Výzkumné zprávy
Studie prezentuje nejpalčivější problémy lokální správy školství na konkrétních datech z Česka i zahraničí. V českém kontextu se zaměřuje na příliš velké množství obecních zřizovatelů, kterým může chybět odbornost, personální kapacity a finance pro zajištění toho, aby škola v menší obci na periferii kraje měla stejné možnosti jako škola ve větším městě.
Výzkum PIAAC nabízí unikátní informace o schopnostech dospělých v oblastech čtení, matematiky a flexibilního řešení problémů. Tyto stěžejní dovednosti jsou zásadní pro život ve 21. století a tvoří základ pro celoživotní vzdělávání.
Tato analýza finančních nákladů a výnosů provozu školek vyčísluje, o jaký objem prostředků české veřejné rozpočty přichází v důsledku nedostatku míst ve školkách. Odhadujeme, že čistý výnos veřejných rozpočtů z jednoho dodatečně umístěného dítěte ve školce představuje zhruba 46 tisíc Kč ročně. Je to především díky vyššímu výběru daně z příjmu a z pojistných odvodů pracujícího rodiče, většinově matky, díky místu ve školce. Kladný čistý výnos vychází i za velmi konzervativních předpokladů. Čisté výnosy jsou ještě vyšší, pokud se vezmou v potaz i sekundární a dlouhodobé efekty včetně investičních nákladů na výstavbu školek. Investiční náklady jsou ve srovnání s náklady provozními poměrně nízké, protože jsou rozprostřené do dlouhého období existence místa ve školce v rámci provozování školky.
Český vzdělávací systém trpí velkou roztříštěností. Máme celkem 3519 obcí, které zřizují mateřskou nebo základní školu. Až 90 % z nich zřizuje maximálně dvě školy.
Tato studie zkoumá kvalitu výuky v českých základních školách coby fenomén složený z následujících dimenzí: kognitivní aktivizace žáků, podpůrného klimatu a dobrého řízení třídy.
Hlavním cílem projektu je zjistit, jaké jsou potřeby škol a jak jim odpovídá stávající praxe na školách a školských zařízeních v oblasti specializovaných činností a nepedagogické práce. V návaznosti na...
Učitelská profese patří k těm nejvíce stresujícím. Vysoké pracovní nároky často vedou k únavě pedagogů a zhoršení fyzického nebo duševního zdraví. Jejich profese je postupně vysiluje. Navíc učitelé v posledních letech pociťují, že se výrazně zhoršila komunikace s rodiči, která je pro většinu z nich náročnější než se samotnými studenty. Vyplývá to z výzkumu vědců Národního institutu SYRI.
Každý dvanáctý český školák ve věku 11–15 let (přesně 8,3 %) patří do kategorie tzv. problematických uživatelů sociálních sítí.