Školní poradenské pracoviště - strana 1

Ve škole máme z 349 žáků (z toho 15 učňů) a z toho: 60 žáků s platným vyšetřením v PPP, z toho 16 s PO 3 a zároveň 3 s IVP, 7 žáků s PLPP v PO1. Přepočteno na % v jednotlivých třídách to vypadá takto:  SVP v %  0% 10% 15% 17% 20% 23% 27% 33% 38% Počet tříd   1 2 1 4 1 1 1 1 1 Žáci s PO3  ne ano ano ano ano ano ano ano ano Tento počet žáků s „problémy“ je extrémně zatěžující pro učitele. Dalo by se říci, že v některých třídách je již lidsky nezvládnutelný. Situaci bohužel nepomůže asistent pedagoga. Ten u nás může zastávat spíše roli „osobního asistenta“, nikoliv zastávat práci učitele v odborné rovině. Jsme uměleckoprůmyslová škola, a byl u nás vždy počet žáků s „problémy“ vyšší než na jiných středních školách. Navíc ještě máme 25 žáků s psychickými obtížemi, o kterých víme v souladu s § 22 odst. 3c) zákona č. 561/2004 Sb., a kteří nechtěli projít PPP, ale jsou v péči psychiatrů, psychologů, psychoterapeutů. Ti nejsou zahrnuti ve výše uvedeném. Na jaká opatření, z pohledu legislativy, má škola s výše popsanou složitou situací nárok?
Vydáno: 04. 02. 2025
  • Článek
Uchazeči ze zahraničí mají na žádost nárok na prominutí zkoušky z českého jazyka u přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání se ověří rozhovorem, a to v každém oboru středního vzdělání, který je uveden v přihlášce, zvlášť. Právní předpisy nestanoví bližší podrobnosti, a je tedy na řediteli školy, jakým způsobem zajistí průběh a vyhodnocení rozhovoru. Z důvodu vyšší transparentnosti a srovnatelnosti vyhodnocení a s ohledem na zvyšující se počet uchazečů ze zahraničí připravilo MŠMT spolu s NPI ČR metodický materiál, který nabízí vzor k vedení rozhovoru tak, aby naplňoval veškeré právní povinnosti a zároveň byl adekvátní k objektivnímu prověření jazykových dovedností.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Mateřské školy hrají klíčovou roli v rozvoji řečových dovedností dětí ve věku 3–6 let, kdy probíhá intenzivní vývoj řeči. Logopedická prevence pomáhá odhalit problémy, jako je opožděný vývoj řeči, nesprávná výslovnost či potíže s porozuměním. Pokud se řečové dovednosti nerozvíjí přirozeně, může mít dítě potíže s učením, komunikací a navazováním vztahů.
  • Článek
Jak jsem se již přiznala v jednom z předchozích čísel tohoto časopisu, učitelé ZUŠ jsou v hovorech na Lince pro rodinu a školu 116 000 obvykle motivovaní pomáhat svým žákům daleko nad rámec výuky v daném odvětví umění. A současně se někteří z nich trochu omlouvají, že zavolali, protože mají dojem, že oni nejsou ta správná „škola“, protože se se svými žáky věnují „jen“ výtvarce nebo hře na nástroj, čímž se drtivá většina jejich žáků stejně nebude jednou živit. Chci vás ujistit, milé pedagožky a milí pedagogové, že jste rozhodně ta správná škola. A že vaši žáci s vámi a uměním potřebují trávit čas, a to nejen kvůli umění zachycení perspektivy nebo transpozice pomocí kvintového kruhu.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
19. listopadu se díky iniciativě organizace Locika rozezněly mnohé školy, školky, firmy, instituce i veřejné prostory zvuky bubnování. Také u nás ve škole jsme se rádi do této iniciativy zapojili. Protože to chápeme jako vyjádření souhlasu s hodnotami, které jsou nám blízké, protože šlo o téma, o kterém chceme s našimi žáky hovořit, ale také proto, že celá akce byla Locikou tak skvěle připravená, že veškeré naše aktivity spjaté s Bubnovačkou nenarušily běžný chod výuky, jen ho modifikovaly.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Duševní pohoda (wellbeing) dospívajících je často skloňované téma. Tlaky, kterým dospívající v dnešní době čelí, jsou násobně vyšší, než byly před deseti či dvaceti lety. V nedávném výzkumu Národního institutu SYRI jsme sledovali duševní pohodu u žáků a žákyň šestých tříd, protože raná adolescence, kdy se jedinec potýká s fyzickými a emočními změnami, představuje mimořádně náročné období. Navíc právě v tomto věku přichází přechod na druhý stupeň, který s sebou přináší vyšší nároky na výkon a hodnocení.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Dobrovolnictví může pomoci hned dvakrát. Má pozitivní dopad na komunitu, které pomáhá, ale i na lidi, kteří se do pomoci ostatním zapojují. Lidé, kteří se do dobrovolnické práce zapojují pravidelně, mohou zažívat pocit smysluplnosti a naplnění, výzkumy poukazují také na snížení hladiny stresu a posilování osobní odolnosti. Kromě zlepšení psychické pohody některé dobrovolnické aktivity nabízí i fyzické benefity, mnoho projektů totiž vyžaduje fyzickou práci – ať už jde o úklid veřejných prostor, sázení stromů, nebo třeba stavbu nových herních prvků na dětském hřišti.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Tématu duševního zdraví se na EKO gymnáziu Brno věnujeme aktivněji od doby, kdy začalo být více a více zřejmé, jakým způsobem se na něm u studentů podepsalo období covidu-19. Začali jsme realizací dvou projektů zaměřených na péči o duševní zdraví (nazvali jsme je Pokoj v duši 1 a 2) formou specializovaných přednášek a workshopů a poté jsme se rozhodli pravidelně pořádat Wellbeing Day.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Pro všechny aktéry vzdělávání je důležité, aby byly ve školním prostředí naplňovány jejich základní lidské potřeby. Kromě těch fyziologických se jedná zejména o potřeby bezpečí, přijetí, uznání a seberealizace. Ve školním prostředí hrají klíčovou roli potřeby spojené se vztahy. Pokud se děti i dospělí ve škole ve vztazích cítí bezpečně, cítí se být součástí školního společenství a zažívají pozitivní zpětnou vazbu a ocenění své práce, mohou naplno využívat svůj kognitivní potenciál – žáci se lépe učí a učitelé jim poskytují kvalitnější výuku.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Nejhlubší stopu v myslích a duších žáků za sebou zanechávají učitelé, kteří podporují dobré vztahy ve třídě, dokážou se s dětmi zasmát a dát jim najevo, že na nich záleží. Na rozdíl od minulosti dnes už máme výzkumy, které opakovaně prokázaly, jak zásadní je to i pro vlastní učení. „Dříve musel zvládat tyto dovednosti učitel sám o sobě, dnes už by ale měly být součástí profesních kompetencí,“ myslí si Lenka Krejčová, psycholožka a ředitelka pražského DYS-centra.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Aktivní učitelé jsou skvělí v tom, co vše připravují pro děti, jak stále zlepšují svou výuku, jak efektivněji rozvíjí dětskou osobnost. Jak ale pečují o sebe a své potřeby? Co se někdy zastavit a zaměřit pozornost na sebe a to, jak se o sebe starat? A co kdyby se z jednoho krátkého začtení stala pravidelná chvilka péče o sebe? Stačí málo, pár drobných změn, a tento rok budete pečovat nejen o potřeby dětí, ale také své. Společný čas tak bude více nabíjet obě strany.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
S rychlým nástupem digitálních technologií do školního prostředí se věnuje čím dál více pozornosti digitálnímu wellbeingu dětí. Na vyučující se však často zapomíná, přestože také čelí novým výzvám. Jak tedy v pedagogické praxi udržet „digitální“ rovnováhu a spokojenost i přesto, že nás technologie (dobrovolně i nedobrovolně) obklopují na každém kroku?
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
O wellbeingu žáků se nejčastěji dozvídáme prostřednictvím krátkých dotazníků. Do jaké míry se na ně můžeme spoléhat a proč se všude píše, že „neslouží k diagnostickým účelům“?
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
V posledních letech jsme čelili několika celospolečenským krizím. Od těch dlouhodobějších, jako pandemie a válka na Ukrajině, po krátkodobější, avšak neméně závažné, jako byly bombové výhrůžky nebo povodně. I když se na první pohled může zdát, že takové události na děti, kterých se bezprostředně nedotýkají a které je nemusí aktivně řešit, nemají dopad, opak je pravdou. Pro děti, které jsou teprve v procesu vývoje, často nemohou situaci aktivně ovlivnit a mají omezený přístup k informacím, mohou takové situace znamenat značnou psychickou zátěž, a podepsat se tak na jejich celkové pohodě.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Ve Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání (SPKV) jsme v minulém školním roce otestovali nový program týdenních rezidencí umělců a umělkyň na školách. V ZŠ Svatoplukova v Olomouci (18 tříd) a ZŠ Středokluky (6 tříd) jsme pomohli vytvořit otevřené prostředí, v němž umělci a umělkyně navázali dialog s dětmi a společně řešili jejich pocity ze školního prostředí a co je potřeba v něm změnit.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Máme Týden pro wellbeing ve škole. To je příležitost k zamyšlení nad problematikou zakazování mobilů ve školách. Hned na začátku musím přiznat, že výchova bez vlivu online prostředí je mnohdy jednodušší a při sledování určitých cílů může dávat smysl. Wellbeing k nim patří. Na to, o jaké cíle jde, se ale musíme podívat trochu blíže.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Téma wellbeingu na školách velmi rezonuje i ve Vzdělávání Paměti národa. Na základě našich edukačních programů uváděných již řadu let vnímáme, že jedním z nejdůležitějších faktorů je vytvářet bezpečné prostředí podporující pohodu, otevřenost a celkovou spokojenost žáků i pedagogů. Díky našim kvalitně vypracovaným programům a s pomocí motivovaných a zkušených lektorů se nám to daří. Proto vám chceme naše programy nabídnout nejen jako podporu ve výuce moderní historie, ale také jako programy podporující wellbeing.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
K dosažení wellbeingu v českém školství nestačí pouze úsilí jednotlivých škol. Nutně potřebujeme spolupráci hlavních aktérů školského systému, včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Je zásadní, abychom cítili sounáležitost se společnými kroky ke zlepšování českého školství, což zahrnuje debatu a spolupráci, která nyní často ředitelům i učitelům chybí.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Wellbeing, tedy celková pohoda a duševní zdraví, se stává klíčovým prvkem školního prostředí. Toto téma bylo ústředním bodem Kongresových dnů výchovného poradenství v Brně ve dnech 3. a 4. října 2024. Asociace výchovných poradců se jako součást iniciativy Partnerství pro vzdělávání 2030+ aktivně podílí na podpoře wellbeingu v rámci Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Tato strategie se zaměřuje na zlepšení kvality vzdělávání a podporu duševního zdraví ve školách.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Cesta k digitálnímu wellbeingu nevede podle Jany Klusákové, ředitelky Onfine (dříve Replug me), a Adély Lábusové z organizace Jim & Jules přes zákazy. „Je to pravděpodobně stále dominantní představa části učitelů a rodičů, ale digitální wellbeing neznamená pouze vzít dítěti mobil z ruky. Ano, chceme, aby ho více odkládaly. Ale primárně to souvisí s tím, proč a jak děti digitální technologie používají,“ myslí si Adéla Lábusová. V dvojrozhovoru s ní a s Janou Klusákovou jsme mluvili především o tom, jakou roli v tom má hrát škola. Jak problematiku digitální kompetence a digitálního wellbeingu systémově pojmout v rámci českého školství, tím se nyní obě zabývají v rámci pracovní skupiny Digitální wellbeing, jejíž činnost společně koordinuje Národní pedagogický institut ČR a Partnerství pro vzdělávání 2030+.
Vydáno: 21. 01. 2025