Vzdělávací programy - strana 4

Podpora kreativního učení umožněná Ministerstvem kultury ČR a Národním plánem obnovy svedla k téměř každotýdenní spolupráci muzejní pedagogy či galerijní edukátory s učiteli základních škol. Článek vedle shrnutí přínosů takové spolupráce nabízí i popis výukové jednotky (na cca 90 minut), který poskytne představu, jak výuka v galerii může probíhat, co může nabídnout. Snad vám bude inspirací, stejně jako vybrané lekce publikované v dalších měsících v rámci otevíraného seriálu.

V rámci projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání, který koordinuje Pražský inovační institut, se na 17 školách pilotuje nový program tzv. cirkulárních škol. Během něj spolupracují odborníci s několika školami v oblastech bioodpadu, gastroodpadu a reuse. Učitele, žáky i nepedagogické pracovníky inspirují k větší udržitelnosti a novým aktivitám. Na základní škole ve Slivenci se konkrétně jedná o zaměření na kompostování a pěstitelství. „Lektor dětem donesl například sazeničky chilli papriček, artyčok či vyšlechtěný gigantický hrášek. To je totiž přesně to, co dnešní puberťáci potřebují. Zajímavé, oblíbené či netypické přírodniny,“ uvádí koordinátor projektu Oskar Burian, jeden ze zapojených pedagogů. Na několik otázek týkajících se problematiky cirkulární školy jsme se ho zeptali osobně.

V následujícím článku se zaměříme na možnosti spolupráce vyučujících s rodiči – jak rodiče o metodice informovat a jak je zapojit, aby se mohli aktivně podílet na rozvoji měkkých dovedností svých dětí a dokázali sami i společně se svými dětmi následně sledovat pokroky v měkkých dovednostech v každodenním životě. V předchozích číslech tohoto časopisu jste se mohli dočíst jak o jednotlivých měkkých dovednostech, které rozvíjí metodika Skills Builder, tak o zásadách vedoucích k jejich efektivnímu rozvoji.

Od letošního roku najdou pedagogové mateřských, základních i středních škol nově na portále o vzdělávání ve Zlínském kraji Zkola.cz nabídku všech vzdělávacích programů , které pro školy organizují kulturní instituce Zlínského kraje, ale také občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti či jednotlivci.

Tajemství různorodých profesí odhalují na základních a středních školách po celém Česku dobrovolníci z programu Den pro školu, který vznikl v Nadaci České spořitelny ve spolupráci se Začni učit! Děti se díky těmto setkáním dozvědí, co obnášejí různá povolání a jaké výzvy a překážky může život přinést. Mohou si vyzkoušet třeba hodinu s profesionálním fitness trenérem, který je naučí se správně protáhnout, nebo zažít workshop zaměřený na stmelení kolektivu. Přednáškou nebo workshopem ve třídě to ale končit nemusí. Školy si mohou zdarma domluvit i sérii setkání na konkrétní témata, uspořádat projektové dny, naplánovat online lekci nebo se s žáky za dobrovolníkem vypravit přímo na jeho pracoviště.

Představte si program, co dokáže proměnit věčné geeky, trávící veškerý svůj volný čas hraním her na počítači, v aktivní mladé lidi, kteří začnou chodit pomáhat třeba do domova důchodců. Představte si program, jenž vytáhne ven běhat i ty žáky, kteří se vám nejčastěji ulévají z tělocviku. Program, který z věčně fintících se slečen udělá zocelené amazonky, schopné přežít i několik dní v přírodě s krosnou na zádech a mapou v ruce. Možná si teď říkáte, že by bylo skvělé, kdyby takovouto až kafkovskou proměnou mohli projít i vaši žáci na vaší škole.

Otevíráme červnovou přílohu Učitelského měsíčníku. Ta se tentokrát věnuje kreativnímu vzdělávání a nahlíží na něj z různých perspektiv. Od textů teoretických, přes praktickou metodiku, až po konkrétní zkušenosti učitelů, umělců či kreativců. S přílohou nám pomohli ti nejpovolanější autoři, zejména Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání, za což jí moc děkujeme. Kreativní proces je nejen v rámci vzdělávání velmi důležitý. Měl by být zábavný a inspirativní, rozvíjet inovativní a originální myšlení a pomáhat hledat nová řešení problémů. Věříme, že taková je i samotná příloha, a přejeme si, aby vás bavila :)

Nedostatek míst ve školkách zůstává velkým tématem. Řada mateřských škol proto zvažuje zřízení lesní MŠ, aby rozšířily své stávající kapacity. Pro obce může být takové řešení v mnohém lákavé. Avšak zřizovatelé by neměli zapomínat, že lesní MŠ má svá specifika a má zůstat alternativní volbou pro rodiče, nikoli rychlořešením.

Od května 2023 se rozšířila podpora pro školy při zavádění revize RVP v informatické a digitální oblasti o možnost individuálních konzultací s krajskými ICT metodiky – KIM, a to např. v tématech efektivního zapojování technologií do výuky, využívání výukových programů, aplikací a dalších vzdělávacích zdrojů přispívajících k rozvíjení digitálních kompetencí pedagogů, potažmo žáků.

Nejen v Česku, ale i na Slovensku se v současnosti školy připravují na velkou kurikulární reformu. Obě země přitom za sebou mají hned několik pokusů o změnu vzdělávání, jejichž výsledky jsou spíše rozpačité. Podle Jozefa Ondáše, který se řízením systémových změn zabývá nejen ve vzdělávání, ale především v byznysovém prostředí, je v obou zemích příprava reformy stále na začátku. Už se rýsuje obsah kurikulárních dokumentů a začínají vznikat metodiky pro učitele, které jim mají pomoci dostat nové kurikulum do výuky. „Stále ale chybí představa, jak změnit mindset vzdělávacího ekosystému,“ upozorňuje Jozef Ondáš. Bez změny v myšlení těch, kdo se ve vzdělávacím systému pohybují, přitom kurikulární reformě moc šancí na úspěch nedává. Jozef Ondáš přednášel v Praze v rámci česko-slovenského projektu Spolu k novému kurikulu.

Začínala jako učitelka přírodních věd a psychologie, ale anglické školství jí nedávalo smysl. Lucy Crehan se vydala do světa zažít nejúspěšnější vzdělávací systémy na vlastní kůži. Vydala knihu Cleverlands, česky Chytrozemě, dnes se živí jako mezinárodní vzdělávací konzultantka a pracuje na další knize. „Baví mě sledovat rozdílnosti mezi jednotlivými zeměmi a jejich kurikuly a hledat, co funguje, a co ne,“ říká. V Česku Lucy Crehan vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka.

Od doby, co se vzdělávání stalo veřejnou službou, ze zákona poskytovanou státem, je průběžně revidováno a podrobováno veřejné diskuzi. Stále obtížnější je oddělit, v čem je užitečné pro život dítěte, žáka nebo studenta a v čem prospěšné spíše pro stát nebo momentální společenskou představu, co je „dobré a žádoucí“.

Diskuze o návrhu reformy regionálního školství, který jsem prezentovala v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, se rozhořela naplno. Spolu s klíčovými osobnostmi v oblasti vzdělávací politiky, učiteli, ekonomy i zástupci zaměstnavatelů a odborů jsme tento návrh důkladně probrali a hodnotili jeho možné dopady. V nebývale širokém kruhu odborníků jsme tak odstartovali otevřenou debatu o budoucí podobě českého vzdělávacího systému.

Víte, co obnáší být hasičem nebo záchranářem? A čím se vlastně zabývá etický hacker? Jak se postupuje při vědeckém bádání, co řeší investorka do startupů, co bankéř a jak vypadá běžný den novináře? Tajemství různorodých profesí odhalují na školách po celém Česku dobrovolníci z programu Den pro školu, který vznikl v Nadaci České spořitelny. Přednáškou nebo workshopem ve třídě to ale končit nemusí. Učitelé si mohou zdarma domluvit i sérii setkání na různá témata, naplánovat online lekci, tematický den nebo se se žáky vypravit rovnou na pracoviště.

Na nový školní rok chystá spolek Díky, že můžem společně s organizací Post Bellum další ročník projektu Samet na školách. Ten propojuje vyučující a studenty s řadou neziskových organizací. Z nabídky programů si mohou školy vybrat aktivity zaměřené nejen na moderní dějiny, ale i současná společenská témata. Projekt se zaměřuje na aktivizaci studentů a vybízí je k tomu, aby si na své škole zorganizovali vlastní oslavy sametové revoluce. Zvlášť podporuje také střední odborné školy a učiliště ve vybraných krajích, aby se mohlo studentů zapojit co nejvíce.

Články s metodikami a inspiracemi do výuky patří k formám podpory, které vítají jak školy, jež se připravují na výuku nové informatiky a začlenění digitálních kompetencí, tak ty, které podle revidovaného RVP v informatické a digitální oblasti už učí.

„Dneska se neučíme! Jdeme na výstavu.“ To bývá první reakce dětí na zprávu, že jdou se třídou do muzea nebo do galerie, do divadla či do knihovny. My ale víme, že člověk se učí každý den a celý život. A že učitelé si umějí zařídit, aby se jejich svěřenci něco naučili, i když se navenek „jen“ baví.

Z předmětu, který teď učí, ho při státnicích na vysoké škole vyhodili. Neuměl říct přesně definici dělitelnosti. Možná i to vedlo Tomáše Chrobáka v jeho vlastní pedagogické dráze k inovativním přístupům. A možná to ovlivnilo i náš společný rozhovor, který apeluje na pedagogické fakulty, kde jsou v tuto chvíli budoucí učitelé a učitelky matematiky. „Podstatu vzdělávání vidím v tom, že nám má ukazovat, kde jsou dveře různého vědění. My sami se rozhodneme, do kterých z nich vstoupíme. Studentům matematiky bych přál, aby byl na pedagogických fakultách vždy někdo, kdo jim ukáže dveře Hejného metody a pomůže jim nahlédnout, co je za těmi dveřmi čeká, a pak to už nechá na nich, zda vstoupí či nikoliv,“ říká Tomáš Chrobák, učitel ZŠ a pedagogické fakulty Ostravské univerzity, lektor Hejného metody, vítěz GTP ročníku 2019, autor několika sbírek úloh pro profesora Hejného a usměvavý Ostravák.

Věděli jste, že vám s výukou občanské výchovy může pomoci digitální osobnost? Konkrétně se jedná o DigiHavla, počítačový program inspirovaný českým prezidentem. Podporuje žáky při učení se o demokratických principech, společně poznají rozdíly mezi demokracií a totalitou a prozkoumají základní lidská práva. Učitel dostane k dispozici listy pro tři kompletní hodiny výuky občanské výchovy zpracované odborníky. „Chtěli jsme vytvořit aplikaci, která udělá výuku zábavnější, interaktivnější a trochu zmenší přesilovku, kdy je na jedno učitele několik žáků,“ popisuje projekt autor Honza Tyl, s nímž jsme si o DigiHavlovi povídali.