JUDr. Eva Janečková - strana 3

Jak správně řešit situaci, kdy žákovi při výuce upadne školní tablet a rozbije se?

Jsme ZŠ, ZUŠ a MŠ a připravujeme rekonstrukci školní jídelny. Paní ředitelku by zajímalo, jakým nařízením (zákonům, směrnicím, vyhlášek apod.) výdej obědů podléhá, a zda tedy podle toho jsme povinni vydávat jídlo žákům ZŠ. Pro děti z MŠ jsme zajistili dovoz obědů z jiné MŠ a ostatní jídla připravíme sami, tam o té povinnosti víme, ale nejsme si jisti základní školou.

V souvislosti s rostoucím počtem neplatičů za stravování ve školách se stále častěji objevuje otázka, jak může škola, resp. školní jídelna reagovat na tuto situaci, aby jednala s péčí řádného hospodáře a dluh nenarůstal. Jako první se nabízí možnost přestat dítěti obědy vydávat. Tento krok ale není jednoduchý a je třeba rozlišovat, o jaký stupeň školy se jedná.

Příplatek za rozdělenou směnu má zaměstnanci kompenzovat určité nepohodlí, které je způsobené tím, že směna, a tedy i vykonávaná práce, jsou přerušovány a roztaženy do delšího časového úseku dne. Vzhledem ke specifickému charakteru pracovní doby pedagogických pracovníků v některých případech vznikají pochybnosti o tom, kdy tento nárok vzniká, ale také se objevují pochyby ředitelů škol o nutnosti tento příplatek vyplácet.

Pracovní doba pedagogických pracovníků je ze své podstaty poměrně složitá věc. Proto často vznikají různé otázky, zejména v souvislosti s tím, co se do pracovní doby započítává, co je součástí přímé pedagogické činnosti. Náplň práce vychovatele ve školní družině je odlišná od náplně práce učitele, proto je třeba některé činnosti posuzovat odlišně.

V příštím školním roce bude probíhat kompletní rekonstrukce naší školní jídelny. Žáci 8. a 9. ročníku se budou stravovat v jídelně gymnázia v docházkové vzdálenosti cca 500 metrů. Jedná se o cestu klidnou vilovou čtvrtí. Jsme povinni zajistit doprovod žáků do této školní jídelny? Předpokládáme, že cestu z jídelny domů, případně na odpolední vyučování, už určitě ne. V případě, že by tato povinnost pro nás vyplývala, je možné nahradit ji prohlášením rodičů, že za své dítě přebírají po dobu této cesty právní zodpovědnost? Jedná se o nejstarší školáky, doprovodu z naší strany se budou bránit.

Sporným bodem ve spolupráci škol a orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) je názor škol, že tento vztah je jednostranný, protože OSPOD odmítá informovat školu o tom, zda s dítětem, resp. rodinou, pracuje a jakým způsobem, a to i na přímý dotaz školy. OSPOD má ale zákonem natolik přísně stanovenou povinnost mlčenlivosti, že jiný postup není možný.

Rok 2025 přinesl velkou tzv. flexinovelu zákoníku práce. Hlavním cílem změn je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců, a tím uvolnit v řadě případů příliš rigidní nastavení právní úpravy s cílem reagovat na aktuální potřeby moderního trhu práce.

Je u školské příspěvkové organizace nutný souhlas zřizovatele s přijetím účelově určeného nadačního příspěvku? Podle jakého právního předpisu?

Jak je to s možností přihlášení dítěte do jiné mateřské školy v průběhu školního roku v situaci, kdy již dítě dochází do jiné MŠ? Konkrétně se jedná o případ, kdy dítě v současnosti navštěvuje jednu mateřskou školu, avšak v jiné MŠ se v průběhu roku (od května) uvolnilo místo. Rodiče mají zájem o přijetí dítěte do této nové školky, ovšem s nástupem až od září – tedy až s počátkem nového školního roku. Je možné provést přijímací řízení již nyní, s nástupem dítěte až od září? Je možné, aby dítě bylo současně zapsáno ve dvou MŠ (s tím, že do nové by fyzicky nenastoupilo dříve než v září)? Nebyl by takový postup v rozporu s platnou legislativou (např. školským zákonem)? Jaký je v takových případech doporučený postup z hlediska evidence a nároku na státní příspěvek a úplatu?

Školní parlament složený z našich studentů a žáků vymyslel, že by se jim líbilo při odborných výcvicích u technických oborů (automechanik, opravář, truhlář apod.) používat ochranné pracovní oděvy s krátkými nohavicemi. Toto řešení nám přijde z důvodu bezpečnosti práce jako neodpovídající. Potřebovali bychom informaci, zda je toto v souladu s bezpečností práce nebo není. 

Obracím se na Vás s dotazem týkajícím se navýšení kapacity školní jídelny. Dle rejstříku škola a školských zařízení je kapacita naší školní jídelny 250 stravovaných. Vaří se zde i obědy pro mateřskou školu ve vedlejší obci. Tato mateřská škola nyní zvyšuje kapacitu o 12 dětí, tudíž požadují od naší školní jídelny více obědů. V současné době vaříme 240 obědů, pokud bychom vyhověli mateřské škole ve vedlejší obci, jednalo by se o 2 obědy nad stanovenou kapacitu. Mateřské škole bychom rádi vyhověli. Jak mám nyní postupovat? Postačí k tomu souhlas zřizovatele nebo je nutno požádat o změnu v rejstříku škol? 

Mohu od příštího školního roku snížit úvazek pedagogovi? V současné době má celý úvazek, v příštím školním roce ho bohužel nenaplním, počítám s polovičním.

Máme na školních akcích povinnost nabízet alternativní stravování pro muslimské studenty? Jedná se např. o zajištění stravování během týdenního sportovního kurzu.

Musí mít při uzavírání DPP či DPČ např. v rámci Šablon OP JAK, ale i mimo ně pracovník, se kterým je uzavírání vstupní lékařskou prohlídku?

V praxi je častá situace, kdy zákonný zástupce nepodá žádost o přijetí dítěte, které by mělo plnit povinné předškolní vzdělávání, do spádové mateřské školy a ředitel této školy netuší, co se s tímto dítětem děje. Ředitelé pak argumentují tím, že když dítě nebylo přihlášeno, není „jejich“ a dále je nezajímá. Situace ovšem tak jednoduchá není.

Nastavení kritérií je v posledních letech nezbytnou součástí přijímacího řízení do mateřských i základních škol. Vzhledem k přetlaku žádostí musí ředitel školy stanovit pořadí. Musí se však vyvarovat toho, aby jeho postup byl diskriminační. Zákony přímo žádné vodítko nedávají, je proto namístě značná obezřetnost. Do stanovení kritérií často také zasahuje zřizovatel. Jeho zásahy mohou být neoprávněné, přesahující jeho kompetence. Vzhledem k tomu, že chybně nastavená kritéria mohou být důvodem pro použití opravného prostředku, je třeba věnovat značnou pozornost i této oblasti. Častou otázkou je, a to nejen u mateřských škol, ale také u školních družin, zda jedním z takových kritérií může být sociální situace.

Správné doručení rozhodnutí o přijetí či nepřijetí dítěte je nezbytné pro to, aby toto rozhodnutí mohlo nabýt právní moci a vykonatelnosti a aby na jeho základě mohla vznikat práva a povinnosti. V případě škol je třeba rozlišovat, zda se jedná o rozhodnutí kladné, nebo zamítavé.

V současné době je obvyklé, že kapacita mateřských škol nedostačuje požadavkům zákonných zástupců na přijetí jejich dětí. Ředitel školy proto musí obvykle stanovit kritéria pro přijetí a musí také precizně provést správní řízení, protože zákonní zástupci využívají možnosti podat opravný prostředek. Musí být správně podána žádost o přijetí, ředitel školy také nesmí zapomenout na žádný krok správního řízení a následně vydat bezchybné správní rozhodnutí.

Velmi často se mluví o šikaně ve školách. Toto rizikové jednání je tématem, kterému je věnována značná pozornost. Nicméně veškerá diskuse se zabývá šikanou mezi žáky. Téměř nikdy se nepřipouští, že by mohlo dojít také k šikaně pedagoga ze strany dětí, popřípadě ze strany kolegů.