Školní poradenské pracoviště - strana 21

Koncept individuálního výchovného plánu (IVýP) vznikl na MŠMT ČR v roce 2010 přeměnou původního nápadu „smluv s rodiči“. Využili jsme analogie s individuálním výchovným plánem, který realizují střediska výchovné péče u svých klientů, i individuálním vzdělávacím plánem pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Vydáno: 05. 12. 2012
Pořádání seznamovacích či adaptačních kurzů pro první ročníky se stalo trendem dnešní doby a většina středních škol zařazuje tyto programy do úvodních dnů školního roku. Mají však opravdu nějaký smysl, nebo je to pro studenty spíše prodloužení prázdnin? A co by se na takovém správném „seznamováku“ mělo dít?
Vydáno: 04. 12. 2012
Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2009–2012 (zveřejněno pod č.j. 2006/2007-51) ve smyslu Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (č.j. 21291/2010-28).
Vydáno: 03. 12. 2012
Činnosti školního metodika prevence jsou vymezeny ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů – je poradenským pracovníkem školy.
Vydáno: 03. 12. 2012
Jak má vypadat spolupráce výchovného poradce s vedením školy? Formálně výchovný poradce na počátku školního roku vypracovává svůj plán činnosti na celý školní rok, který předává vedení. Dále pak samostatně nebo na základně přesných pokynů vedení hodnotí svoji činnost na různých úrovních, k čemuž zpravidla slouží různorodé evaluační formuláře i dotazníky pro rodiče a žáky školy. Nutno říci, že tyto dokumenty škola vede v evidenci a jedná se o materiály, které bývají cílem kontroly ze strany externích organizací. Mezilidská komunikace, vzájemná spolupráce a vůbec práce v pomáhajících profesích, mezi něž učitelství, potažmo výchovné poradenství, patří, přinášejí ovšem v praxi mnoho dalších drobných i významnějších faktorů, kterým je třeba věnovat pozornost.
Vydáno: 31. 10. 2012
Významnou součást činnosti výchovného poradce představuje práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pokud ve škole nepůsobí speciální pedagog ani psycholog, je v kompetenci výchovného poradce:
Vydáno: 31. 10. 2012
Jinou významnou oblast práce výchovného poradce představuje kariérové poradenství. Při individuální práci se žáky do této oblasti zpravidla vedení školy zasahuje minimálně. Výchovní poradci však v některých základních školách pořádají schůzky pro rodiče žáků osmých a devátých tříd, kde hovoří o možnostech dalšího studia žáků. Mimo to výchovní poradci někdy organizují exkurze pro žáky uvedených tříd.
Vydáno: 31. 10. 2012
V neposlední řadě se výchovní poradci podílejí na metodickém vedení a některých formách vzdělávání dalších učitelů školy.
Vydáno: 31. 10. 2012
Ve školách, v nichž poradenská činnost funguje skutečně efektivně, zpravidla VP velmi úzce spolupracují s metodiky prevence rizikového chování. Obě tyto funkce jsou ve škole povinné a je skutečně výhodné, když je plní dva různí učitelé, kteří se vzájemně dokážou shodnout a jejich postoje k poradenské problematice jsou podobné. V některých menších školách se stává, že obě pozice zaujímá totožný učitel.
Vydáno: 31. 10. 2012
V souladu s vyhláškou č. 72/2005 Sb. v platném znění zabezpečuje ředitel základní, střední a vyšší odborné školy poskytování poradenských služeb ve škole školním poradenským pracovištěm. V praxi se jedná o poradenský tým složený zpravidla z výchovného poradce a školního metodika prevence. Dále v něm může působit školní speciální pedagog, psycholog či další odborníci dle rozhodnutí ředitele školy a samozřejmě i ředitel školy osobně. Ukazuje se, že účinnost celého týmu je třeba podpořit několika základními postupy. V opačném případě naopak platí, že dynamické a výrazně nesourodé prostředí škol může činnosti podobných skupin komplikovat. Pro zajištění úspěšnosti práce se uvádějí následující kritéria:
Vydáno: 31. 10. 2012
Každá škola má svoji spádovou pedagogicko-psychologickou poradnu, resp. v poradně má svého spádového psychologa a speciálního pedagoga, kteří vyšetřují děti ze školy a se školou také komunikovat o přiznaných podpůrných opatřeních daných žáků, případně dalších modifikacích studia. Současná legislativa umožňuje, aby žáci a jejich zákonní zástupci využili služeb i jiné pedagogicko-psychologické poradny.
Vydáno: 31. 10. 2012
Speciálně pedagogická centra neexistují na rozdíl od poraden v závislosti na určitém regionu, ale vznikají podle potřeb specifické cílové skupiny. Setkáváme se proto v různých oblastech s různými centry pro osoby s rozličnými typy postižení.
Vydáno: 31. 10. 2012
Činnost středisek výchovné péče upravuje vyhláška č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně-vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče. Přestože se jich týká odlišná legislativa, jsou střediska výchovné péče řazena mezi poradenská zařízení, s nimiž školy intenzivně spolupracují. Jejich spektrum činnosti se zaměřuje především na žáky s výchovnými obtížemi.
Vydáno: 31. 10. 2012
Školy nejsou někdy příliš spokojené s prací standardních školských zařízení, proto upřednostňují jiné instituce nebo konkrétní odborníky, které doporučují žákům, resp. jejich zákonným zástupcům. Vyplatí se proto, když výchovný poradce má alespoň základní přehled o různorodých zařízeních, která se v regionu školy nabízejí.
Vydáno: 31. 10. 2012
Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.
Vydáno: 15. 10. 2012
Školní psychologové se na našich školách začali objevovat již na počátku devadesátých let. V dnešní době se s nimi můžeme setkat čím dál tím častěji. Jejich působení na školách je považováno za jakýsi moderní trend.
Vydáno: 25. 09. 2012