Bc. Jiří Stárek

Září je ve škole, vedle odstartování běžného provozu, časem plánování a představování si nejbližší budoucnosti. Zahájit školní rok, potom pečlivě stoupat po žebříku úspěchů, abychom pak nahoře zjistili, že je žebřík opřený o nesprávnou zeď, není moudré.

Na konci loňského roku zveřejnila Česká školní inspekce svou výroční zprávu – „Kvalita vzdělávání ve školním roce 2022/2023“. Obsahuje nejen data získaná inspekčními šetřeními, ale i analýzy, zprávy a grafy o fungování škol, včetně formulovaných doporučení k jejich dalšímu rozvoji.

Nedávno jsem byl pozván na Slovensko na konferenci „Učíme pre život“. U vchodu do hotelu nás vítal plakát s velkým nápisem „Spomaľme“! V tu chvíli jsem si řekl - tak tady jsem správně.

Na konci loňského roku zveřejnila Česká školní inspekce svou výroční zprávu – „Kvalita vzdělávání ve školním roce 2022/2023“. Obsahuje nejen data získaná inspekčními šetřeními, ale i analýzy, zprávy a grafy o fungování škol, včetně formulovaných doporučení k jejich dalšímu rozvoji.

Jedním z cílů Strategie 2030+ je vedle posílení klíčových kompetencí také rovný přístup ke vzdělávání. ČR patří mezi státy s největšími vzdělávacími nerovnostmi, které posiluje výběrovost, sociální status rodin, zdravotní i jiné znevýhodnění, rozdíly mezi regiony, nízká mezigenerační mobilita i neschopnost škol motivovat žáky k učení.

Na konci loňského roku zveřejnila Česká školní inspekce svou výroční zprávu – „Kvalita vzdělávání ve školním roce 2022/2023“. Obsahuje nejen data získaná inspekčními šetřeními, ale také analýzy, zprávy a grafy o fungování škol, včetně formulovaných doporučení k jejich dalšímu rozvoji.

Na říjnové Valné hromadě AZUŠ ČR 2023 vystoupila k připravované revizi RVP ZUV Mgr. Ivana Blažková, vedoucí oddělení předškolního, zájmového, speciálního a základního uměleckého vzdělávání, ředitelé Jiří Stárek a Luboš Lisner, členové pracovní skupiny pro revizi RVP ZUV v Národním pedagogickém institutu ČR, a představili směr uvažování, který pro základní umělecké vzdělávání vymezuje Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+.

V předminulém roce jsem byl požádán, abych napsal nějaké krátké novoroční zamyšlení. Napsal jsem tehdy úvahu o adventním čase, který v sobě nese určitý antagonismus. Uběhl rok a rozporuplnost letošního adventu se nejen nevytratila, ale bohužel prohloubila.

Úkolem základní umělecké školy je rozvíjet a kultivovat nadání dětí, motivovat je k celoživotnímu učení a utvářet tak žádoucí klíčové kompetence. Jednou z nich, kterou uvádí Rámcový vzdělávací program pro ZUŠ, je i kompetence kulturní.

Možná některým z vás během letošních prázdnin unikly články z celostátních tiskovin, které se týkaly našich škol. Text: „Tradiční ,zušky‘ jsou v ohrožení, stát by uspořil miliardy“ následoval článek s názvem: „Zrušte ZUŠky? Zkusme si někdy drze spočítat náklady a zisky“.

To, že v podnikatelské sféře platí rovnítko mezi spokojeným kolektivem zaměstnanců a podávanými výsledky - ziskem, není nic nového a nikdo nezpochybňuje, že bezpečné prostředí, ve smyslu svobodného, podporujícího a spravedlivého prostředí, uvolňuje mozkový potenciál pracovníků.

Od doby, co se vzdělávání stalo veřejnou službou, ze zákona poskytovanou státem, je průběžně revidováno a podrobováno veřejné diskuzi. Stále obtížnější je oddělit, v čem je užitečné pro život dítěte, žáka nebo studenta a v čem prospěšné spíše pro stát nebo momentální společenskou představu, co je „dobré a žádoucí“.

Základní umělecké školy čekají revize RVP ZUV, ale české školy obecně se již delší dobu potýkají s problémy a výzvami, které jsou pro všechny druhy škol společné.

Na stránkách Řízení školy se pravidelně setkáváme s osobnostmi, které reprezentují Stálou konferenci ředitelů (SKŘ). Ta vznikla v rámci projektu SYPO – NPI ČR a členy jsou zkušení ředitelé škol, představitelé MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů škol a odborné veřejnosti. Členem sekce středních a vyšších odborných škol je i Mgr. Petr Uherka, Dipl. Mgmt., ředitel Vyšší odborné školy publicistiky v Praze.

To, že v podnikatelské sféře platí rovnítko mezi spokojeným kolektivem zaměstnanců a podávanými výsledky – ziskem, není nic nového a nikdo nezpochybňuje, že bezpečné prostředí, ve smyslu svobodného, podporujícího a spravedlivého prostředí, uvolňuje mozkový potenciál pracovníků.

Na těchto stránkách se pravidelně setkáváme s osobnostmi, které v současné době reprezentují Stálou konferenci ředitelů (SKŘ). Ta vznikla v rámci projektu SYPO – NPI ČR a jejími členy jsou zkušení ředitelé škol, představitelé MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů škol a odborné veřejnosti. Členkou SKŘ (Sekce základních škol) je i ředitelka ZŠ Německo-českého porozumění a gymnázia Thomase Manna (GTM) v Praze 8 paní Mgr. Zuzana Svobodová, Ph.D., DBA.

Jaké je současné postavení mateřských škol ve vzdělávacím systému ČR, co se změnilo od dob před sametovou revolucí před více jak třiceti lety a jaké změny dnes potřebuje předškolní vzdělávání, aby reflektovalo nejnovější výzkumy v oblasti citového, rozumového a tělesného rozvoje dětí? Na otázky odpovídá PaedDr. Kamila Podrápská, Ph.D., ředitelka MŠ Klášterní v Liberci a členka předsednictva Stálé konference ředitelů (SKŘ), která má v SKŘ na starosti Sekci mateřských škol.

V roce 2020 vyhlásilo MŠMT ČR projekt zaměřený na využití distanční výuky ve školách, nikoli jako pouhou náhradu při uzavření škol např. při pandemiích, ale jako běžnou vzdělávací nabídku. V projektu pod názvem „Pokusné ověřování obsahu, metod a organizace kombinovaného vzdělávání v základních a středních školách“ se jen, jako již v minulosti poněkolikáté, trochu „pozapomnělo“ na základní umělecké školy.

Když si připomenu nedávný adventní čas, mám pocit, že těch koled, valících se ze všech tříd, koncertů a vystoupení, bylo nějak moc. Možná je to proto, že jak člověk stárne a kalendářní rok utíká stále rychleji, připadá mu, že sotva jeden advent skončí, druhý začíná a ty koledy jsou tady vlastně pořád.

Na stránkách Řízení školy se setkáváme s osobnostmi, které v současné době působí ve Stálé konferenci ředitelů (SKŘ). Jak žáky, pedagogy i kolegy ze SKŘ vnímá Mgr. Aleš Hajíček, ředitel ZUŠ Teplice, pedagog na teplické konzervatoři a člen Kolegia předsedy UR ZUŠ ČR? Jaký přístup při řízení školy v této složité době pokládá za správný?