S rychlým nástupem digitálních technologií do školního prostředí se věnuje čím dál více pozornosti digitálnímu wellbeingu dětí. Na vyučující se však často zapomíná, přestože také čelí novým výzvám. Jak tedy v pedagogické praxi udržet „digitální“ rovnováhu a spokojenost i přesto, že nás technologie (dobrovolně i nedobrovolně) obklopují na každém kroku?
Digitální wellbeing pro vyučující: Jak se ve světě technologií nezbláznit?
Adéla
Svobodová
Onfine (dříve Replug me), copywriterka a specialistka na osvětovou komunikaci o digitálním zdraví
Digitální wellbeing je poměrně nový termín, který pojmenovává zdravé soužití s digitálními technologiemi a jejich vědomé používání tak, aby nám byly nápomocné a ku prospěchu. Vyučujícím se o něj vyplatí pečovat jednak kvůli vlastní pohodě a za druhé kvůli dětem. Digitální wellbeing totiž není jen otázkou osobního rozpoložení, ale má širší význam pro kvalitu vzdělávání a zdravé prostředí ve škole. Navíc děti se učí především nápodobou.
Jenže jak se vyhnout zahlcení a udržet si balanc, když:
*
používáte elektronickou třídní knihu,
*
s dětmi, rodiči i kolegy a kolegyněmi komunikujete především online,
*
pociťujete tlak na využívání technologií ve výuce,
*
máte při práci na počítači tendenci prokrastinovat na sociálních sítích či v e-shopech,
*
trávíte spoustu času u obrazovek i ve volném čase?
V první řadě odhoďte paralyzující snahu o dokonalost a jděte na to postupně. Svou cestu také můžete sdílet se svým žactvem či studujícími. Když uvidí, že zažíváte podobné pocity, budou i oni otevřenější.
S čím tedy začít?
1. Snažte se porozumět technologiím a digitálnímu světu
První krok je porozumět základním principům digitálního světa – jak digitální platformy shromažďují data, jaké designové prvky používají k upoutání pozornosti a jakým způsobem ovlivňují naše emoce? Jak nás například algoritmy sociálních sítí přimějí scrollovat co nejdéle? Díky tomuto porozumění pochopíte, proč je někdy tak těžké se od obrazovky odlepit i proč je důležité technologie vědomě a pravidelně odkládat. Zároveň však neopomíjejte, že online svět nabízí spoustu inspirace, prostoru k seberozvoji a šancí k navazování smysluplných sociálních interakcí. Je třeba rozlišovat, jak a k čemu technologie používáme, a snažit se preferovat aktivní uživatelské chování před pasivní konzumací neobohacujícího obsahu.
| Zaujal vás tento článek? Inspirujte se dál. Všechny texty Učitelského měsíčníku s názvem: Týden pro wellbeing ve škole aneb když se do školy těším si můžete hezky najednou stáhnout v pdf jako bonus. |
2. Rozvíjejte dovednosti nezbytné pro digitální wellbeing
Ovládat technologie se dnes už považuje za standard, je ale na čase více se zaměřit i na dovednosti, které nám umožní s technologiemi koexistovat, aniž by nás to stálo duševní zdraví:
*
Všímavost a laskavost k sobě samým:
Nekonečný proud podnětů z digitálního prostředí a tlak na nestálou dostupnost přispívají k pocitu zahlcení a vyšší míře stresu. Je proto důležité si vědomě všímat, jak konkrétní platformy či technologie ovlivňují naši náladu a soustředění. Všímavost pomáhá zastavit se a podívat se na sebe s odstupem.
Jak se po hodině u počítače cítím? Je mi dobře, nebo padám únavou?
Takové malé, ale upřímné rozhovory se sebou samým pomohou udržet kontakt s vlastním tělem i psychikou. Laskavost k sobě samým pak znamená dát si svolení k odpočinku a nebát se přiznat, že mi technologie někdy prostě nedělají dobře.*
Emoční regulace:
Další klíčovou dovedností je schopnost rozpoznat emoce, které v nás technologie vyvolávají, a pracovat s nimi. Potlačování emocí může vést k vyhoření nebo zdravotním obtížím. Zároveň můžete být pozitivním vzorem pro děti, ukázat jim, že emoce nejsou nepřítel, ale spíše zpráva o našem rozpoložení, podle níž se můžeme následně zařídit.*
Kritické myšlení:
Digitální svět je plný informací různé kvality, které není radno slepě akceptovat. Umět rozpoznávat, že obsah působí manipulativně nebo vyvolává zbytečný stres, je základ. Budete-li sami věnovat pozornost tomu, jaký obsah konzumujete nebo sdílíte, lépe se vám o práci s informacemi a o dezinformacích také bude učit.3. Nastavte si zdravé digitální hranice
Důležitým předpokladem k digitálnímu wellbeingu je
schopnost reflektovat
, jak a proč technologie používáme, která jde ruku v ruce s už zmíněnou všímavostí. Pravidelně se proto zastavte a ptejte se sami sebe:
Kolik času trávím u obrazovek a proč? Jak to ovlivňuje mou náladu, můj spánek a mou energii?
I krátké zamyšlení může přinést zásadní uvědomění a vést k pozitivním změnám. Jednou z těchto změn může být i větší důraz na
odpočinek
. Pravidelné nicnedělání totiž není ztráta času, jenom odpočatý mozek funguje správně. Pro každého přitom ideální odpočinek vypadá jinak. Klíčové však zůstává, aby byl alespoň čas od času i „bezobrazovkový“.V důsledku rozmachu online komunikace se snadno může stát, že v deset večer odpovídáte na dotazy rodičů nebo zadáváte známky. Dalším nezbytným krokem je proto
oddělit práci a soukromí
. Toto téma přitom doporučujeme prodiskutovat v rámci celého pedagogického sboru a dohodnout se na pevně daných pravidlech.TIP:
Během pracovní doby pomáhají i zdánlivé maličkosti, jako jsou dvouminutové pauzy na relaxaci či dechové cvičení, protažení nebo krátké pokochání zelení za oknem. Ulevíte tak unaveným očím i hlavě.Cítíte-li se nejistí a máte-li podobně jako řada vašich kolegů a kolegyň pocit, že vám ujel vlak, nezoufejte. Digitální wellbeing není cílovou destinací, ale spíše procesem každodenního rozhodování a objevování. Když v něm budete tápat příliš, obraťte se na některou z důvěryhodných vzdělávacích organizací, které se tímto tématem odborně zabývají.