Vladimír Srb

Partnerství pro vzdělávání 2030+ ve spolupráci s Technologickým centrem Praha organizuje veřejnou konzultaci k Návrhu na posílení systému vedení a podpory mateřských a základních škol v ČR. Veřejná konzultace probíhá ve dvou kolech. V tomto článku shrnujeme výsledky 1. kola, do kterého se zapojili jednotlivci v roli nezávislých aktérů, kteří pomáhají definovat veřejný zájem. Druhé kolo bude určeno organizacím zabývajícím se vzdělávací politikou.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ zahájilo 30. října 2023 druhé kolo veřejné konzultace svého „Návrhu na posílení systému vedení a podpory pro mateřské a základní školy“. Diskuse je nyní otevřena pro organizace a profesní asociace, které se věnují tématům vzdělávací politiky a veřejné správy. Článek připomíná hlavní teze návrhu a zaměřuje se zejména na otázku, jaké parametry musí mít místní školská správa v ČR, pokud má být efektivní.

Je reálné očekávat, že opatření doposud naplánovaná ve Strategii 2030+ dokáží zajistit podstatné zlepšení vzdělávacích výsledků a rovných šancí žáků? V Partnerství pro vzdělávání 2030+ se domníváme, že spíše nikoli. Proto přicházíme s vlastním návrhem na posílení systému vedení a podpory škol. V článku shrnujeme hlavní teze návrhu a zveme vás, abyste se zapojili do veřejné konzultace, která začne 21. září.

Letos na podzim se na celém území ČR naplno rozběhne řada projektů zaměřených na podporu škol v rámci Strategie 2030+. Jak zajistit, aby tyto aktivity probíhaly koordinovaně a měly maximální dopad na zlepšování učení dětí a žáků? Inspiraci mohou přinést zkušenosti z pilotáže modelu okresních partnerství.

Kanadská provincie Ontario je známá tím, že patří mezi země s nejlepšími vzdělávacími výsledky žáků a s nejmenšími vzdělávacími nerovnostmi na světě, a to navzdory trvale vysoké úrovni imigrace. Článek popisuje kontext místní školské správy a shrnuje hlavní zjištění výzkumu činností, které školám nejvíce pomáhají.

Jedním z cílů Partnerství pro vzdělávání 2030+ je přispět k tomu, aby se podařilo dosáhnout širší odborné shody o optimální podobě středního článku ve vzdělávání. K tomuto účelu jsme zadali několik studií, jejichž účelem je vyjasnit pojem středního článku, identifikovat činnosti s největším dopadem na učení žáků a reflektovat potenciál zřizovatelů škol. Článek slouží jako pozvánka na semináře a panelové diskuse k daným tématům, které proběhnou na jaře. Na podzim na ně chceme navázat druhým kolem veřejné konzultace k doposud nevyřešeným otázkám.

Zřizovatelé škol v úspěšných vzdělávacích systémech vytvářejí podmínky k tomu, aby ředitelé škol mohli věnovat většinu svého času pedagogickému vedení. Bylo by něco podobného možné i u nás? Mohly by vybrané nepedagogické činnosti zajišťovat pro své školy například svazky obcí? V článku shrnujeme hlavní závěry studie Vysoké školy ekonomické v Praze, které naznačují, že by to mohl být inspirativní směr pro odbornou i politickou diskusi.

O středním článku se diskutuje v souvislosti se státní vzdělávací Strategií 2030+. Jde o jedno z hlavních systémových opatření, které má pomáhat zlepšovat kvalitu učení dětí a začíná se již pilotně ověřovat v prvních dvou okresech ČR. Smyslem tohoto textu je přispět k diskusi o tom, proč střední článek potřebujeme a co má umět. Autor vychází ze zkušeností členů pracovní skupiny Střední článek v projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+.