Dokumenty - strana 3

Rodiče jsou nedílnou součástí školního života. Nejen že svěřují pedagogům to nejcennější, co mají, ale zároveň s nimi sdílejí společný cíl: výchovu a vzdělávání svých dětí. Jak konkrétní spolupráci s rodiči nastavit? V druhé části Letního speciálu se můžete inspirovat. Michal Ševčík přináší příklad dobré praxe ze Základní a Mateřské školy Tehov, a to třístranné třídní schůzky, jejichž aktivním účastníkem je i samotný žák a při nichž učitel sehrává roli průvodce či facilitátora. Lucie Sádlová z lesní mateřské školy v Kutné Hoře považuje rodiče nejen za partnery při vzdělávání dětí, ale také za aktivní spolutvůrce školního života. A přináší konkrétní nápady, jak je zapojit. Protože každý rodič je stejně jako jeho dítě jedinečný, každý může komunitě něco ze sebe darovat, a tím ji obohatit. Manželé Jonášovi popisují důvody, proč založili školu Vitae na pražském Opatově, která už oslavila první dekádu svého fungování. Také tento článek přináší spoustu inspirace, a to i v souvislosti s revizí školního vzdělávacího programu. Chcete ve vaší škole nastavit méně formální setkávání s rodiči? Co třeba Rodičovské kavárny? Právě o nich píše Lucie Jindrová. Abychom mohli spolupracovat s rodiči, potřebujeme mít dostatek žáků - tedy naplnit kapacitu školy. Jak rodiče oslovit? Články Zuzany Svobodové a Jana Vody vám rozhodně ukážou cestu. Ale i v situaci, kdy už rodiče ve škole máme, musíme s nimi komunikovat a vysvětlovat jim případné změny. „Pokud rodičům nevysvětlíme, co a proč se mění, budou od školy čekat to, co sami zažili. A to už dnes nestačí,“ říká Marcela Murgašová, zakladatelka iniciativy Měníme osnovy. Závěr druhé části Letního speciálu patří nastínění podpory, která pomůže nejen rodičům: školnímu poradenskému pracovišti. Autorky z Partnerství pro vzdělávání 2030+ zdůrazňují, že silné a funkční školní poradenské pracoviště není luxus, je to základní předpoklad moderní školy.

Ve svém profesním životě jsem se vyprofiloval v soukromém školství. Ve veřejném segmentu mě brzdilo příliš pomalé tempo změn spojené s komplikovanou školskou a komunální politikou. Naproti tomu soukromé školství mi dalo mnohem větší autonomii a svobodu - nejen při tvorbě vizí, ale také při jejich realizaci. Během dvaceti let jsem měl příležitost podílet se na vzniku tří soukromých škol, které jsem pomáhal založit a vést. Mým cílem vždy bylo posouvat školu vpřed, hledat a vytvářet prostor pro inovace a moderní přístupy ke vzdělávání. Myslím, že jsem v jádru podnikavý člověk, který se nebojí výzev. Baví mě objevovat nové cesty, učit se a hledat řešení. V různých osobnostních testech mi vychází zaměření na rozjezd jako silná stránka. Rád stojím u zrodu nových projektů a dávám jim směr. Právě proto vnímám práci v soukromém školství jako své místo na tomto světě.

Komunikace s rodiči během náboru není jen marketingovou technikou - je to první kapitola příběhu společné cesty rodiny a školy. Profesionální, autentická a citlivá komunikace v této fázi vytváří základ pro úspěšnou spolupráci v dalších letech. Pojďme se společně podívat, jak můžeme tuto cestu zahájit správně a efektivně.

„Vyjednávání není nic jiného než komunikace s cílem ovlivnit chování a jednání druhé strany.“ Slova Adama Dolníka, elitního vyjednavače s únosci, odborníka na terorismus, ale také lektora výcvikových kurzů a tatínka čtyř dětí, naznačují téma našeho rozhovoru. Fotografii Adama Dolníka můžete vidět v knihkupectvích po celé republice, jeho knižní rozhovor s Martinem Moravcem se stal nejen bestsellerem, ale hlavně knihou, ve které najdete soustu návodů na efektivní komunikaci.

Víte, že ticho je jednou z nejsilnějších zbraní v oblasti komunikace? Nevěříte? Pak si rozhodně musíte přečíst, co říká elitní vyjednavač Adam Dolník v úvodním rozhovoru třetí části Letního speciálu. Najdete v něm i spoustu dalších nápadů, které rozhodně při jednáních s rodiči využijete. Komunikace se ostatně prolíná téměř všemi články Letního speciálu, obvykle ale mezi dospělými aktéry. Článek psychologa Václava Mertina se zaměřuje na sourozenecké dvojice - ty jsou ve školách také velmi časté a najít k nim správný přístup není vždycky jednoduché. Odlehčení od vážných témat rozhodně přinese článek ředitele obchodní akademie Petra Žáka, kterému se podařilo uzavřít celý Karlín. Nechtěně, v dobré víře a s vědomím, že „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Ale i to se může stát, proto závěrečné poučení berte velmi vážně. Vraťme se ale zpět k rodičům: určitě je dobré vědět, podle jakých kritérií si rodiče vybírají mateřskou nebo základní školu. A i když se říká, že vysoké školy jsou daleko od praxe, poznatky ze dvou bakalářských prací konkrétní údaje poskytují a v příštím školním roce se na ně můžete zaměřit. Rodiče velmi vítají mimoškolní aktivity poskytované školou a podporované různými institucemi. O nich se dozvíme v článcích Omara el Kariba a Štěpánky Proučilové. Hledáte efektivní nástroj pro prevenci násilí? Zkuste Bubnovačku, o které píší pracovnice Centra Locika. A protože při čtení mohou bolet záda, rozhodně se hodí uvolňovací cviky, kterými nám v Letních speciálech již tradičně pomáhá Lukáš Homola. Tradici zůstaneme věrni i v úplném závěru a pomocí asociační abecedy zmapujeme postoje rodičů a to, jak na ně má škola reagovat.

České školství prochází zásadní proměnou. Místo memorování znalostí je kladen důrazna rozvoj kompetencí, které mají děti připravit na život v rychle se měnícím světě. Pro úspěch této změny je zásadní, aby ji pochopili i rodiče. „Pokud rodičům nevysvětlíme, co a proč se mění, budou od školy čekat to, co sami zažili. A to už dnes nestačí,“ říká Mgr. Marcela Murgašová, zakladatelka iniciativy Měníme osnovy. V rozhovoru popisuje, jak školám i rodičům pomáhat překonat strach ze změn, proč je partnerský přístup zásadní a co se můžeme naučit od zahraničních škol.

S rodiči našich žáků a žákyň pravidelně komunikujeme prostřednictvím zpráv v Bakalářích. Se dvěma zástupci z každé třídy, kteří tvoří hlavní výbor Spolku příznivců obchodní akademie, se pravidelně dvakrát ročně vždy před třídními schůzkami scházíme, abychom projednali novinky, zhodnotili uplynulé období a aby členové a členky výboru schválili využití finančních prostředků z fondu spolku, který tvoří příspěvky rodičů. Tito zástupci pak ve svých třídách o všem informují ostatní rodiče na následných třídních schůzkách.

Může škola požadovat od rodiče, aby si zajistil od SPC vyjádření souhlasu s používáním mobilního telefonu k senzoru inzulínového pera a dokrmu pro žáka s diagnostikovaným diabetem?

Zákonní zástupci často řeší otázku, v jakém rozsahu mají informovat školu o zdravotních problémech svého dítěte. Ptají se, zda škola vůbec tyto informace potřebuje, a pokud ano, jak s nimi nakládá – jakým způsobem mohou zaměstnanci zacházet se zprávou a kdo se s informacemi o dítěti může seznámit. Z obav, že informace o změněné zdravotní způsobilosti (včetně té psychické) budou mít vliv na přístup školy k dítěti v podobě diskriminace, často neplní svou povinnost informace poskytnout.

Pozice školského logopeda ve školách hlavního vzdělávacího proudu je dosud spíše ojedinělá, i když je umožněna právními normami obsaženými v několika právních předpisech. Kompetence školského logopeda se liší od kompetencí speciálního pedagoga a tzv. logopedického asistenta, což je patrné zejména u provádění nebo neprovádění přímé logopedické intervence a logopedické diagnostiky. Správné vymezení kompetencí a činností zajišťuje, že se jejich aktivity doplňují a systematicky podporují vzdělávání dětí a žáků s narušenou komunikační schopností.

Čas od času se setkáme s příklady, co nepatřičného, hloupého, či dokonce ošklivého řekli a udělali učitelé nebo rodiče. A určitě mnohé z toho je pravda. Nechme stranou skutečné hulváty a nevychovance v obou kategoriích a na druhé straně spektra jedince, co zdramatizují i opravdu zcela nevinnou banalitu, kterou mají navíc z druhé ruky. Kde spatřuji zdroje podobných přešlapů?

Nabídka preventivních programů pro školy je v ČR velmi široká. Programy primární prevence nabízí více než 130 subjektů1) a neustále se objevují nové programy i poskytovatelé. Ze škol často zaznívá otázka, jak poznat, co skutečně funguje a bude pro žáky přínosné. Jak rozeznat to, co jen dobře vypadá v letáku nebo prezentaci, ale může být neefektivní, či dokonce škodlivé? Abychom školám pomohli, připravili jsme check-list školské prevence, který pomáhá zorientovat se v široké nabídce preventivních programů a vybrat bezpečné a kvalitní poskytovatele.

„PBIS není uceleným balíčkem, programem ani předem definovanými osnovami. Je to komplexní rámec pro systematické řešení problémů,“ říká Tim Lewis, ředitel Centra pozitivní podpory PBIS. Spolu se svými kolegy z mezinárodní platformy SMHILE1) navštívil na přelomu dubna a května Prahu. Na konferenci, u kulatého stolu a při dalších setkáních s odbornou veřejností představili poznatky a postupy v oblasti podpory duševního zdraví a bezpečného prostředí ve školách – příklady dobré praxe ze zahraničních výzkumně ověřených přístupů.

Náročné chování žáků patří dlouhodobě mezi hlavní výzvy, se kterými se učitelé ve třídách potýkají. Ať už jde o různé formy vyrušování, nedodržování pokynů, pasivitu, nebo odmítání spolupráce, podobné situace ovlivňují nejen kvalitu výuky, ale i psychickou pohodu a profesní jistotu pedagogů.

Děti jsou vnímavé a zvídavé. Všimnou si, když někdo vypadá jinak – má jizvu, flek na kůži, neúplný nos nebo odlišný tvar obličeje. A právě v těchto chvílích mají dospělí a pedagogové jedinečnou možnost naučit je, že odlišnost není něco, čeho je třeba se bát, ale něco, co k životu přirozeně patří. Vzhled totiž není překážkou – dokud nás nezačne odsuzovat společnost.

Školní poradenská pracoviště denně čelí citlivým tématům, hledají cestu mezi potřebami žáků, rodičů i učitelů. Pracují často pod tlakem, setkávají se se složitými vztahy, změnami i krizemi… to vše vyžaduje nejen odbornost, ale i schopnost naslouchat, klást dobré otázky a vést dialog. Koučovací přístup může být v tomto prostředí cenným nástrojem – nejen pro podporu jednotlivců, ale i pro budování zdravějšího systému školy. Následující rozhovor s Danielou Jezdinskou, která je ředitelkou Masarykovy základní školy a mateřské školy Černilov, vedoucí školního poradenského pracoviště a lektorkou AKADEMIE Libchavy, nabízí malou ochutnávku z terénu, jak může vypadat dobře fungující, spokojené ŠPP a jak k tomu přispívá koučovací přístup.

Potřebuje dítě – diabetik vyšetření ze SPC k tomu, aby si mohlo ve škole aplikovat inzulin a jíst při hypoglykemii v případě, že má lékařskou zprávu? Může být důvodem, že to vadí ostatním rodičům?

Nevíte, po čem sáhnout nebo co doporučit, když váš žák, dítě či klient přečetl knihu Život rytíře a bavila ho? Nová kniha pro starší čtenáře, které už baví strašidla, středověk, pověsti z hradů, je zde. Kniha je plná úkolů týkajících se porozumění textu a trénuje i porozumění instrukcím v zadání. Čtenáři nebudou jen číst, ale budou si také hrát – hledat cestu k pokladu se strašidlem Podenohem, hledat rozdíly na zdánlivě stejných obrázcích nebo luštit křížovku. A hrát hru, při které si procvičí gramatiku.

Ztráta milovaného člověka je pro dítě hlubokým a často nepochopitelným zásahem do jeho světa. Působí na jeho emoční prožívání, sociální vazby i celkové vnímání stability a bezpečí. Ztráta rodiče, sourozence, prarodiče nebo jiné důležité osoby významně ovlivňuje emoční, sociální i kognitivní vývoj dítěte.

Spánek patří vedle zdravé stravy a pohybu k základním pilířům zdraví. Ovlivňuje naši fyzickou, psychickou i sociální pohodu. Nedostatek kvalitního spánku může významně zhoršit naše zdraví i každodenní fungování – a to již od dětství. Proto jsme se rozhodli publikovat sérii článků zaměřených na zdravý spánek. V tomto prvním díle se zaměříme na aktuální výzkumy týkající se spánku dětí a dospělých.