprávou a kdo se s informacemi o dítěti může seznámit. Z obav, že informace o změněné zdravotní způsobilosti (včetně té psychické) budou mít vliv na přístup školy k dítěti v podobě diskriminace, často neplní svou povinnost informace poskytnout.

Zkušební dobu upravuje § 35 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). V průběhu zkušební doby lze rychle, neformálně a snadno skončit pracovní poměr, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Lze ho zrušit z jakéhokoli důvodu nebo bez konkrétně sděleného důvodu, což je (v porovnání s výpovědí z pracovního poměru) pro zaměstnavatele nespornou výhodou. Protože nejde o výpověď, ale o zrušení, nevztahuje se na toto skončení ochranná doba podle § 53 zákoníku práce. U vedoucích zaměstnanců, kteří byli do své funkce jmenováni, ale může mít svá specifika.

Tzv. flexinovela (zákon č. 120/2005 Sb.) zareagovala na výtky, které se v praxi objevovaly a které se týkaly běhu výpovědní doby. Dřívější právní úprava nerozlišovala délku výpovědní doby v závislosti na tom, jaký důvod zaměstnavatele k jednostrannému rozvázání pracovního poměru výpovědí vedl. Ať už je tedy zaměstnanec nadbytečný anebo kupříkladu nesplňuje zákonné předpoklady pro výkon sjednané práce či porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), pokud jde o délku výpovědní doby, poskytoval ekvivalentní úroveň ochrany. Výpovědní doba běžela až od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi, což v řadě případů pracovní poměr uměle prodlužovala. Tyto situace již delší dobu volaly po změně.

Jak je to s povinností přijetí nespádového dítěte na 2. stupeň ZŠ? Modelově: na vesnici je ZŠ pouze 1. stupeň, „tradičně“ děti chodí na 2. stupeň do města, ale nejsou spádové. Nebo děti z vesnice, která má svou ZŠ (1. stupeň), ale rodiče dojíždějí do města a chtějí dítě dát do 1. třídy na ZŠ ve městě (nespádové dítě, vesnice má svou školu). Je ZŠ povinna přijmout všechny přihlášené děti, když má „papírově“ volnou kapacitu školy (tj. má volnou kapacitu dle rejstříku), ale nemá volné učebny, nechce přeplnit třídy, na 1. stupni má pouze 3 třídy, po 25 dětech, kdyby musela přijmout nespádové děti, měla by ve třídě 30 a více dětí, což nechce. Podotýkám, že ve městě jsou další 2 školy, které tak naplněné nejsou, případně na 1. stupeň mají vesnice své školy. Může ředitel tyto žáky odmítnout? 

Je předepsané, co přesně má obsahovat předávací protokol pro nového ředitele školy, který školu přebírá? Případně prosím o nějaký vzor. Dále k této věci ještě jeden problém: před nástupem nového ředitele je otazník kvůli odstupnému pro bývalou paní ředitelku, kdy se přišlo na to, že na odstupné nemá nárok (bylo už vyplaceno) a tato celkem vysoká částka nyní chybí v rozpočtu (zatím řešeno přesunem peněz). Řeší se to už přes právní kancelář, nicméně, je nutné tuto věc též do předávacího protokolu zanést? Nový ředitel by tak případně byl kryt proti tomuto rozhodnutí, kdy ještě ve své vedoucí pozici nebyl. 

Je možné mít v jedné třídě jednoho asistenta a jednoho druhého pedagoga? V naší třídě máme celkově 29 žáků, z toho 3× podpůrné opatření stupně 3. U jednoho žáka jsme dostali doporučení na asistenta pedagoga, u druhého doporučení na využití druhého pedagoga. Víme, že počet asistentů ve třídě je limitován počtem žáků s podpůrnými opatřeními stupně 3 a výše, ale nikde jsme nenašli, že by se omezení mělo týkat i druhých pedagogů. Je možné obě tyto pozice obsadit v jedné třídě?

Učitelka prvního stupně ZŠ vykonává ještě činnost speciálního pedagoga. K výkonu obou činností je kvalifikovaná. Pro obě činnosti má uzavřené pracovní smlouvy, na pozici učitelka výše úvazku 1,00. Jako učitelka má 22 hodin přímé pedagogické činnosti. Na pozici speciální pedagog - výše úvazku 0,15, tento úvazek zahrnuje 0,1 - speciální pedagog - hrazeno původně ze Šablon + 0,05, tj. 1 hodina speicálně pedagogické péče týdně). Od 1. 9. 2025 přibude další jedna hodina speciální pedagogické péče. Je možné jí na pracovní pozici učitelka úvazek 1,00 sestavit tak, že bude v kombinaci 20 hodin přímé ped. činnosti v dané třídě 1. stupně ZŠ + 2 hodiny spec. ped. péče (odpoledne se skupinkou žáků, kteří to mají v doporučení)? Pokud to možné není, existuje nějaký jiný, doporučující model, jak úvazky sestavit a správně financovat?

Každá škola se snaží prezentovat na veřejnosti svoji činnost. Dělají to kromě jiného zveřejňováním fotografií a audio a videozáznamů. Na důležitosti tento způsob prezentace nabývá u základních uměleckých škol.

S nástupem do funkce ředitele školy potřebuji stávajícího statutárního zástupce učinit pouze zástupcem a zároveň nového pedagoga jmenovat statutárním zástupcem ředitele školy. Jak mám správně postupovat? Musím statutárního zástupce odvolat a znovu jmenovat, ale na pozici zástupce? 

Ve školách se opakovaně řeší, kdo a za jakých okolností může vykonávat zdravotní úkony. Neméně často se řeší, jak je to s podáváním léků dětem a žákům, pokud nejsou schopni tento úkon zrealizovat sami. Na jednu stranu podle názoru MŠMT platí, že nelze připustit, aby dítě, žáka nebo studenta, který např. musí užívat léky nebo dodržovat dietu, nebylo možné vzdělávat, neboť učitelé a jiní zaměstnanci škol a školských zařízení mu pomoci odmítají, na druhou stranu platí, že pokud zdravotní potřeby dítěte přesahují možnosti zaměstnanců školy, ať už odborné, časové, nebo jiné, a pokud dítě potřebuje nad rámec standardních úkolů pedagogické práce speciální dohled či výkon jiných odborných zdravotních úkonů, musí se zákonný zástupce ve spolupráci s praktickým lékařem pro děti a dorost a se školou pokusit o nalezení řešení v podobě zajištění podpory jinou osobou, než je zaměstnanec školy.

Pokud do mateřské školy přijmeme dítě, které se po nástupu začne chovat nevhodným způsobem nebo bude opakovaně porušovat školní řád (např. agresivní chování vůči dětem či personálu, nebo jiné nezvladatelné chování), existuje nějaká tzv. adaptační/zkušební lhůta, během které je možné ukončit docházku dítěte do MŠ bez udání konkrétního důvodu, případně s důvody uvedenými výše? Případně, lze v takové situaci dítě vyloučit z předškolního vzdělávání? Jaký je postup a jaké lhůty je nutné dodržet? Liší se situace, pokud dítě ještě nemá povinnou předškolní docházku? Existuje k tomu relevantní právní úprava nebo metodický pokyn?

Jaké právní kroky musí nastat při sloučení základní a mateřské školy, a v jakém časovém horizontu?

Jak postupovat a jaké běží lhůty, kdy se škole vrátilo rozhodnutí o nepřijetí k základnímu vzdělávání do 1. ročníku? Rozhodnutí bylo zasláno doporučeným dopisem do vlastních rukou jen adresátovi (červený pruh s doručenkou) na adresu trvalého pobytu zákonného zástupce a vrátilo se z důvodu, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Jaké kroky musíme následně konat a kdy lze dopis považovat za doručený fikcí? 

V loňském roce došlo ke změnám školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.) a v souvislosti s tím i ke změně vyhlášky o předškolním vzdělávání (vyhláška č. 14/2005 Sb.). Podle současné úpravy rozhoduje o výši úplaty zřizovatel, který již není vázán výší neinvestičních nákladů. Výpočet je vázán na výši minimální měsíční mzdy.

Mateřské školy mají oproti základním výhodu. Mohou ukončit předškolní vzdělávání dítěte (nejedná-li se o předškoláka) v případech, které zákon uvádí. Vzhledem k tomu, že se jedná o správní řízení, a to o správní řízení zahájené z moci úřední, musí být správně provedeny všechny procesní kroky.

Jedním z příplatků, které jsou vypláceny pedagogickým pracovníkům, je tzv. specializační příplatek. Náleží pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady. Otázkou, která se často objevuje, je, zda tento příplatek může být vyplácen také zaměstnanci, který činnost reálně vykonává, ale nemá splněné kvalifikační předpoklady.

Je nutné mít na žádosti k předškolnímu vzdělávání razítko lékaře, i když bude dítě předškolák a nemá žádné zdravotní omezení ani alergie? 

Po přečtení článku s titulkem uvedeným v názvu otázky mám otázku, zda učitel nesmí testovat ani při podezření, zdůrazňuji důvodném, že žák je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky na pracovišti praxe. Mám na mysli například zemědělské práce, nebo práce na zařízeních pod napětím. Kde může dojít k vážnému úrazu i s následkem smrti. Chápu, že testovat na hodině češtiny není nezbytné. Je opravdu nutné volat k takovému případu Policii ČR nebo strážníky Městské policie? Bohužel naše zkušenost je taková, že Policie s námi odmítla spolupracovat a odkázala nás na náš školní řád. U nezletilých žáků si poradíme, zodpovídá rodič, ale u zletilých těch možností moc není. Je obtížné vykázat žáky z výuky jen na základě podezření. Děkuji za odpověď.

Jaké kroky a postupy je nutné udělat, když potřebuji navýšit kapacitu školní jídelny? Je také potřeba vyjádření hygieny?