Dokumenty - strana 3

V polovině září 2022 sedělo v přednáškové místnosti na Senovážném náměstí 72 studentů – budoucích ředitelů a ředitelek. Přihlásili se do nového typu kvalifikačního studia Lídr školy, který pod záštitou ministerstva školství vytvořily Národní pedagogický institut ČR a organizace Učitel naživo. Propojení nejdůležitějších systémových hráčů a inovátorů z neziskového sektoru vzniklo s ambicí v praxi ukázat, jakou cestou se může ubírat profesní příprava osobností, které se mohou stát lídry českého vzdělávání.

Změny za období říjen 2023 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník...

Od roku 2000 do současnosti prošel český vzdělávací systém řadou změn, u kterých se očekávalo, že budou mít zásadní dopad na jeho fungování a kvalitu. Tyto změny se týkaly zejména zrušení odvětvového řízení ve školství, nabytí právní subjektivity škol, zavedení dvouúrovňového kurikula, menší i podstatnější úpravy rámcových vzdělávacích programů, nárokového financování podpůrných opatření žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a reformy financování škol .

Záměr zastavit další růst počtu pedagogických úvazků, který jsem avizoval na nedávné tiskové konferenci o rozpočtu ministerstva školství, vyvolal u části učitelské a novinářské veřejnosti překvapení a nezřídka nedůvěru. Na základě mezinárodního srovnání ze statistické ročenky OECD o vzdělávání a dat z národních statistik jsem uvedl pro mnohé překvapivý fakt, že české regionální školství je z hlediska počtu pedagogických úvazků vybaveno velmi komfortně.

V PAQ Researclink neustále rozšiřujeme nabídku dat, která může každý procházet na DataPAQ.cz . Nadále se věnujeme i sledování aktuálních témat školství, jako je integrace ukrajinských uprchlíků. Pojďme si společně projít několik důležitých témat a dat, která nám ukáží, o čem se bude v dalších měsících mluvit v novinách, školách i ve sněmovně.

V září 2023 začal další školní rok, v němž do základních škol nastoupily i děti, které jsou ukrajinskými válečnými uprchlíky. I přes to, že se situace od konce února 2022, kdy do České republiky přicházely týdně tisíce dětí, od dětí školkových až po vysokoškoláky, svým způsobem stabilizovala, zůstal i letos pro ukrajinské válečné uprchlíky zachován pro přijetí do mateřských a základních škol od září 2023 oddělený, tzv. ukrajinský, zápis. Nešlo přitom už o povinnost ředitelů mateřských a základních škol, ale o možnost rozdělit zápis na zápis pro všechny mimo ukrajinské válečné uprchlíky a na zápis pouze pro ně. Statisticky bude jistě zajímavé, kolik ředitelů možnosti odděleného zápisu ukrajinských válečných uprchlíků zvolilo a čeho tím bylo dosaženo. To je však otázka směřující na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen „ministerstvo“). Určitě by si na ni měli odpovědět i ředitelé škol, nejlépe společně se zřizovateli, v rámci vyhodnocení zápisu nových dětí s nástupem do mateřských a základních škol od září 2023.

Věnuje se tématu podnikavosti na školách, spolumoderuje podcast Z lavice do akce nebo stojí za chystanou aplikací Mobilis, která bude propojovat školní a firemní vzdělávání. To je jen částečný výčet činností Mikyho Škody. Kluka, který jako žák nesnášel dějepis, ale miloval historii, nebavil ho zeměpis, ale je nadšený cestovatel a dobrodruh. Se svými besedami navštěvuje školy a se studenty mluví o tom, jak poznává svět a hledá v něm svou roli. Rozhovor jsme vedli otevřeně, i proto, že už se nějaký ten pátek známe. „Vzpomínám si, že mě jednu dobu doslova frustroval pojem ukončené vzdělání. Vždyť je to vlastně společensky přijatelný nesmysl.“

V příspěvku se budu o motivaci zajímat především ve vztahu k učení. Bez vnitřního puzení, snahy, úsilí, vidiny naplnění cíle, tedy bez vnitřní motivace, je veškeré učení dítěte nanejvýš poloviční. Současně je pro učitele i pro rodiče mnohem namáhavější, protože musí překonávat nezájem, laxnost, rychlejší únavu, někdy až odpor dítěte. Obtížnější je v tomto případě učení i pro samotné dítě – značnou část jeho aktuální mentální kapacity zabírají myšlenky jako „Proč to mám dělat?“, „Mě to nebaví“, „Nechci se učit, chci si raději hrát“…

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) rozlišuje z hlediska odpovědnosti za škodu mezi nezletilým, který dovršil věk třinácti let, a nezletilým, který tohoto věku nedosáhl. Může se to zdát jako nepodstatná drobnost, protože v souvislosti s oběma občanský zákoník v § 2920 a § 2921 mluví o náležitém dohledu. Rozdíl, který může být zásadní, je však v míře spoluodpovědnosti.

Kariérové poradenství na středních školách je téma, které se už tu a tam zmiňuje. Střední školy by neměly problematiku výběru správné vysoké školy podceňovat. Často jsou totiž škola a učitel jedinými, kdo může studentovi poradit a nasměrovat jej, zvlášť pokud v jeho rodině vysokoškoláci nejsou. Přesto mnohé školy a mnozí učitelé toto téma podceňují.

Stěžujeme si na chování dětí. Přitom hledáme obvykle důvody přestupků v samotných dětech, leč v některých případech je skutečný zdroj v nás dospělých a my nepříznivé jednání dětí ovlivňujeme, posilujeme, někdy dokonce sami vyvoláváme svým nevhodným výchovným přístupem i nepřiměřenými výchovnými zásahy či podmínkami. Pak dítě např. neúmyslně vyprovokujeme ke skutečně nepřijatelnému chování, které následně podle práva spravedlivě potrestáme jako drzost a nevychovanost.

Radek k nám přišel z jiné běžné základní školy, kde mu v první třídě dvakrát zavolali záchranku a po třetím afektu řekli rodičům, že škola za stávajících podmínek není schopna vzdělávat jejich dítě. Zbytek první třídy se tedy vzdělával individuálně doma s maminkou. Před koncem roku rodiče požádali o přestup do naší školy. Připravili jsme se na jeho vstup do 2. třídy na základě doporučení z poradenského zařízení intenzivním školením na téma, jak je vhodné pracovat s dětmi s ADHD, které se projevují velmi náročným chováním. I přes všechny přípravy učitelů a uskutečnění informační schůzky pro rodiče dané třídy způsobil příchod Radka náraz tak velký, že během prvních dvou týdnů odešly tři děti z této třídy na jinou školu. Dnes je Radek ve třídě plně integrován a pracuje bez větších problémů (je v 5. ročníku). Co se dělo mezitím, si přečtěte v dalším dílu našeho seriálu Příběhů (ze) Solidarity.

Medializované případy v poslední době odhalují alarmující trend: nárůst incidentů vůči učitelům. Zveřejněné události však představují pouze špičku ledovce. V současném školním prostředí je pravděpodobné, že konfliktních situací bude přibývat. Učitelé nejsou vystaveni pouze fyzickým útokům, ale čelí i rostoucímu počtu verbálních napadení.

Příběh Tomáše Papršteina se neposlouchá lehce – jako malý kluk přišel o matku a byl dlouhodobě sexuálně zneužívaný svým třídním učitelem na základní škole. Skrze svůj příběh se teď ale snaží pomáhat. Snaží se vytvořit bezpečný prostor, kde se o sexuálním zneužívání bude více mluvit. Informovanost a otevřená debata jsou podle něho nejlepší prevencí. Jak se mu podařilo trauma překonat, čemu všemu se dnes věnuje a o čem je jeho nová kniha? Nejen o tom jsme si povídali v našem rozhovoru.

Jak rozpoznat ve školním prostředí žáka, který zažil traumatickou událost? Jak optimálně postupovat, když se žák svěří pedagogickému pracovníkovi, že je vystaven násilí v blízkých vztazích? Co je možné očekávat od orgánu sociálně-právní ochrany dětí při řešení případů ohrožených dětí? Jak může policie vstupovat do případů týrání dětí, které jsou odhaleny ve školním prostředí? To vše se dozvíte v novém podcastu Centra LOCIKA.

Mgr. Daniel Honeš vystudoval egyptologii, obecnou lingvistiku a fonetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Aby toho nebylo málo, na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ještě absolvoval studium pedagogiky. Během vysokoškolského života se zabýval starověkými jazyky, písemnými systémy, pojetím jazyka a jeho percepcí ve starověku a nyní působí jako učitel na druhém stupni ZŠ Dolákova v Praze. Egyptologii a jazykovědě se věnuje už od útlého věku a své nadšení pro obor předává účastníkům online kurzů Centra talentované mládeže (CTM) z oblasti dějin, archeologie a kultury starověkého Egypta, to vše v angličtině. Pro centrum vytvořil online kurz egyptských hieroglyfů pro začátečníky i pokročilé, kde srozumitelně seznamuje posluchače s jazykem a písmem starověkých Egypťanů.

Na Smíchovské SPŠ a gymnáziu mají všichni studenti všech oborů ve třetím ročníku předmět výchova k podnikání. Jeho úkolem je motivovat studenty založit si živnost, firmu a poskytnout jim k tomu základní znalosti a dovednosti.

Vzdělávání Paměti národa zpracovává pamětnické příběhy a dostává je k mladým lidem, žákům, studentům a učitelům. Kinopříběhy jsou stále ještě relativně novým vzdělávacím formátem z dílny Post Bellum, s jejich uváděním na školách jsme totiž začali teprve před pandemií covidu-19. I přes „novost“ tohoto formátu však můžeme říct, že s kinopříběhy máme velice pozitivní zkušenost a dostáváme skvělou zpětnou vazbu od pedagogů a jejich žáků či studentů, kteří kinopříběhy již zhlédli.

Na změny ve společnosti by školství rozhodně reagovat mělo. Na tom se shodne mnoho lidí. Jak konkrétně to ale provést?

Prvního září vstoupila v platnost aktualizace rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání v informatické oblasti. Týká se všech středních škol a všech oborů. Co to pro školy, jejich vedení a učitele znamená a jak nejlépe využít dva roky, které na přípravu změn mají k dispozici?