ICT - strana 3

Počínaje novým školním rokem vstoupí v platnost povinnost vyučovat podle aktualizovaného ICT kurikula na všech středních školách a učilištích, včetně konzervatoří a lyceí. Nové ICT kurikulum, schválené v roce 2023, reaguje na rostoucí požadavky digitální společnosti a modernizuje výuku informačních a komunikačních technologií. Cílem je nejen posílit technologickou gramotnost studentů, ale také je připravit na digitální výzvy v jejich profesní i osobní sféře. Pro školy však tato změna představuje významnou výzvu, a to nejen v úpravách výukových plánů, školení pedagogů, ale také v zajištění potřebného vybavení. Uvědomujeme si, že přechod na nové ICT kurikulum může být náročný, a proto chceme školám v tomto procesu pomoci.

Jak mohou české střední školy čelit výzvám spojeným s výukou umělé inteligence a připravit studenty na digitální budoucnost? Gabriela Káninská Repková, projektová manažerka JA Czech, v rozhovoru přibližuje, jak program AI-ENTR4YOUTH propojuje vzdělávání o AI s podnikatelskými dovednostmi, jaké jsou nejčastější překážky při zavádění AI do výuky a proč je klíčová podpora učitelů i etika ve vzdělávání.

Mnohá média se stále rozplývají nad možnostmi AI a stále pozapomínají na důvody, pro které tito agenti vznikli a proč se jimi vůbec renomované a i ty méně známé spolky zabývají. Mezi ně patří především zisk, přinejmenším pak benefity plynoucí z reklam.

V malotřídních školách, kde se každodenní výuka odvíjí v komorním prostředí, často vyvstává otázka, jak efektivně propojit individuální přístup k žákům s moderními metodami vzdělávání. Základní škola a Mateřská škola Věšín ukazuje, že i menší instituce mohou využít digitální technologie k optimalizaci výuky a zvýšení její atraktivity.

V posledních dvou až třech letech, tedy zhruba od skončení pandemie covid-19, jsme svědky celosvětového jevu, který by se dal nazvat „festivalem regulace smartphonů ve školách“. Desítky vlád – včetně většiny zemí západní Evropy – přistupují nebo již přistoupily k tomuto kroku z důvodu nárůstu důkazů o negativním dopadu smartphonů a podobných technologií na soustředění žáků, na jejich studijní výsledky, klima školy i socializaci žáků.

Od roku 2021 všechny základní a střední školy v České republice pracují na novém pojetí informatického vzdělávání. Do výuky se dostávají nové tematické celky, jako jsou informační systémy, algoritmizace, programování, práce s daty, šifrování, bádání nad tím, jak digitální technologie fungují a ovlivňují naše životy. To vše bude probíhat od prvního stupně ZŠ (nejpozději od čtvrté třídy) až po konec studia na střední škole.

S rychlým nástupem digitálních technologií do školního prostředí se věnuje čím dál více pozornosti digitálnímu wellbeingu dětí. Na vyučující se však často zapomíná, přestože také čelí novým výzvám. Jak tedy v pedagogické praxi udržet „digitální“ rovnováhu a spokojenost i přesto, že nás technologie (dobrovolně i nedobrovolně) obklopují na každém kroku?

Máme Týden pro wellbeing ve škole. To je příležitost k zamyšlení nad problematikou zakazování mobilů ve školách. Hned na začátku musím přiznat, že výchova bez vlivu online prostředí je mnohdy jednodušší a při sledování určitých cílů může dávat smysl. Wellbeing k nim patří. Na to, o jaké cíle jde, se ale musíme podívat trochu blíže.

Cesta k digitálnímu wellbeingu nevede podle Jany Klusákové, ředitelky Onfine (dříve Replug me), a Adély Lábusové z organizace Jim & Jules přes zákazy. „Je to pravděpodobně stále dominantní představa části učitelů a rodičů, ale digitální wellbeing neznamená pouze vzít dítěti mobil z ruky. Ano, chceme, aby ho více odkládaly. Ale primárně to souvisí s tím, proč a jak děti digitální technologie používají,“ myslí si Adéla Lábusová. V dvojrozhovoru s ní a s Janou Klusákovou jsme mluvili především o tom, jakou roli v tom má hrát škola. Jak problematiku digitální kompetence a digitálního wellbeingu systémově pojmout v rámci českého školství, tím se nyní obě zabývají v rámci pracovní skupiny Digitální wellbeing, jejíž činnost společně koordinuje Národní pedagogický institut ČR a Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Přechod na digitální správu školních dat představuje pro mateřské školy velkou výzvu, ale také skvělou příležitost, jak zjednodušit administrativu a získat více času na to, co je opravdu důležité – práci s dětmi. Od školního roku 2025/2026 budou školky povinny podávat matriku online, což si žádá moderní a efektivní nástroje. Školní informační systémy, jako je Edookit, mohou být vaší pravou rukou, která vám pomůže zvládnout tuto změnu snadno a bez stresu. Jste připraveni přijmout digitalizaci a využít její výhody pro vaši školku?

Předchozí díly článku k výuce skladby se zabývaly „hmotným světem“ skladatelství, tedy základní sumou znalostí – vymezily hřiště, ve kterém se pedagogové kompozice pohybují. Třetí část – Svět snů – pojednala o tom, jak si svobodně povyskočit mimo lajny tohoto hřiště. V aktuálním textu se zaměříme na využití technologií ve výuce.

Umělá inteligence (AI) se stává nedílnou součástí moderní společnosti, a proto je důležité připravovat žáky na svět, kde technologie hrají zásadní roli. Kurikulum umělé inteligence, vytvořené iniciativou AI dětem ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR a řadou odborníků na vzdělávání, nabízí školám komplexní metodickou podporu pro integraci AI do výuky. Tento článek se zaměřuje na důležité aspekty Kurikula umělé inteligence z pohledu vedení škol.

Administrativa ve školství je jednou z největších výzev, kterým školy čelí. Ředitelé, učitelé a další zaměstnanci tráví hodiny vyplňováním tabulek a dalším výkaznictvím, sledováním docházky a plánováním rozvrhů, což jim ubírá čas na výuku nebo řízení celé školy. Tato rutinní zátěž nejen snižuje efektivitu, ale i vyčerpává energii potřebnou pro vzdělávání dětí a inovace. Jak snížit administrativní zátěž, ušetřit čas (často i náklady) a soustředit se na to, co je skutečně důležité, tedy na vzdělávání dětí?

Jak se učitelům daří vést výuku dle revidovaného RVP v oblasti informatiky a rozvoje digitálních kompetencí studentů? Jaké mají pedagogové postoje k digitálním technologiím? To zjišťoval Národní pedagogický institut ČR v šetření mezi vedením ZŠ, SOŠ a gymnázií a také mezi učiteli. Velkou oporou oběma skupinám jsou podle vyplněných dotazníků ICT koordinátoři.

Pracuji jako ředitel ZŠ, zároveň jako ICT koordinátor - mám úlevu 2 hod./ týden. Nemám však ICT koordinátora na základě studia 250 hod. Mám nárok zároveň na specializační příplatek za tuto činnost? V jaké výši a kdo jej v tomto případě stanoví? 

V dnešní době, kdy digitalizace proniká do všech oblastí vzdělávání, je kvalitní školní informační systém nepostradatelným nástrojem pro efektivní řízení školy i moderní výuku. Kvalitní informační systém s propojenými výukovými materiály dokáže škole přinést nejen časové úspory, ale i zcela novou úroveň interaktivity ve výuce. S moderními nástroji může vedení školy podporovat učitele, motivovat žáky a efektivně spravovat školu, aniž by se ztrácelo v nekonečné administrativě.

Digitalizace je velkým tématem nejenom na pracovním trhu, ale už i ve školství, které se – byť se zpožděním – snaží reagovat na aktuální trendy a proměnu trhu práce. K tomu, aby školy zvládaly kvalitně připravovat děti na výzvy 21. století a moderního světa, potřebují pomocnou ruku zvenčí. Tu jim nabízí mimo jiné právě i Národní pedagogický institut ČR, a to povětšinou zdarma.

Umělá inteligence vstupuje do učitelské práce podobně jako kdysi počítače či interaktivní tabule. Zejména v přípravě výuky se AI nástroje stávají pomocníky, kteří dokážou ušetřit hodiny práce. Společnost Scio je tvůrcem jednoho z nich – aplikace ScioBot. A jak si tato česká aplikace vede ve srovnání s ostatními nástroji využívajícími umělou inteligenci pro generování příprav?

Moderní technologie jsou v dnešní době součástí nás všech, včetně dětí. Ty se s nimi setkávají již od útlého věku. Je proto velmi důležité, aby je rodiče i učitelé seznámili s možnostmi internetu a rozvíjeli jejich digitální gramotnost. Digitální nástroje mohou nabídnout efektivní způsoby, jak lépe pochopit učivo, osvojit si cizí jazyky a rozvíjet přitom kreativní myšlení.

Dospívání je klíčovým obdobím, během kterého se utváří identita jedince, jeho emoční regulace, vztahy a celkové pojetí sebe sama (Erikson, 1968). V tomto období hrají sociální interakce zásadní roli v procesu formování identity a moderní technologie, především internet a sociální sítě, poskytují zcela nové prostředí, ve kterém tyto interakce probíhají. Obsah, se kterým se adolescenti v online prostoru setkávají, může mít velký vliv na jejich psychiku a prožívání, a proto je nezbytné věnovat tomuto aspektu zvýšenou pozornost.