JUDr. Eva Janečková - strana 4

Sjednání zkušební doby podle § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v praxi znamená, že v této době lze rychle, neformálně a snadno skončit pracovní poměr, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, nebo šest měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.

Podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, je jednou z výjimek, kdy není nutné smlouvy uveřejňovat, i smlouva uzavřená adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n), s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Tato výjimka se bude týkat i některých škol.

Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Povinnost škol zveřejňovat smlouvy vyplývá z ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) zákona o registru smluv, neboť školy jsou příspěvkové organizace územního samosprávného celku.

K odhlášení dítěte z docházky do MŠ může dojít nejen s ukončením ke konci měsíce, kdy ohledně platby za daný měsíc nevznikají pochybnosti, ale i k datu kdykoli v průběhu měsíce. Dochází pak ke sporům ohledně zaplacení úhrady za předškolní vzdělávání.

O předávání informací o žákovi zákonným zástupcům obvykle pochybnosti nepanují. Objevuje se ale otázka, zda je možné informace poskytnout i novému partnerovi rodiče, který se informací domáhá s odkazem na § 885 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Žádosti o informace o výši platu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), již nejsou záležitostí pouze ministerstev a dalších velkých úřadů, ale setkávají se s nimi i ředitelé škol.

Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Povinnost škol zveřejňovat smlouvy vyplývá z ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) zákona o registru smluv, neboť školy jsou příspěvkové organizace územního samosprávného celku.

Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.

Je nepochybné, že Policie ČR může nezletilého žáka předvolat nebo i předvést. Ředitel školy nemůže bránit policii ve vstupu do školy. Policie ČR může podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, vstupovat do veřejných prostor. Protože však škola vykonává dohled nad nezletilými žáky, ředitel školy nebo jeho zástupce musejí být seznámeni s předmětem policejního úkonu, včetně, důvodů, jež k němu vedou, a policista je povinen prokázat svou příslušnost k policii, a to například služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie. Škola má právo si identifikaci policisty ověřit.

S datem 1. 1. 2014 a tím i s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), se podle § 3045 odst. 1 tohoto zákona sdružení vzniklá podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, začala považovat za spolky. To se dotklo i Sdružení rodičů a přátel školy (SRPŠ).

Možnost, resp. povinnost opakovat ročník, upravuje § 52 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“).

Počty dětí přijímaných do mateřské školy stanoví v § 2 vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 14/2005 Sb.“). Podle toho ustanovení má mateřská škola s jednou třídou nejméně 15 dětí, mateřská škola se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 18 dětí ve třídě. Je-li v obci pouze jedna mateřská škola s jednou třídou, má nejméně 13 dětí, jediná mateřská škola v obci se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 16 dětí ve třídě. Třída mateřské školy se naplňuje do počtu 24 dětí. Třída, ve které jsou zařazeny děti se zdravotním postižením, má nejméně 12 dětí a naplňuje se do počtu 19 dětí.

Přijímání účastníků k činnosti ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání je obecně platnými předpisy rámcově ohraničeno jen věkem či návazností na školní docházku. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 74/2005 Sb. je činnost družiny určena přednostně pro žáky prvního stupně základní školy.

Novelou zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), zákonem č. 82/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některými dalšími zákony došlo i ke změně v činnosti poradenských pracovníků.

První problém se objevuje již při určování, které děti na školu v přírodě jet mohou a které nikoli. Necháme-li stranou vývoj dítěte a jeho schopnost být několik dnů bez rodičů, je zásadní kritérium obsaženo v § 9 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které

S ohledem na pracovní (otevírací) dobu mateřských škol řada rodičů řeší problém s vyzvedáváním dětí. V některých případech tímto pověřují staršího sourozence dítěte umístěného v mateřské škole. Názory na možnost vyzvedávání dítěte starším sourozencem mladším 15 let se různí. Některé mateřské školy toto umožňují s tím, že postačí, když je sourozenec uveden mezi osobami pověřenými k vyzvedávání, jiné školy uvádějí, že záleží na posouzení učitelky, přičemž pokud má učitelka pocit, že sourozenec mladší dítě nezvládne, nemá povinnost dítě vydat, i když je vypsané zmocnění k vyzvedávání dítěte. Jinde je striktně zakázáno vydat dítě sourozenci mladšímu 18 let, byť je zmocněn k vyzvedávání.

Podle § 174 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vykonává Česká školní inspekce (dále jen „ČŠI“) inspekční činnost ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe.

Podle § 123 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, lze vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost dané školy nebo školského zařízení. Odst. 5 téhož ustanovení obsahuje zákonné zmocnění pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovit prováděcím právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.

Předškolní vzdělávání je v České republice obvykle poskytováno za úplatu, kterou podle § 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, stanoví ředitel mateřské školy. Úhrada je stanovena jako měsíční a je zveřejňována na přístupném místě ve škole nejpozději 30. června předcházejícího školního roku. Navzdory tomu celá řada mateřských škol požaduje vedle této úplaty i „naturální platby“ v podobě toaletního papíru, papírových kapesníků, mýdla, papírů na kreslení, pastelek, fixů, lepidel apod. Takovýto postup však není v souladu se zákonem.

Definice asistivních technologií není v České republice jednotná. Obecně lze říci, že za asistivní technologii je možné považovat jakýkoli nástroj, zařízení, software nebo systém využívající zpravidla moderní technologie (zejména senzory, aktuátory, informační a komunikační technologie) s cílem posílit, udržet nebo zlepšit funkční schopnosti jedinců se speciálními potřebami, a tím jim usnadnit každodenní život a zlepšit jeho kvalitu, samostatnost a soběstačnost.