Školní poradenské pracoviště - strana 18

Žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga do 31. 8. 2016

Již v zářiovém vydání Řízení školy informoval Řídicí orgán OP VVV o vyhlášené výzvě Šablony pro MŠ a ZŠ I, která usnadní školám zajistit společné vzdělávání. Podporované aktivity v šablonách jsou zaměřeny na další vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich osobnostně-profesní rozvoj, extrakurikulární rozvojové aktivity pro ZŠ, usnadňování přechodu dětí z MŠ do ZŠ a v neposlední řadě také personální podporu, která souvisí s implementací novely školského zákona (§16). 

Cílem článku je vyčlenit důležité obsahové momenty nového Metodického pokynu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci šikany ve školách a školských zařízeních a tím přispět k jejich využití v praxi škol a školských zařízení.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, spojuje řadu práv a povinností s pojmem zákonný zástupce. U nezletilých dětí jsou zákonnými zástupci zpravidla jejich rodiče. Pokud došlo k osvojení, pak rodičovská práva a povinnosti přecházejí na osvojitele. V případě, že rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, její výkon byl pozastaven nebo nemají plnou způsobilost k právním úkonům, je zákonným zástupcem dítěte ustanovený poručník. Pěstouni nejsou zákonnými zástupci dítěte, rozhodují pouze o jeho běžných záležitostech.

Dokument MŠMT č.j.: 21291/2010-28

Podle článku 33 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, má každý právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. Právo na vzdělání je tak univerzálním, nezadatelným, nezcizitelným, nepromlčitelným a nezrušitelným lidským právem.

Cílem textu je shrnout změny vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Poslední novela maturitní vyhlášky (vyhláška č. 173/2014 Sb.) nabyla účinnosti 1. září 2014.

Pod pojmem výchovná opatření se skrývají jak pozitivní, tak negativní opatření výchovného charakteru, které může škola či školské zařízení při poskytování vzdělávání a školských služeb z podmínek stanovených školským zákonem, případně jeho prováděcími právními předpisy, žákům a studentům udělovat. Z formulace § 31 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), vyplývá, že udělení výchovných opatření v tomto smyslu nepřichází v úvahu v případě dětí v mateřské škole, a to s ohledem na jejich věk a volní vyspělost.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy doporučuje při využití Individuálního výchovného programu jednotný postup při řešení rizikového chování žáků, který je popsán v metodickém doporučení MŠMT. Tento materiál byl zpracován v souvislosti s rostoucími výchovnými problémy ve školách, přičemž je třeba si uvědomit, že řešit přestupky v chování žáků je nutné zejména ve vztahu k požadavkům kladeným na vzdělání každého jedince i vzhledem k očekávané efektivitě vzdělávacího systému. Školy i rodiče v mnoha případech nevědí, jakým způsobem mají postupovat a při neřešení výchovných problémů dochází k jejich eskalaci, což ještě více ztěžuje situaci na školách.

Ochrana dětí týraných, zneužívaných a zanedbávaných (syndrom CAN) je podmíněna multidisciplinární (mezioborovou) spoluprací zainteresovaných odborníků. Cílem multidisciplinární spolupráce je především rychlé a efektivní sdílení informací, odborná podpora při vyhodnocování, rozhodování a plánování ve věci ochrany ohroženého dítěte. Spolupracují všechny osoby, které dítě znají a disponují důležitými informacemi o jeho situaci. Pro to, aby byla situace dítěte posouzena objektivně a relevantně (tj. aby nebylo týrání ani přehlíženo ani mylně diagnostikováno), je třeba vyhodnotit všechna rizika ohrožující dítě ve vzájemných souvislostech – to ale není možné bez multidisciplinární spolupráce. Stejně tak není možné bez takové spolupráce dítěti a jeho rodině účinně pomoci.

Individuální vzdělávací plán je právní nástroj (právní institut), který zajišťuje žákům základní školy a střední školy a studentům vyšší odborné školy úpravu organizace vzdělávání, obsahového a časového rozvržení, speciálně upravené pedagogické metody.

Z doslovného znění školského zákona vyplývá, že podle individuálního vzdělávacího plánu se mohou vzdělávat pouze žáci (tj. žáci základní školy a střední školy, resp. konzervatoře) a studenti (tj. studenti vyšší odborné školy) (viz § 18 školského zákona).

Mezi základní projevy syndromu ADHD pak v období mladšího i staršího školního věku patří poruchy aktivity (hyperaktivita), impulzivita a poruchy koncentrace pozornosti. Dále se přidružují a se základními projevy syndromu ADHD úzce souvisejí poruchy paměti, poruchy smyslového vnímání, poruchy motoriky, řeči a myšlení, emoční poruchy a poruchy v chování. V období dospívání (adolescence), které zahrnuje období staršího školního věku (dříve označované i jako období pubescence) a období následující po něm až do rané dospělosti (období od 15 do 20 let), dochází v projevech syndromu ADHD k určitým změnám.

Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nazývaný také hyperkinetický syndrom (v Mezinárodní klasifikaci nemocí označovaný kódem F. 90), dříve známý i jako syndrom lehké mozkové dysfunkce (LMD), se projevuje širokou škálou příznaků, které jsou nezřídka patrné již od útlého věku dítěte. Charakterizovaný je právě časným nástupem příznaků (většinou v prvních pěti letech života dítěte), příznaky jsou déletrvající. Mezi základní projevy syndromu patří hyperaktivita, impulzivita a poruchy schopnosti koncentrace pozornosti.

Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nazývaný také hyperkinetický syndrom (v mezinárodní klasifikaci nemocí označovaný kódem F. 90), dříve známý i jako syndrom lehké mozkové dysfunkce (LMD) se projevuje širokou škálou příznaků, které jsou nezřídka patrné již od útlého věku dítěte. Charakterizovaný je právě časným nástupem příznaků (většinou v prvních pěti letech života dítěte), příznaky jsou déletrvající. Mezi základní projevy syndromu patří hyperaktivita, impulzivita a poruchy schopnosti koncentrace pozornosti.

Školským zákonem a jeho prováděcími předpisy je v definovaných případech vyžadováno stanovisko či součinnost školského poradenského zařízení.