Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona

Předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků

I nadále, s účinností od 1. 9. 2023, zákon o pedagogických pracovnících definuje 5 předpokladů pro výkon činnosti pedagogických pracovníků. Předpoklad, který je do 31. 8. 2023 označen „je způsobilý k právním úkonům“, s účinností od 1. 9. 2023 vyjadřuje v terminologii občanského zákoníku – „je plně svéprávný“. Smysl daného ustanovení zůstává stejný.

Bezúhonnost pedagogického pracovníka

Od 1. 9. 2023 jsou do § 29a zákona o pedagogických pracovnících doplněna pravidla dokládání bezúhonnosti v případě cizinců. Cizinci (a spolu s nimi i způsoby dokládání bezúhonnosti) jsou rozděleni do dvou skupin.

Znalost českého jazyka

Do 31. 8. 2023 není zákonem o pedagogických pracovnících stanovena úroveň znalosti českého jazyka, kterou musí pedagogický pracovník prokázat. Teoreticky postačuje, pokud pedagogický pracovník prokáže znalost na úrovni A1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Od 1. 9. 2023 je v § 4 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících jednoznačně stanoveno, že učitel mateřské školy, učitel prvního a druhého stupně základní školy a učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy musí prokázat znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Ostatní pedagogičtí pracovníci (např. vychovatel, učitel odborného výcviku, speciální pedagog) musí prokázat znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Dále se nově od 1. 9. 2023 prokázání znalosti českého jazyka nevyžaduje v případě pedagogického pracovníka, který úspěšně vykonal maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury nebo jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury [§ 4 odst. 4 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících].

Pro praxi škol a školských zařízení je vhodné současně připomenout následující:

• Podle přechodných ustanovení novely zákona o pedagogických pracovnících platí, že fyzická osoba, která prokázala znalost českého jazyka podle „dřívějšího znění“ zákona o pedagogických pracovnících (účinného do 31. 8. 2023), se považuje za osobu, která prokázala znalost českého jazyka podle zákona o pedagogických pracovnících ve znění účinném od 1. 9. 2023.
• Do 31. 8. 2024 je platný zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (tzv. Lex Ukrajina). Ustanovení § 6 tohoto zákona pro některé pedagogické pracovníky vymezuje výjimku z požadavku znalosti českého jazyka.

Získání odborné kvalifikace pedagogického pracovníka

S účinností 1. 9. 2023 novela zákona o pedagogických pracovnících ve větší nebo menší míře mění téměř všechna ustanovení vymezující vzdělání, díky kterému lze splnit předpoklad odborné kvalifikace určitého pedagogického pracovníka.

K podstatným patří následující změny:

1. Bylo nově definováno vzdělání učitele prvního stupně základní školy, který je odborně kvalifikovaný jen pro výuku odpovídajících předmětů tělovýchovného nebo uměleckého zaměření, a to vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů předmětů tělovýchovného nebo uměleckého zaměření druhého stupně základní školy nebo střední školy [ 7 odst. 1 písm. f)].
2. Bylo nově definováno vzdělání učitele prvního stupně základní školy, který je odborně kvalifikovaný jen pro výuku předmětů tělovýchovného nebo uměleckého zaměření, a to vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném vysokoškolském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na vychovatelství [ 7 odst. 1 písm. g)].
3. Do nového ustanovení § 7a byly sdruženy společné způsoby získání odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy a učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy. Sjednocení způsobu získání odborné kvalifikace MŠMT komentuje takto: Kvalifikovaně vyučovat na 2. stupni základní školy nebo střední škole mohou tedy jak absolventi magisterského studijního programu zaměřeného na učitelství pro 2. stupeň základní školy, tak absolventi magisterského studijního programu učitelství pro střední školy.[1]

Získání odborné kvalifikace „zbývajících“ učitelů druhého stupně základní školy (např. učitele druhého stupně základní školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami) nebo „zbývajících“ učitelů střední školy (např. učitele odborných předmětů, učitele odborného výcviku) je i nadále vymezeno v § 8 a § 9 zákona o pedagogických pracovnících.

1. Odbornou kvalifikaci učitele odborného výcviku je možné nově získat díky profesní kvalifikaci pro činnost instruktora odborného výcviku (jedná se o profesní kvalifikaci v rámci Národní soustavy kvalifikací), a to tehdy, když pedagogický pracovník absolvoval střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu [ 9 odst. 4 písm. b), § 9 odst. 4 písm. c) bod 3 zákona o pedagogických pracovnících].
2. Nově je možné získat odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga díky vysokoškolskému vzdělání získanému studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřenému na speciální pedagogiku a přípravu učitelů základní školy nebo učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy [ 18 písm. d) zákona o pedagogických pracovnících].
3. Zcela nově je v § 18a zákona o pedagogických pracovnících definováno vzdělání vedoucí k získání odborné kvalifikace školského logopeda. Pro speciální pedagogy, kteří absolvovali studium k výkonu specializované činnosti speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie, je důležité přechodné ustanovení novely. Podle něj absolventi studia k výkonu specializované činnosti speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie podle § 9 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 317/2005 Sb. se považují za absolventy studia pro přípravu školských logopedů podle § 22 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti novely.
4. Nově je možné získat odbornou kvalifikaci asistenta pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální integrace, na základě vyššího odborného vzdělání získaného ukončením osmiletého nebo šestiletého vzdělávacího programu oboru vzdělání konzervatoře [ 20 odst. 1 písm. e) zákona o pedagogických pracovnících].

Důsledkem novely je také zpřesnění, systémové sjednocení a zjednodušení mnohých variant dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, které je podmínkou získání odborné kvalifikace. Jako příklad lze uvést porovnání kvalifikačních cest učitele odborných předmětů střední školy.

Sjednocené a zjednodušené způsoby dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků uskutečňované vysokou školou v programu celoživotního vzdělávání nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků jsou nově vymezeny v § 22 zákona o pedagogických pracovnících. Dále budou konkretizovány očekávanou novelou vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

Jedná se o následující vzdělávání:

• studium pedagogiky (§ 22 odst. 1),
• studium k rozšíření odborné kvalifikace (§ 22 odst. 2),
• studium pro asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích (§ 22 odst. 3),
• studium pro přípravu školských logopedů (§ 22 odst. 4),
• studium pro přípravu pedagogů volného času (§ 22 odst. 5),
• doplňující didaktické studium příslušného cizího jazyka (§ 22 odst. 6).

Uznání předpokladu odborné kvalifikace za splněný

Zcela novým institutem, který od 1. 9. 2023 mohou využít ředitelé základních a středních škol, je možné uznání předpokladu odborné kvalifikace za splněný, a to v případě učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy (§ 9a zákona o pedagogických pracovnících). Podmínky uznání odborné kvalifikace jsou shrnuty v následující tabulce.

Podle § 9a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících celková doba uznání předpokladu odborné kvalifikace nesmí u téhož zaměstnance přesáhnout ani v souhrnu u více zaměstnavatelů 3 roky. Zaměstnanec před vznikem pracovního poměru sdělí řediteli školy, zda a na jakou dobu u něho dříve došlo k uznání předpokladu odborné kvalifikace.

Je potřeba zdůraznit, že ředitel školy může (nemusí) uznat předpoklad odborné kvalifikace za splněný. Pokud tak však učiní, musí předpoklad odborné kvalifikace uznat písemně. Jednoduše řečeno, musí sestavit dokument, kterým zaměstnanci s určitým druhem práce, vzděláním a případně souvislou praxí uznává na určitou dobu předpoklad odborné kvalifikace za splněný.

Je zřejmé, že motivovaný učitel druhého stupně základní školy nebo učitel střední školy má dobu uznání předpokladu oborné kvalifikace za splněný využít k získání odborné kvalifikace pedagogického pracovníka. S uvedenou dobou však ve své činnosti musí počítat i ředitel školy:

• v průběhu této doby ředitel školy nemusí prokazovat, že nemůže výchovu a vzdělávání zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací (§ 22 odst. 10 zákona o pedagogických pracovnících); tj. ředitel školy v této době nemusí pracovní místo obsazené pedagogickým pracovníkem s uznanou odbornou kvalifikací „nabízet“ jako volné pracovní místo,
• v průběhu této doby nelze dát zaměstnanci výpověď dle § 52 písm. f) zákoníku práce (pro nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce).

Pokud v době uznání předpokladu odborné kvalifikace za splněný učitel druhého stupně základní školy nebo učitel střední školy odbornou kvalifikaci nezíská, vystupuje v pracovněprávních vztazích jako odborně nekvalifikovaný pedagogický pracovník a je možné jej zaměstnat pouze za podmínek stanovených § 22 odst. 10 zákona o pedagogických pracovnících. To znamená, že

• škola musí pracovní místo obsazené odborně nekvalifikovaným pedagogickým pracovníkem „nabízet“,
• odborně nekvalifikovaný pedagogický pracovník má v rámci pracovněprávního vztahu vykonávat svou činnost pouze po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu (pracovní poměr na dobu určitou a pouze s nezbytně nutnou týdenní pracovní dobou),
• pedagogickému pracovníkovi lze dát zaměstnavatel výpověď z důvodu nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce.

Podmínky „řetězení“ pracovního poměru na dobu určitou pedagogických pracovníků

Od 1. 9. 2023 je novelou změněn § 23a zákona o pedagogických pracovnících. Výsledek uvedené změny lze stručně vyjádřit takto:

• počet opakování/prodlužování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou se i v případě pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka řídí pravidly vymezenými zákoníkem práce,
• celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou se i v případě pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka řídí pravidly vymezenými zákoníkem práce,
• i nadále je stanovena speciální právní úprava definující minimální dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka,
• i nadále je nutné brát v potaz „výjimky“ z pravidla zakotvujícího minimální dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka.[2]

Porovnání obecné právní úpravy a speciální právní úpravy regulující uzavírání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka je vyjádřeno pomocí následující tabulky.

Změny související s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků

S účinností od 1. 9. 2023 se částečně mění § 24 zákona o pedagogických pracovnících, který stanoví normy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „DVPP“) ve školách zřizovaných MŠMT, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí:

• 1) V institucích, kterým byla udělena akreditace MŠMT, se uskutečňuje vzdělávání, kterým si pedagogičtí pracovnících zvyšují kvalifikaci (získávají, rozšiřují si ji).
• 2) Do režimu akreditací udělovaných MŠMT již nepatří vzdělávací programy k prohlubování odborné kvalifikace (průběžné vzdělávání). Vzdělávací programy k prohlubování odborné kvalifikace jsou však i nadále DVPP a k jejich financování lze i nadále využívat prostředky poskytované MŠMT na DVPP v rámci ostatních neinvestičních výdajů (ONIV).
• 3) K výčtu „forem“, ve kterých se uskutečňuje DVPP, je doplněno neformální vzdělávání a sdílení zkušenosti [ 24 odst. 4 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících].
• 4) Bylo doplněno pravidlo umožňující vyřešit souběh důvodů snížení rozsahu volna k samostudiu (tj. 12 pracovních dnů volna k samostudiu).

Jedním důvodem snížení počtu dnů volna na samostudium je trvání pracovního poměru pouze po dobu části školního roku (§ 24 odst. 7 věta třetí). Druhým důvodem snížení počtu dnů volna na samostudium je kratší pracovní doba (§ 24 odst. 7 věta čtvrtá). Pokud v případě určitého pedagogického pracovníka dojde k souběhu uvedených důvodů snížení počtu dnů volna na samostudium (např. pracovní poměr pedagogického pracovníka trvá 10 měsíců a jeho týdenní pracovní doba činí 10 hodin), sníží se rozsah volna k samostudiu (12 pracovních dnů) podle důvodu, který z hlediska snížení jeho rozsahu převažuje.

Pokud bude prvním důvodem snížení rozsahu volna k samostudiu trvání pracovního poměru 10 měsíců školního roku a druhým důvodem týdenní pracovní doba 10 hodin,

• podle prvního důvodu snížení je rozsah volna k samostudiu snížen na 10 dnů [(12/12) x 10 = 10 dnů],
• podle druhého důvodu snížení je rozsah volna k samostudiu snížen na 3 dny (12 x 0,25 = 3 dny).

Z hlediska snížení převažuje druhý důvod a rozsah volna k samostudiu je u daného pedagogického pracovníka snížen na 3 dny.

• 5) Bylo zrušeno pravidlo, podle kterého se DVPP nepovažuje za rekvalifikaci podle zákona o zaměstnanosti. Proto je možné uskutečňovat v rámci DVPP akreditované vzdělávací programy, kterou mohou být považovány za rekvalifikaci.

Adaptační období začínajícího učitele

S účinností od 1. 1. 2024 jsou v souladu s § 24a zákona o pedagogických pracovnících právnické osoby vykonávající činnost školy povinny podporovat začínajícího učitele po dobu jeho adaptačního období, a to zejména tím, že určí uvádějícího učitele. Adaptační období učitele je období od vzniku prvního pracovního poměru učitele do skončení 2 let trvání pracovního poměru učitele k právnické osobě vykonávající činnost školy. Adaptační období učitele se prodlužuje o dobu trvání celodenních překážek v práci, pro které učitel práci nekoná, pokud tyto překážky trvají nepřetržitě déle než 4 měsíce.

Z textu zákona o pedagogických pracovnících plyne:

• Adaptační období se vztahuje pouze na začínající učitele. Nevztahuje se např. na začínající speciální pedagogy nebo vychovatele.
• Adaptační období se počítá od vzniku prvního pracovního poměru učitele k právnické osobě vykonávající činnost školy, i když byl první pracovní poměr učitele uzavřen a probíhal před účinností novely.

V souvislosti s povinností právnické osoby vykonávající činnost školy podporovat začínajícího učitele po dobu jeho adaptačního období musí škola

• 1) určit učitele, kteří jsou začínajícími učiteli (tj. učitele, kterým po 1. 1. 2024 plyne adaptační období); „záchytné body“ pro určení začínajícího učitele uvedlo MŠMT v materiálu Informace pro školy k novele zákona o pedagogických pracovnících[3] a je možné je shrnout takto:
• - škola určí adaptační období každému učiteli, který začal vůbec poprvé vykonávat zaměstnání učitele po 1. 1. 2022,
• - škola určí adaptační každému učiteli, který začal vůbec poprvé vykonávat zaměstnání učitele dříve než 2. 1. 2022, práci učitele nevykonával pro soustavné překážky v práci delší než 4 měsíce, a současně skutečně odpracovaná doba výkonu práce učitele nepřesáhla 2 roky,
• 2) zapracovat činnosti začínajícího a uvádějícího učitele do jejich pracovní náplně,
• 3) zpracovat formalizovaný plán adaptačního období,
• 4) vyhodnocovat plnění plánu adaptačního období,
• 5) stanovit kritéria odměňování uvádějícího učitele osobním příplatkem nebo odměnou ve vnitřním platovém předpisu, případně sjednat v kolektivní smlouvě.

Provázející učitel, třídní učitel

S účinností od 1. 1. 2024 je v novém § 24c zákona o pedagogických pracovnících zakotven institut provázejícího učitele, který metodicky vede žáka nebo studenta jiné školy nebo vysoké školy nebo účastníka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 22 odst. 1 písm. a) připravujícího se v rámci praktického vyučování, praktické přípravy nebo praxe na výkon povolání učitele. Provázejícím učitelem může být pouze učitel, který splňuje předpoklady podle § 3 zákona o pedagogických pracovnících (tj. je mimo jiné odborně kvalifikovaný) a získal praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti v délce 5 let.

Dále je s účinností od 1. 1. 2024 v § 24d zákona o pedagogických pracovnících uvedena definice třídního učitele. Podle tohoto ustanovení třídní učitel vykonává činnost v základní škole a střední škole. Práci třídního učitele také vykonává vedoucí oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole a vedoucí studijní skupiny na vyšší odborné škole. Z uvedeného plyne, že práci třídního učitele nevykonává učitel v mateřské škole.

Novela školského zákona účinná od 1. 1. 2024

Zákonem č. 183/2023 Sb. byl novelizován nejen zákon o pedagogických pracovnících, ale i školský zákon, a to s účinností od 1. 1. 2024.

Ve dvou momentech se novela týká právnické osoby – veřejné školy nebo veřejné školní družiny a školního klubu:

• 1) Na školy zřízené územními samosprávnými celky nebo svazky obcí se vztahuje zásadní změna spočívající ve vyhlášení MŠMT normativů a opravných koeficientů tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných podle § 161c odst. 3 školského zákona na zvláštní účet kraje odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství (§ 161c odst. 4 školského zákona).

I od 1. 1. 2024 bude výše platových tarifů stanovena nařízením vlády. Stejně tak od 1. 1. 2024 bude mít ředitel školy zřízené územními samosprávnými celky nebo svazky obcí i nadále možnost rozhodnout, jak přidělený objem finančních prostředků pro činnost školy využije. Proto z nově zakotveného pravidla školského zákona neplyne, že plat každého jednotlivého učitele bude představovat nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.

• 2) Pokud organizace zřízená státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí vykonává činnost školní družiny nebo školního klubu, je pro ni podstatná změna osoby, která od 1. 1. 2024 stanoví výši úplaty za zájmové vzdělávání ve školní družině nebo školním klubu. Dle § 123 odst. 4 školského zákona výši úplaty stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí za poskytování zájmového vzdělávání ve školní družině a školním klubu zřizovatel.

V jednom bodě se novela školského zákona týká bezprostředně pedagogických pracovníků. Novela z § 22a školského zákona vyjímá právo na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti. Tím současně posiluje manažerské kompetence ředitele školy jako vůdčí osobnosti pedagogického procesu.

Shrnutí

Novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona se týká mnohých aspektů činnosti pedagogických pracovníků [předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, nové povinné činnosti (např. uvádějícího učitele), práva pedagogických pracovníků], pracovněprávních vztahů pedagogických pracovníků i DVPP. Proto je nutné se v prvním pololetí školního roku 2023/2024 zaměřit na nové aspekty řízení personálních vztahů a řízení pedagogického procesu.

Řízení organizace jako celku zprostředkovaně ovlivní novela školského zákona, a to vymezením principu, podle kterého se určuje celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů.

Dále je nutné brát v potaz novelu při spolupráci se zákonnými zástupci účastníků zájmového vzdělávání ve veřejné školní družině a školním klubu a vysvětlení případné změny výše úplaty za zájmové vzdělávání ve školní družině a školním klubu.

[1] Informace pro školy k novele zákona o pedagogických pracovnících. [online]. [cit. 2023-07-14]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/informace-k-novele-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich. s. 2

[2] Podrobněji viz článek Puškinová, M., Bukovjan, P. Pedagogičtí pracovníci a pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2023 (1. část). Řízení školy 9/2023.

[3] Informace pro školy k novele zákona o pedagogických pracovnících. [online]. [cit. 2023-07-14]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/informace-k-novele-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich. s. 1