Regulace smartphonů jako globální trend ve školství - 1. část

Činí tak buďto formou nezávazných doporučení, jako jsou guidelines v Norsku¹⁾ či Velké Británii²⁾, nebo pomocí právního předpisu, adaptovaného na jejich ústavní podmínky. Je třeba zdůraznit, že i v některých zemích s nezávaznými guidelines přistupuje velké množství škol k regulaci samo od sebe. Například v Norsku omezuje používání smartphonů 96 % základních škol. Vláda a parlament nyní diskutují o možnostech plošné regulace pro střední školy³⁾.

Státy plošně regulující smartphony ve školách, zdroj: UNESCO, leden 2025⁴⁾. Pozn.: Do statistik se nezapočítávají země, kde je regulace formou guidelines (Velká Británie) nebo kde reguluje jen část země, byť by šlo o většinu území (například ve Španělsku reguluje 14 ze 17 regionů, ale Španělsko mezi regulující země započítáno není)

Přestože neexistuje stoprocentní vědecká shoda ohledně všech témat, týkajících se dopadů smartphonů, sociálních sítí a obecně nových technologií na děti, mnoho vlád považuje stávající vědecké poznání za dostatečné pro přistoupení k regulaci s cílem děti ochránit před záměrně návykovým designem a dalšími tzv. temnými vzorci, které obsahuje mnoho technologií. Na konci ledna 2025 tak například singapurský ministr zdravotnictví prohlásil: „Dosáhli jsme kritického bodu. Máme dostatek důkazů, které nás vedou k závěru, že musíme konat a nečekat, až se objeví další důkazy.⁵⁾“ „Přestože jsou mobilní telefony provázány s našimi životy, do tříd nepatří,“ uvedl v roce 2023 nizozemský ministr školství Robbert Dijkgraaf. „Studenti se musí umět soustředit a musí mít možnost se dobře učit. Mobilní telefony jsou rušivým elementem, jak ukazují vědecké výzkumy. Musíme před tím studenty chránit.“

Zásadním impulsem ke změně přístupu vlád bylo kromě postupujícího vědeckého poznání i doporučení UNESCO z roku 2023 vyzývající k používání technologií ve školách pouze tehdy, pokud prokazatelně podporují výsledky učení⁶⁾ . Dalším zásadním mezníkem bylo celosvětové šetření PISA 2022, prováděné OECD. To prokázalo, že žáci dosahují lepších výsledků v matematice a mají silnější pocit sounáležitosti se školou, pokud tráví jen mírné množství času používáním zařízení k učení. Nadměrné používání digitálních zařízení k nevýukovým účelům může mít podle OECD negativní dopad na studijní výsledky žáků. Zpráva PISA 2022 uvádí řadu dalších podrobností ohledně vlivu smartphonů na žáky⁷⁾ a některé země ji výslovně zmiňují jako svou motivaci k regulaci. ⁸⁾

Paralelně s procesem regulace pod taktovkou státu nad problémem intenzivně debatují i profesní sdružení. Exkluzivní loňský celoamerický průzkum mezi řediteli základních škol a jejich zástupci⁹⁾ zjistil, že 70 % respondentů je přesvědčeno, že by děti měly dostat smartphone až ve věku 14 let nebo později. Stejné procento respondentů však odhaduje, že většina dětí dostane své první zařízení ve věku 10 let nebo dříve. Průzkum ukazuje, že ředitelé a zástupci ředitelů jsou znepokojeni tím, jak chytré telefony a sociální média změnily školní chodby a třídy. Stovky vedoucích pracovníků škol v průzkumu s velkým náskokem uvedly, že podle nich mají smartphony negativní dopad na duševní zdraví žáků, děti jsou kvůli nim unavené a roztěkané a ve školních komunitách se stupňují konflikty a šikana. „Ředitelé škol bijí na poplach kvůli negativnímu vlivu chytrých telefonů na učení a wellbeing žáků,“ uvedl prezident NAESP David Griffith.¹⁰⁾ NAESP je významná americko-kanadská asociace ředitelů základních škol s více než stoletou tradicí. Výsledky průzkumu se shodují se zjištěními prestižního Pew Research Center z roku 2023, podle nichž 72 % středoškolských učitelů považuje smartphony za významné narušení výuky.

Z hlediska procesu vyžaduje řešení problému inovativní přístup ze strany státu. Jde o historicky bezprecedentní situaci a extrémně rychlý vývoj technologií a z toho vyplývající komplexnost problematiky jsou výzvou pro všechny země. Proto státy přistupují k regulaci s vědomím výhod technologií, ale kriticky hodnotí i jejich rizika. Rozhodnutí zpravidla předchází dlouhodobá meziresortní debata, jíž se často účastní stovky stakeholderů z různých odvětví – od vědců, neurologů, pediatrů přes zástupce učitelů, ICT, hygieniky, psychiatry až po zástupce byznysu. Kazuistice jednotlivých zemí se budeme podrobně věnovat v příštím článku, ale zmiňme alespoň případy Finska a Francie, které představují z hlediska školského systému i celkové kultury velmi odlišné země.

Země se dlouhodobě řadí k šampionům digitalizace a dlouho byla jejím proponentem i v oblasti školství. Přesto v rámci meziresortního dialogu trvajícího více než rok podpořila letos v létě regulaci smartphonů ve školách i Finská obchodní komora¹¹⁾. V srpnu 2024 její hlavní expertka Suvi Pulkkinen uvedla, že mladí Finové dostávají na své telefony v průměru více než 200 oznámení denně, přičemž dívky tráví na svých telefonech v průměru šest hodin denně. Dodala, že nárůst používání telefonů se časově shoduje s poklesem základních dovedností dětí a mladých lidí a také s nárůstem problémů v oblasti chování a emocí. Finský ministr školství Anders Adlercreutz potvrdil v rozhovoru pro Deník N v listopadu 2024, že jeho země přistoupí k regulaci smartphonů ve školách od školního roku 2025/2026¹²⁾. „Stejně jako v jiných zemích sledujeme, že musíme řešit problémy s udržením pozornosti dětí, s jejich schopností soustředit se na probíranou látku. Naše třídy nejsou tak tiché a klidné, jako bývaly, a mobilní telefony jsou toho součástí. Proto jsme přistoupili k regulaci používání mobilních telefonů při vyučování. Budou zcela zakázané. Učitelé ale mohou telefony použít na určité úkoly ve vyučování, to záleží na nich,” uvedl ministr. „Chceme, aby se dětem zlepšily schopnosti obecné sociální interakce, komunikace tváří v tvář.” Při prezentaci nového zákona 30. prosince 2024 uvedl finský ministr školství: „Zákon má dát učitelům a ředitelům právo odebrat mobilní zařízení žákům, kteří je používají způsobem, který narušuje výuku. (...) Bude možné zakázat smartphony na celý školní den. Osobně samozřejmě doufám, že školy této možnosti využijí.“

Francie již od roku 2018 celoplošně reguluje smartphony v povinném základním školství (do věku 15 let). Opatření dosud neměla formu přímého zákazu – bylo možno mít například mobil uložený v aktovce. Od září 2025 však Francie přitvrdí. Činí tak na základě výsledků celostátního experimentu, kdy od září 2024 do ledna 2025 byl na vzorku 200 středních škol uplatňován úplný zákaz: žáci museli telefony odevzdávat, zpravidla do speciálních úschoven. Po vyhodnocení experimentu oznámila ministryně školství Élisabeth Borneová, že od nového školního roku bude pravidlo aplikováno všech středních školách ve Francii. Jde o tzv. digitální pauzu („pause numérique“). Připomeňme, že Francie o vlivu technologií na děti intenzivně debatuje již několik let.

Kromě toho probíhá celostátní osvěta i směrem k rodičům. Prezident Macron v roce 2023 svolal multidisciplinární komisi odborníků, kterému dal za úkol sesbírat data a názory vědců k tématu a přijít s konkrétními doporučeními. Komise v dubnu 2024 zveřejnila zprávu s názvem Hledání ztraceného času, odkazujícího na klasika francouzské literatury Marcela Prousta. Zpráva na 142 stranách podrobně analyzuje¹³⁾ současnou realitu online světa a obsahuje mimo jiné doporučení pro rodiče ohledně používání technologií dětmi. „Komise byla otřesena zjištěními, jaké strategie jsou používány pro upoutání pozornosti dětí. Využívají všech kognitivních metod, jak děti připoutat k obrazovkám, kontrolovat je, znovu a znovu je zapojovat (pozn. překladu: do online interakcí) a vydělávat na dětech. Komise byla znepokojena určitými předsudečnými stereotypy například žen, které hyperdigitální svět zesiluje, a tím, co může mladým dívkám vnucovat, jak mají vidět samy sebe nebo jaké chování se od nich ,očekává‘.“

Podrobnější kazuistice jednotlivých států a jejich argumentaci se budeme věnovat v dalších dílech. Na názor se zeptáme mj. bývalé šéfky společnosti Google ČR Taťány le Moigne. Zmapujeme také přístup nejprestižnějších mezinárodních škol v Česku a připomeneme si málo známý fakt, že Steve Jobs a Bill Gates svým vlastním dětem technologie striktně omezovali.

Autorka je spisovatelka a zakladatelka občanské iniciativy Digibalanc, která zahájí své fungování na jaře 2025. Je absolventkou oboru Učitelství pro střední školy a gymnázia na FF UK (CŽV) a akreditovaného kurzu pro školní metodiky primární prevence. Názory prezentované v textu jsou výhradně autorčiny soukromé. 

---