Organizace školy

Od 1. 9. 2024 ředitel může účastníkovi družiny nebo klubu snížit výši úplaty nebo ho od úplaty osvobodit, jestliže splní jednu z podmínek: a) účastník nebo jeho zákonný zástupce je příjemcem opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, b) účastníkovi nebo jeho zákonnému zástupci náleží zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách, nebo c) účastník svěřený do pěstounské péče má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o státní sociální podpoře d) účastník družiny má nárok na přídavek na dítě podle zákona o státní sociální podpoře. Lze ve vnitřním předpise stanovit, že v bodě a-c lze snížit o 100 % a v bodě d) např. o 50 %, nebo pojem snížit a osvobodit je rovnocenný a je jen další nepřesností z dílny MŠMT?

Žák střední školy v jarním řádném termínu nebyl u maturitní zkoušky úspěšný ze dvou předmětů, a ani v podzimním opravném termínu není opět úspěšný ani z jednoho předmětu, který opakoval. Jak bude vypadat jeho druhý opravný termín MZ, který se uskuteční až následující školní rok v jarním období? Bude znova opakovat jen neúspěšně opakované dva předměty nebo si zopakuje celou maturitní zkoušku včetně dříve úspěšně provedených didaktických testů nebo praktické zkoušky? 

Jak postupovat v případě, pokud žák přerušil studium na SŠ a po ukončení přerušení nejeví o další studium zájem a nekomunikuje? Jaké má škola v takové chvíli možnosti?

Kapacitu školní družiny máme 150 dětí. Ve škole máme nově přípravnou třídu (15 dětí). Můžeme je počítat mezi ostatní žáky školní družiny? Dále máme pro velký zájem ve školní družině sdílená místa, tzn. více dětí než je kapacita, ale abychom nepřekročili denní kapacitu 150, tak děti na sdílených místech nechodí více než 3 dny v týdnu. Můžete nám poradit, jak počítat Phmax a jak se vypořádat s výkaznictvím? 

Reforma oborové soustavy je tématem diskuzí již mnoho let. Zmiňuje se o ní již Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Důvody pro inovaci oborové soustavy v České republice přitom stále sílí. MŠMT letos představí návrh nové soustavy středoškolských oborů, jehož cílem má být zejména zpřehlednění a zjednodušení struktury. EDUin ve svém pravidelném Auditu vzdělávacího systému nabízí v této analýze nezávislý popis aktuálního stavu a témata, která vyžadují pozornost.1)

Vzdělávání Paměti národa se již více než 12 let snaží, aby pamětnické příběhy byly nedílnou součástí výuky dějepisu v základních a středních školách po celé České republice. Naše mise je jasná: přinést autentické svědectví o minulosti přímo do tříd a inspirovat tím nejen studenty, ale i pedagogy.

Úpravy v souvislosti s revizemi vzdělávacího programu jsou dnes nezbytnou součástí cesty ke kvalitnímu a modernímu vzdělávání. Ředitelé a pedagogové tak čelí výzvě, jak tyto změny vhodně, smysluplně a citlivě začlenit do školního prostředí a zároveň udržet motivaci všech zúčastněných. Pojďme se zaměřit na klíčové kroky, které mohou školám pomoci projít tímto transformačním procesem úspěšně.

Co je lokální strategie vzdělávání a má vůbec smysl ji vytvářet? Nejde jen o „módní“ záležitost? Text popisuje reálné výhody, které strategie vzdělávání může zřizovatelům škol přinést, a shrnuje, na co při její tvorbě nezapomenout a jak mohou vypadat navržené cíle. Článek vychází z online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Cílem článku je usnadnit plánování a organizaci činnosti základní umělecké školy v prvním pololetí školního roku 2024/2025. Jednotlivé situace a aktivity se vztahují na základní umělecké školy zřízené státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí (dále jen „veřejné“), soukromé i církevní. Jestliže se činnost týká pouze základní umělecké školy určitého zřizovatele, je tato skutečnost uvedena.

Přinášíme vám první díl ze seriálu rozhovorů s odborníky a odbornicemi v oblasti vzdělávací politiky. Tento seriál by vám měl nabídnout vhled do toho, jak o podobě vzdělávací politiky přemýšlejí ti, kdo na ni mají vliv a zároveň rozumějí i teoretickým východiskům, na nichž je rozvoj vzdělávání potřeba stavět. Jako první vám představíme prof. PaedDr. Ivu Stuchlíkovou, CSc., proděkanku pro vědu z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a odbornici na pedagogickou psychologii.

O změnách a trendech ve středoškolském vzdělávání, kapacitě škol a inovaci oborové soustavy jsme mluvili s náměstkem ministra školství Jiřím Nantlem a s Matějem Bulantem, ředitelem odboru Kurikulum odborného vzdělávání, kariérového poradenství a dalšího vzdělávání v Národním pedagogickém institutu.

Alternativní školy rozhodně netrpí nedostatkem sebevědomí. Aby ne! Pustili byste se snad do anabáze spojené se zakládáním alternativní školy, kdybyste nedůvěřovali vlastnímu úsudku ohledně toho, jak má vypadat vzdělávání? To, čím tyto školy však disponují už méně, je podloženost výzkumnými daty. Ne že by snad trpěly nechutí k empirickému poznání. Ověřovat výsledky alternativního vzdělání však není snadné. Možná si říkáte: co je na tom tak těžkého? Nestačí prostě rozdat absolventům testy z matematiky a češtiny a porovnat je s výsledky ostatních? Nestačí. Existují minimálně dva důvody proč.

Jaký je rozsah PPČ ředitele školy za těchto podmínek? Výuka probíhá ve dvou budovách, budovy jsou oddělené (1. hlavní, 2. odloučené pracoviště v rámci jedné obce): 1. budova ZŠ: 11 tříd - 290 žáků, 5 tříd 1. stupeň + 6 tříd 2. stupeň, ŠD - 2 oddělení; 2. budova ZŠ: 5 tříd běžné ZŠ 1. stupeň, 2 oddělení ŠD a 5 tříd ZŠ + 1 třída ZŠ speciální podle § 16 školského zákona; Ředitel zároveň vykonává funkci koordinátora ICT. PPČ ředitele je učitel na 2. stupni obor IT + Fy. Kolik hodin bude PPČ ředitele? Je možné ve 2. budově mít druhého ICT koordinátora? Pokud ano, o kolik hodin lze oběma ICT koordinátorům snížit počet PPČ?

Naše vychovatelka školní družiny má zájem vést placený kroužek keramiky pro některé žáky školní družiny, který by se konal v rámci její přímé činnosti. Rádi bychom věděli, zda je toto možné v rámci právních předpisů a jaké by byly případné podmínky nebo omezení, které bychom museli dodržet. 

Základní škola porušila volební řád školské rady, nebyla dodržena lhůta u voleb do školské rady, stanovená volebním řádem – nebyla dodržena 15denní lhůta pro zveřejnění listiny kandidátů (potvrzeno šetřením ČŠI). Zákonní zástupci namítají neplatnost voleb a nutnost volby do školské rady zopakovat, jelikož byli kráceni na svých právech seznámit se s kandidáty. Je opravdu nutné volby zopakovat, pokud na tom zákonní zástupci trvají, nebo je možné chápat nedodržení lhůty, stanovené ve volebním řádu v rovině nedodržení tzv. pořádkové lhůty, nemající právní následek? Zákonní zástupci poukazují na to, že pokud by tyto lhůty byly vnímány jen jako pořádkové, nemají potom pravidla volebního řádu žádný význam.

Tím, jak se mění doba, se proměňují i profese, které jsou pro středoškoláky a jejich rodiče atraktivní. Kdo z nich nechtěl být kosmonautem, herečkou nebo mistrem světa v ledním hokeji? Ale teď vážně: Zatímco obliba studia ekonomických či právních oborů rok od roku roste, s úbytkem studentů se v dlouhodobějším měříku setkávají profese z oblasti zemědělství či těžkého průmyslu. Některé specifické a do jisté míry exkluzivní vysokoškolské obory si nicméně udržují svou atraktivitu již celá desetiletí, i když se náplň jejich studia proměňuje. Mezi ně patří i nejstarší technicky orientovaný multimediální obor v Československu, který se původně jmenoval Rozhlas – film – televise a vznikl na Fakultě elektrotechnického inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze, kde lze nejen audiovizuální techniku a technologie studovat dodnes.

Ve Strategii 2030+ je uvedeno, že mezipředmětovost mezi vzdělávacími obory, tj. zjednodušeně řečeno propojování učiva do větších tematických celků, musí být ještě podpořena dalšími kompetencemi: „Na významu přitom budou nabývat komplexní dovednosti, multidisciplinarita a informatické myšlení. Vzhledem k dynamice změn musí být vzdělávací systém také dostatečně flexibilní a zaměřovat se na rozvoj znalostí a dovedností uplatnitelných na budoucím, nikoli současném trhu práce“ (s. 32). Jak toto ve školách uchopit a zvládnout takto náročný proces změny, jsme v Didaktické dílně na FP TUL v Liberci podrobili čtyřletému zkoumání v experimentálním prostředí spolupracujících škol .

Jak správně postupovat, pokud od 1. 9. 2024 chceme změnit ve školním řádu způsob používání mobilních telefonů ve škole? Je možné při změně obsahu bodu, který toto upravuje, provést pouze aktualizaci školního řádu a informovat o ní, nebo je třeba vydávat dodatek školního řádu? Musí školská rada schvalovat i případnou aktualizaci? Nedávno jsme prošli hloubkovou kontrolou ČŠI a v průběhu inspekční činnosti jsme školní řád upravovali – inspekcí mi bylo řečeno, že mám udělat pouze aktualizaci a provedla jsem hned bez schvalování. Dle jakého předpisu se která úprava provádí – aktualizace, vydání dodatku? A dle jakého předpisu a kdy je třeba podepsaný informovaný souhlas zákonného zástupce pro práci školní psycholožky se žákem či třídou? 

Chystáme se na obměnu vnitřních cedulí, jimiž jsou označeny třídy, učebny a další prostory školy. Zajímá mě, zda na ceduli musí být uvedeny všechny účely, k nimž daná prostora slouží. Konkrétně: probíhá-li v kmenové třídě I. ročníku ZŠ také školní družina, zda to na ceduli na dveřích musí být uvedeno. Ještě komplikovanější to je u prostor školního klubu – ten probíhá prakticky ve všech kmenových třídách. Důležité je, že nemáme zvláštní prostory (samostatné, resp. nemáme jich tolik) pro školní klub a některá oddělení školní družiny.