Vždy, když se mediálním prostorem prožene kauza spojená s vykrystalizovanou šikanou mezi žactvem v některé z českých základních či středních škol, následuje horlivá debata zřizovatelů škol, odborníků z oboru pedagogiky, sociologie a psychologie, ředitelů škol a samozřejmě také rodičů dětí a široké veřejnosti nad tím, co je správná prevence zmíněného patologického chování jinak kolikrát slušně vychovaných dětí, jak předcházet často velmi krutému ponižování mezi vrstevníky a jak metodicky postupovat v případě vzniku podezření, že ve svěřeném kolektivu dochází k šikaně. Co tedy děláme špatně, že se se šikanou ve školním prostředí potkává každé čtvrté dítě a dvanáct procent dětí se ocitá dokonce v roli oběti?
Kde začíná prevence šikany?
Klára
Veselá
věnuje se projektům zaměřeným na vzdělávání dětí v oblasti architektury pod hlavičkou organizace Open House Praha, z. ú.
Od roku 2013 existuje (a prošel za těch několik let aktualizací) na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR dokument, který popisuje metodické pokyny k prevenci a řešení šikany ve školách. Konkrétně