„PBIS není uceleným balíčkem, programem ani předem definovanými osnovami. Je to komplexní rámec pro systematické řešení problémů,“ říká Tim Lewis, ředitel Centra pozitivní podpory PBIS. Spolu se svými kolegy z mezinárodní platformy SMHILE1) navštívil na přelomu dubna a května Prahu. Na konferenci, u kulatého stolu a při dalších setkáních s odbornou veřejností představili poznatky a postupy v oblasti podpory duševního zdraví a bezpečného prostředí ve školách – příklady dobré praxe ze zahraničních výzkumně ověřených přístupů.
„Když se změní dospělí, změní se i děti,“ říká o pozitivní podpoře chování americký odborník Tim Lewis
Kateřina
Lánská
SOFA
Můžete se na začátek trochu představit a říci něco o svém profesním zaměření a tématech, kterým se věnujete?
V oboru speciální pedagogiky působím již 41 let. Jako profesor speciální pedagogiky se zaměřuji především na děti a mládež s poruchami emocí a chování. Má profesní dráha zahrnovala práci na středních i základních školách, v psychiatrických léčebnách a od roku 1990, po získání doktorátu, působím ve vysokoškolském prostředí.
Má práce se odvíjí ve dvou hlavních směrech: pokračuji v rozsáhlých výzkumech zaměřených na děti s již diagnostikovaným postižením a na vysoce rizikové jedince. A zároveň se posledních 25–30 let intenzivně věnuji vytváření preventivních programů a systémů včasné intervence. Spolupracuji se školami, okresy, státy i národními ministerstvy školství po celém světě a pomáhám jim implementovat systémy poskytující včasnou podporu potřebným dětem. Cílem je vytvářet prostředí, ve kterých mohou děti s postižením či vysokým rizikem ohrožení optimálně prospívat. V takto nastavených podmínkách se jim daří výrazně lépe, protože celý systém je konstruován s ohledem na jejich úspěšný rozvoj.