Dokumenty - strana 3

Rodiče vnímáme jako nejbližší partnery školy. Pojďme se ale na rodiče podívat z širšího úhlu pohledu: očima institucí, právníků i lidí zabývajících se dlouhodobě vzděláváním. A sluší se začít ministerstvem školství. Ludmila Třeštíková a Jan Mareš nabízejí ve svém článku řadu nástrojů a metodických materiálů, které vám pomohou v budování efektivních vztahů s rodiči. Česká školní inspekce má k dispozici množství dat, průběžně je zpracovává a dodává školám, aby je mohly využívat pro zlepšení své práce. Nejen o nich je řeč v článku Dany Pražákové - mimochodem nepoznáváte v úvodu jejího článku zápisy svých pedagogů? Jednou z cest zlepšení spolupráce školy a rodičů je i využívání jednotného informačního systému. Stěžejní byl v době covidu, ale jeho důležitost přetrvává. O Edookitu píše Martin Kohout a zdůrazňuje výhody, které přináší oběma stranám. Helena Zitková a Michal Ševčík, tedy zakladatelka a spoluautor osvětového webu Co nevíte o škole, zdůrazňují, že komunikace může být mostem ke spolupráci, ale také zdrojem napětí - záleží jen na tom, jak ji uchopíte. Návodem pro volbu té správné cesty může být právě jejich článek. Mluvíme o rodičích obecně, ale co se zamyslet také nad jejich individualitou? Jsou angažovaní, komunitní, spořádaní, či nenároční? Přečtěte si text Tomáše Feřteka a oslovujte rodiče podle jejich zaměření. A zkuste zohledňovat i jejich potřeby, to je vždy přínosné. Začít můžete třeba změnou školního řádu, aby byl srozumitelný a přinášel jasné informace. Právě tak jako školní řád základní školy Fostra Elementary, o kterém píše Jan Voda. Avizovaný pohled právníků na rodiče najdete v článcích Alice Kubů Frýbové a Jana Kaczora. A co na závěr první části Letního speciálu? Rozhovor s Klárou Stáňovou o certifikaci Rodiče vítáni, kterou se mohou pochlubit nejvstřícnější školy. Nechcete se přidat?

Každý rodič to zná - snaží se zjistit, kdy bude třídní schůzka, zda má dítě napsaný domácí úkol nebo proč dostalo špatnou známku, a musí „lovit“ informace v nekonečném množství zpráv a aplikací. Školy dnes sice používají školní informační systémy, ale pro běžnou komunikaci s rodiči často sahají po jiných kanálech: e-mail, WhatsApp, SMS nebo i papírová oznámení. Výsledek? Roztříštěná komunikace, která ztěžuje práci učitelům, rodičům i vedení školy. Jak lze zajistit, aby byla komunikace mezi školou a rodiči nejen rychlá a efektivní, ale také bezpečná a přehledná? Klíčem k řešení je školní informační systém s integrovanou komunikační sítí, která propojí všechny důležité informace na jednom místě.

Jak si představujete spolupráci s rodinou? Takto? „Zítra si děti do školy přinesou listy z alespoň třech různých stromů. Budeme s nimi pracovat na výtvarné výchově.“ „Jak to, že...

Nahuštěné písmo, odrážky a pododrážky, stránky komplikovaných vět, ve kterých se ztrácíte hned po prvním odstavci. Přeskakujete řádky, hledáte klíčová slova, zoufale se snažíte pochopit, co vlastně čtete. Nakonec to vzdáte. Odsouhlasíte, podepíšete, odkliknete. Ne proto, že byste pochopili, ale protože nemá smysl pokračovat. Dva dobře známé příklady: pojistné podmínky a školení BOZP. A dnes přidáme jeden další - školní řád.

Je jen málo škol, kde byste nezachytili větu: „S dětmi to ještě jakž takž jde, s těmi se domluvíte. Ale ti rodiče?!“ Ten povzdech je jednak častý, jednak realistický.

Dobré vztahy mezi rodinou a školou vedou ke spokojeným žákům a jejich dobrým výsledkům. Certifikace Rodiče vítáni garantuje vstřícné jednání mezi školou a rodiči a usnadňuje tak rodičům výběr školy. Jaká jsou kritéria a proč po své škole certifikaci požadovat, popisuje produktová manažerka Klára Stáňová.

Jaký je smysl uzavírání smluv o vzdělávání a jaká jsou pravidla pro tyto smlouvy? Co se změnilo v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, který i tyto smlouvy označil za spotřebitelské? Na čem všem se ještě může škola s rodiči domluvit a co je pevně dané zákonem? Na to se pokusíme odpovědět v analýze právního postavení rodičů v soukromých školách.

Tento Letní speciál se věnuje rodičům. Možná vás ale zatím nenapadlo ptát se, kdo je vlastně rodič a jak by k osobám, které nejsou rodiči, ale jednají za dítě, měla škola přistupovat. Na to se podíváme v tomto článku.

Rodiče z komunitní MŠ a ZŠ Archa úzce spolupracují s vedením školy. Podílejí se na tvorbě rozpočtu a pomáhají s fundraisingem. Ve škole funguje sdružení rodičů, které provozuje mikrobus a pořádá velké komunitní akce. V době covidové krize tu vznikla i jakási „širší rada“ (smíšená skupina vedení školy, zástupců rodičů a pedagogů), která diskutuje důležitá strategická témata z různých úhlů pohledu. Participativní přístup se osvědčil a škola na něm začíná stavět dlouhodobou vizi spolupráce s maminkami a tatínky. Zástupci rodičů v této radě jsou i Petra Macháčková (PM) a Jiří Richter (JR).

Třístranné třídní schůzky, jejichž aktivním účastníkem je i samotný žák a při nichž učitel sehrává roli průvodce či facilitátora, neodmyslitelně patří k moderní škole současnosti. Přes možnou organizační náročnost mají nesčetné výhody, posilují spolupráci rodičů se školou, aktivní zájem dítěte o učení, ale i vztahy mezi účastníky konzultace. V tomto článku přinášíme krátké empirické ukotvení třístranných schůzek a zejména příklad dobré praxe ze Základní a Mateřské školy Tehov, kde třídní schůzky touto formou realizují již pět let a od školního roku 2023/2024 zvyšují kvalitu vzdělávání také postupným přechodem ze známek na formativní pojetí školního hodnocení. Tímto článkem chceme kromě ukázky inspirativní praxe dodat odvahu těm, kteří mají ze zavádění formativního hodnocení nebo tripartit obavy.

Rodiče jsou nedílnou součástí školního života. Nejen že svěřují pedagogům to nejcennější, co mají, ale zároveň s nimi sdílejí společný cíl: výchovu a vzdělávání svých dětí. Jak konkrétní spolupráci s rodiči nastavit? V druhé části Letního speciálu se můžete inspirovat. Michal Ševčík přináší příklad dobré praxe ze Základní a Mateřské školy Tehov, a to třístranné třídní schůzky, jejichž aktivním účastníkem je i samotný žák a při nichž učitel sehrává roli průvodce či facilitátora. Lucie Sádlová z lesní mateřské školy v Kutné Hoře považuje rodiče nejen za partnery při vzdělávání dětí, ale také za aktivní spolutvůrce školního života. A přináší konkrétní nápady, jak je zapojit. Protože každý rodič je stejně jako jeho dítě jedinečný, každý může komunitě něco ze sebe darovat, a tím ji obohatit. Manželé Jonášovi popisují důvody, proč založili školu Vitae na pražském Opatově, která už oslavila první dekádu svého fungování. Také tento článek přináší spoustu inspirace, a to i v souvislosti s revizí školního vzdělávacího programu. Chcete ve vaší škole nastavit méně formální setkávání s rodiči? Co třeba Rodičovské kavárny? Právě o nich píše Lucie Jindrová. Abychom mohli spolupracovat s rodiči, potřebujeme mít dostatek žáků - tedy naplnit kapacitu školy. Jak rodiče oslovit? Články Zuzany Svobodové a Jana Vody vám rozhodně ukážou cestu. Ale i v situaci, kdy už rodiče ve škole máme, musíme s nimi komunikovat a vysvětlovat jim případné změny. „Pokud rodičům nevysvětlíme, co a proč se mění, budou od školy čekat to, co sami zažili. A to už dnes nestačí,“ říká Marcela Murgašová, zakladatelka iniciativy Měníme osnovy. Závěr druhé části Letního speciálu patří nastínění podpory, která pomůže nejen rodičům: školnímu poradenskému pracovišti. Autorky z Partnerství pro vzdělávání 2030+ zdůrazňují, že silné a funkční školní poradenské pracoviště není luxus, je to základní předpoklad moderní školy.

Ve svém profesním životě jsem se vyprofiloval v soukromém školství. Ve veřejném segmentu mě brzdilo příliš pomalé tempo změn spojené s komplikovanou školskou a komunální politikou. Naproti tomu soukromé školství mi dalo mnohem větší autonomii a svobodu - nejen při tvorbě vizí, ale také při jejich realizaci. Během dvaceti let jsem měl příležitost podílet se na vzniku tří soukromých škol, které jsem pomáhal založit a vést. Mým cílem vždy bylo posouvat školu vpřed, hledat a vytvářet prostor pro inovace a moderní přístupy ke vzdělávání. Myslím, že jsem v jádru podnikavý člověk, který se nebojí výzev. Baví mě objevovat nové cesty, učit se a hledat řešení. V různých osobnostních testech mi vychází zaměření na rozjezd jako silná stránka. Rád stojím u zrodu nových projektů a dávám jim směr. Právě proto vnímám práci v soukromém školství jako své místo na tomto světě.

Komunikace s rodiči během náboru není jen marketingovou technikou - je to první kapitola příběhu společné cesty rodiny a školy. Profesionální, autentická a citlivá komunikace v této fázi vytváří základ pro úspěšnou spolupráci v dalších letech. Pojďme se společně podívat, jak můžeme tuto cestu zahájit správně a efektivně.

„Vyjednávání není nic jiného než komunikace s cílem ovlivnit chování a jednání druhé strany.“ Slova Adama Dolníka, elitního vyjednavače s únosci, odborníka na terorismus, ale také lektora výcvikových kurzů a tatínka čtyř dětí, naznačují téma našeho rozhovoru. Fotografii Adama Dolníka můžete vidět v knihkupectvích po celé republice, jeho knižní rozhovor s Martinem Moravcem se stal nejen bestsellerem, ale hlavně knihou, ve které najdete soustu návodů na efektivní komunikaci.

Víte, že ticho je jednou z nejsilnějších zbraní v oblasti komunikace? Nevěříte? Pak si rozhodně musíte přečíst, co říká elitní vyjednavač Adam Dolník v úvodním rozhovoru třetí části Letního speciálu. Najdete v něm i spoustu dalších nápadů, které rozhodně při jednáních s rodiči využijete. Komunikace se ostatně prolíná téměř všemi články Letního speciálu, obvykle ale mezi dospělými aktéry. Článek psychologa Václava Mertina se zaměřuje na sourozenecké dvojice - ty jsou ve školách také velmi časté a najít k nim správný přístup není vždycky jednoduché. Odlehčení od vážných témat rozhodně přinese článek ředitele obchodní akademie Petra Žáka, kterému se podařilo uzavřít celý Karlín. Nechtěně, v dobré víře a s vědomím, že „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Ale i to se může stát, proto závěrečné poučení berte velmi vážně. Vraťme se ale zpět k rodičům: určitě je dobré vědět, podle jakých kritérií si rodiče vybírají mateřskou nebo základní školu. A i když se říká, že vysoké školy jsou daleko od praxe, poznatky ze dvou bakalářských prací konkrétní údaje poskytují a v příštím školním roce se na ně můžete zaměřit. Rodiče velmi vítají mimoškolní aktivity poskytované školou a podporované různými institucemi. O nich se dozvíme v článcích Omara el Kariba a Štěpánky Proučilové. Hledáte efektivní nástroj pro prevenci násilí? Zkuste Bubnovačku, o které píší pracovnice Centra Locika. A protože při čtení mohou bolet záda, rozhodně se hodí uvolňovací cviky, kterými nám v Letních speciálech již tradičně pomáhá Lukáš Homola. Tradici zůstaneme věrni i v úplném závěru a pomocí asociační abecedy zmapujeme postoje rodičů a to, jak na ně má škola reagovat.

České školství prochází zásadní proměnou. Místo memorování znalostí je kladen důrazna rozvoj kompetencí, které mají děti připravit na život v rychle se měnícím světě. Pro úspěch této změny je zásadní, aby ji pochopili i rodiče. „Pokud rodičům nevysvětlíme, co a proč se mění, budou od školy čekat to, co sami zažili. A to už dnes nestačí,“ říká Mgr. Marcela Murgašová, zakladatelka iniciativy Měníme osnovy. V rozhovoru popisuje, jak školám i rodičům pomáhat překonat strach ze změn, proč je partnerský přístup zásadní a co se můžeme naučit od zahraničních škol.

S rodiči našich žáků a žákyň pravidelně komunikujeme prostřednictvím zpráv v Bakalářích. Se dvěma zástupci z každé třídy, kteří tvoří hlavní výbor Spolku příznivců obchodní akademie, se pravidelně dvakrát ročně vždy před třídními schůzkami scházíme, abychom projednali novinky, zhodnotili uplynulé období a aby členové a členky výboru schválili využití finančních prostředků z fondu spolku, který tvoří příspěvky rodičů. Tito zástupci pak ve svých třídách o všem informují ostatní rodiče na následných třídních schůzkách.

Učitelé jsou pro rodiče snadno dostupní odborníci na vzdělání a výchovu dětí. Proto se na ně občas obracejí i s otázkami, které nesouvisejí bezprostředně s edukací a s výsledky jejich dítěte ve škole. Některé se mohou týkat např. sourozeneckých vztahů, jejich co nejvhodnějšího rozvíjení, optimálního školního začlenění pro případ, že existuje možnost volby.

Volba školy, ať už mateřské, nebo základní, je pro rodiče zásadní otázkou. Co všechno při volbě školy zvažují? A v souvislosti s tím: Na co má ředitel/ředitelka mateřské či základní školy cílit, aby získali co nejvíce nových dětí? Možná to zatím neřešíte, ale sami víte, že doba se mění, a i když teď máte zájemců hodně, příští rok to tak být nemusí. Shrňme proto zjištění studentů vysokých škol, kteří v rámci svých závěrečných prací mapovali položky, které rodiče upřednostňovali při výběru školy, a pojďme je využít ve školské praxi.

Každý rok v listopadu se po celé České republice rozléhá rytmický zvuk bubnů. Nejde o náhodný hudební happening, ale o systematickou preventivní akci známou jako Bubnovačka. Tato iniciativa, kterou si Centrum LOCIKA přivezlo ze Slovenska v roce 2021, zaznamenala za pouhé čtyři roky v českém prostředí pozoruhodný úspěch. Z původních 16 zapojených škol se rozrostla na působivých 1 200 základních, středních a mateřských škol po celém Česku a více než 150 tisíc účastníků z řad veřejnosti, firem, organizací i institucí. Tento obrovský nárůst svědčí o tom, že Bubnovačka rezonuje se skutečnými potřebami českých vzdělávacích institucí i se společností jako takovou.