Už to vypni! Jak zvládnout digitální svět dětí

Některou z výše uvedených otázek si asi položila většina současných rodičů dětí i dospívajících. Moderní technologie se staly nedílnou součástí našich životů. Všichni je užíváme takřka denně pro práci, studium i odpočinek. Projet se dopravním prostředkem a nevidět nikoho, kdo drží v ruce mobil, by se rovnalo zážitku, jako byste v onom dopravním prostředku potkali Yettiho. Jinými slovy: je to nereálné. Děti a dospívající vidí denně své rodiče nebo jiné dospělé, jak sledují něco na mobilu, na počítači nebo na tabletu. Současně však od těchto dospělých nezřídka slyší pokyny, že oni sami mají mobil odložit, počítač vypnout, někdy si vyslechnou i nepříjemné komentáře, že je nic jiného než mobily nezajímá, nezřídka jsou dokonce označení za „závisláky“.

Rodiče i učitelé, pokud své role berou zodpovědně, o užívání mobilů a počítačů dětmi a dospívajícími určitě často přemýšlejí. Co už je moc? Jak s dětmi o technologiích komunikovat? Co dovolit? Co nepovolit a jak to dětem vysvětlit? Otázek na toto téma se vždy vyrojí bezpočetně.

Na většinu z nich velmi srozumitelným a kultivovaným způsobem odpovídá autorka knihy Radka Kůřilová, předsedkyně neziskové organizace Onfine, v níž působí jako psycholožka, metodička vzdělávacích programů i lektorka. Má bohatou zkušenost s kurzy pro rodiče, učitele i žáky, věnuje se poradenství i osvětě široké veřejnosti, a především stále sleduje vývoj, moderní trendy i výzkum ve sféře moderních technologií.

Na bezmála sto padesáti stranách knihy naleznou rodiče, ale i učitelé či jiní dospělí, kteří se výchově budoucí generace věnují, informace o fungování digitálního světa, o jevech, které s ním bezprostředně souvisejí (např. o fenoménu FOMO, souvislostech dopaminu a moderních technologií, algoritmech využívaných sociálními sítěmi), i o optimálním využívání digitálního prostoru. Veškeré informace spjaté s digitálními technologiemi jsou provázané s náměty, jak s potomky (ale i žáky či klienty) o technologiích komunikovat, jak nastavovat hranice, ale také jak projevit zájem, vyvarovat se zbytečných sporů a naopak přijmout fakt, že moderní technologie s námi budou žít ve škole, doma i v dalších prostředích. Jen se hodí z nich udělat užitečný nástroj práce i zábavy, nikoli se stát jejich otrokem.

Autorka čtenářům velmi citlivě naznačuje, jak se vyvarovat zbytečných konfliktů, jak si pohlídat, abychom my sami byli dětem vzorem (ať nekážeme vodu a pijeme víno), jak pečovat o duševní zdraví své i dětí, aby nepřišlo v důsledku digitálních technologií k úhoně. Text obsahuje množství velmi užitečných faktografických informací, které vysvětlují, jak současný digitální svět funguje. Současně v něm naleznete stručná objasnění mnohých termínů, které se staly běžnou součástí jazyka dětí a dospívajících, ale pro dospělé nemusejí být pochopitelné. V neposlední řadě v knize naleznete ohromné množství doporučení a námětů, jak s dětmi a dospívajícími o moderních technologiích interagovat – nejen se o nich bavit, ale také pojmenovávat své pocity, myšlenky, provázet děti či dospívající nelehkými chvílemi, kdy se pro ně moderní technologie stanou obtíží, ale současně se od nich nemohou odtrhnout, nebo si doma tvořit účinná pravidla společného soužití rodinných příslušníků i všech přístrojů, které tam s nimi bydlí.

Autorka vysvětluje, objasňuje, s velkým porozuměním hovoří o rodičích a jejich postojích i prožitcích, ale také o dětech a dospívajících, kterým určitě nemůžeme technologie jednoduše zakázat. Poukazuje na důležité momenty komunikace, psychohygieny, edukačních stylů i dalších psychologických konceptů, které tvoří široký kontext, v němž jsou moderní technologie jen jedním z dílků skládanky rodinného soužití.

Z celé knihy je zjevná nejen bohatá zkušenost Radky Kůřilové s tématem, o kterém píše, ale také její psychologická erudice a velmi komplexní pohled na obor, jemuž se dlouhodobě věnuje a v němž rozhodně patří mezi přední odborníky. Knihu lze vřele doporučit rodičům mladších i starších dětí a také pedagogům i poradenským pracovníkům, s nimiž rodiče, učitelé a děti či dospívající mnohdy o technologiích hovoří, když se dostanou do úzkých nebo se cítí nepochopeni svým okolím.