Tomáš Habart

Decentralizace, velký podíl rozhodování na úrovni zřizovatelů a škol a silná společenská víra v dobro diferenciace vedou k nerovnostem ve vzdělávání, s nimiž se Česko dlouhodobě potýká. Na lokální úrovni existuje široké spektrum škol, které poskytují dětem různou kvalitu vzdělávání. To odpovídá společenské poptávce po oddělování „slabších“ dětí a paralelní nabídce výběrových škol. Vše navíc mnohde umožňují a posilují nepsané tiché dohody mezi voliči a politiky, které tento stav konzervují napříč republikou. Ty nelze narušit bez posílení centrální role MŠMT. Nabízí se k tomu doplnění aktuálního středního článku podpory o řídicí pravomoc, která usnadní prosazení národních strategií nad selektivními lokálními tendencemi.