Každý rodič si přeje, aby jeho dítě chodilo do školy, kde se nejen dobře učí, ale kde se také cítí v bezpečí, přijímané a podporované. Jenže co když se dítě ve škole dobře necítí? Co když má problémy s učením, obtíže v kolektivu nebo prožívá stres, který si nedokáže samo pojmenovat? Právě v takových chvílích může sehrát klíčovou roli školní poradenské pracoviště (ŠPP) - tým odborníků připravených pomoci nejen dětem, ale i jejich rodičům a vyučujícím.
Školní poradenské pracoviště: Místo, kde děti dostávajívčasnou pomoc
Marie
Hájek Salomonová,
Partnerství pro vzdělávání 2030+
PhDr.
Lenka
Felcmanová,
Ph.D.,
Partnerství pro vzdělávání 2030+
V rámci Partnerství pro vzdělávání 2030+ se pracovní skupina Wellbeing dlouhodobě věnuje tomu, jak zlepšit péči o wellbeing dětí ve školách. Jednou z jejích priorit je
právě posílení a systémové ukotvení školního poradenského pracoviště
jako místa prvního kontaktu pro pomoc v oblasti učení, vztahů i duševního zdraví.Součástí ŠPP mohou být výchovní poradci, metodici prevence, školní psychologové, speciální pedagogové i sociální pedagogové nebo školní sociální pracovníci. Aby tento tým fungoval skutečně efektivně, je potřeba jasně definovat,
kdo co dělá a za co je odpovědný
, a zároveň je nutné, aby spolu jednotliví odborníci úzce spolupracovali, aby jeden navazoval na práci druhého
.
Dosud byly
kompetence
jednotlivých pozic často nejasné a překrývaly se a uspořádání ŠPP ne vždy vybízelo k týmové práci.Právě proto pracovní skupina připravila návrh tzv.
standardních činností školního poradenského pracoviště
. Vychází z reálných potřeb škol a zároveň zohledňuje legislativní změny, které jsou v přípravě. Cílem je vytvořit srozumitelný a funkční rámec, který pomůže školám nastavit kvalitní služby - a rodičům porozumět tomu, co vše mohou pro své děti ve škole očekávat.Na čem má být práce ŠPP postavená?
Aby poradenské pracoviště skutečně fungovalo a bylo důvěryhodným místem podpory, mělo by se opírat o jasně definované principy. Patří mezi ně například
dostupnost služeb pro všechny
,
budování důvěry
,
respekt k soukromí a citlivým informacím
,
spolupráce odborníků v týmu
,
včasná pomoc
místo čekání na problém, ale i
napojení na další odborné služby mimo školu
nebo
péče o profesní i lidský rozvoj
samotných členů a členek
pracoviště
.Školní poradenské pracoviště by mělo fungovat ve třech úrovních:
-
pomáhat
v předstihu
(prevence),-
být
oporou každý den
(podpora),-
umět
zareagovat v krizi
(intervence).Co by mělo školní poradenské pracoviště zajišťovat?
-
Včasnou identifikaci dětí, které potřebují speciální podporu - ať už kvůli nadání, speciálním vzdělávacím potřebám, nebo obtížím v chování.
-
Psychologickou i speciálně pedagogickou pomoc přímo ve škole, bez nutnosti dlouhého čekání na vyšetření.
-
Poradenství pro rodiče - například při volbě další vzdělávací cesty, při řešení problémů v chování nebo při podpoře duševního zdraví.
-
Podporu učitelům v tom, jak pracovat s různorodými potřebami žáků.
-
Koordinaci spolupráce s externími odborníky, jako jsou školská poradenská zařízení, OSPOD či neziskové organizace.
A co na to školy?
Partnerství pro vzdělávání 2030+ oslovilo více než 130 ředitelů škol s dotazníkem na téma školní sociální práce. Výsledky mluví jasně:-
86% respondentů
považuje školní sociální práci za důležitou součást poradenských služeb.-
Více než
polovina škol
má se zavedením této činnosti přímou zkušenost - nejčastěji ji ve školách vykonával sociální pedagog nebo školní asistent.-
Rodiče zpočátku občas váhali,
ale přítomnost těchto odborníků vedla ke zlepšení spolupráce školy a rodiny
, úbytku neomluvených absencí i k lepšímu klimatu ve škole.Ředitelé zároveň popsali hlavní překážky:
nejasnost legislativy
, počáteční nedůvěru pedagogů i rodičů a fakt, že pozice sociálních pedagogů zatím
nejsou oficiálně uznány jako pedagogické
. Právě na to reaguje pracovní skupina Wellbeing - aktivně se podílí na tvorbě novel zákonů a vyhlášek, které mají tuto situaci změnit.Co to všechno znamená pro rodiče? V praxi by mělo být běžné, že se rodič může kdykoliv obrátit na školního psychologa, speciálního pedagoga nebo jiného člena poradenského týmu - a najde pochopení i konkrétní pomoc. Stejně tak by škola měla být aktivní ve včasném zachycení problémů, otevřená spolupráci a komunikaci s rodinou.
Silné a funkční školní poradenské pracoviště není luxus, je to základní předpoklad moderní školy. Pomáhá nejen dětem, ale také rodičům a učitelům zvládat náročné situace a budovat prostředí, ve kterém se dobře učí i pracuje.
Co by měli oceňovat učitelé na rodičích?
Učitelky a učitelé by měli oceňovat rodiče, kteří jsou otevření komunikaci, důvěřují škole a společně s ní hledají cesty, jak podpořit vzdělávání a wellbeing svého dítěte.
Co by měli oceňovat učitelé na rodičích?
Učitelé by měli na rodičích ocenit to, že naprostá většina z nich chce pro své děti to nejlepší. Pokud se obě strany, učitelé i rodiče, shodnou, že chtějí pro děti to nejlepší, mohou společně hledat cestu, jak toho dosáhnout. Tento společný cíl pomáhá sbližovat názory na to, jaké cesty k němu vedou. Většina rodičů ocení, když cítí, že učitelé o jejich dítě projevují upřímný zájem. Budou pak přístupnější spolupráci a synergickému přístupu.