„Dnes tepláky, zítra plavky?“ Možná ano, možná ne. Ale jisté je, že kvalitu výuky neurčuje guma v pase ani počet vyžehlených límečků.
Učitelka Zdenka Musilová se v článku Učitelského měsíčníku zamýšlí a připomíná, že mnohem důležitější než outfity je vzájemná důvěra, respekt a chuť učit se.
Zamyšlení nad teplákovou válkou
„Dříve než přistoupíme k otázkám prospěchu, musím vás, ač nerada, upozornit na jednu velice nepříjemnou věc. Rozmohl se nám tady takový nešvar. Děti velice často CHODÍ V TEPLÁKÁCH. Odkud to přišlo? Od nás to nemají. Ano, Šebková taky.“ Zajisté jste poznali citaci z kultovního filmu Pelíšky, ve které jsem změnila jen ten nešvar, aby odpovídal „problémům“ současného školství. Nyní nejde o sprostá slovíčka, ale o vhodný oděv.
| Učitelský měsíčník je plný inspirace do výuky, informací o zajímavých projektech, aktuálních změnách v legislativě. Objednejte si časopis s praktickými radami pro situace, se kterými se denně ve škole setkáváte. ==>> Chci si objednat předplatné Učitelského měsíčníku |
Přicházím do třídy plné chlapců. Ve třídě sedí 27 žáků. Při zapisování do třídnice pokládám i zákeřnou otázku, co mají na sobě. Už si asi zvykli, že mám blbý otázky (učím matematiku a nic horšího, než kolik je „dvě pí půl“ přijít nemůže) a tak první hlásí, že boty, tepláky, tričko, mikinu... Domluvili jsme se, že stačí dolní polovina těla. Jeden hlásí kraťasy, dva rifle. Zbytek má tepláky. Některé tepláky dokonce vypadají jako černé kalhoty, takže uznale pokyvuji a přidávám i gesto zdviženého palce, jakože sigma. Přiznám se ale, že žák v kraťasech mi přijde divnější než ti v teplácích. Venku je 8 stupňů.
V reakci na změnu v pravidlech oblékání jedné brněnské základní školy se učitelé, rodiče i veřejnost rozdělili na dvě skupiny. Jedni se zákazem nošení tepláků souhlasí a tváří se, jako by byly tepláky předzvěstí apokalypsy. Druhou hlasitou skupinou jsou ti, pro které je důležitější, že žáci do školy přišli a pracují, pomáhají si, mají zájem.
Abych některým čtenářům ušetřila čas, rovnou vám sdělím, že jsem členem té druhé skupiny. A chtěla bych objasnit své důvody, které jsou pro mě důležitější, než rifle a vyžehlené tričko s límečkem. Také mám potřebu okomentovat argumenty pro zákaz tepláků. Držte se.
Strážce morálky
Zakazovat tepláky má pro mnohé v sobě cosi hrdinského. Mohou si připadat jako strážci posledních zbytků slušného chování, kultury a civilizace. Přiznám se, že i mě jednou poslali z církevního gymnázia domů se převléct. Představa Ježíše, který by při pohledu z kříže na můj holý pupek zajisté vzplál, byla pro mou paní profesorku silnější než její touha po mém vzdělání. Jen pro upřesnění – za hodinu jsem byla zpět, nic jí nevyčítám a ráda na ni vzpomínám. Že pro jistotu znovu vysvětili školu i kostel po mé maturitě raději nezmiňuji. Poslední větu jsem si vymyslela.
Dnes tepláky, zítra nic
V diskuzi na internetu jsem se dočetla, že pokud dovolíme tepláky, zítra přijdou v plavkách a pozítří nazí. Tento argument mi přijde úsměvný. V teplákách chodí žáci naší školy už dobrých pět let a zatím jsem nikoho v plavkách ani nahého neviděla. Ale jen Bůh ví, co mají pod těmi tepláky, že? Třeba plavky, nebo nic.
To za nás nebylo
Zastánci zákazu nošení tepláků často v diskuzích zmiňují, že za nich se do školy chodilo slušně a taky to přežili. Navíc měli k učitelům úctu. Poslední tvrzení vyznívá tak, že úctu měli díky slušnému oblečení. Obávám se ale, že úcta k učitelům byla často jen převlečený strach a jsem si jistá, že oblečení a úcta spolu nijak nesouvisí. Nebo by neměla. Navíc slušné oblečení v podání některých diskutujících, kteří vzpomínají na svá školní léta, je flanelová košile, kousající hnědý svetr uštrikovaný babičkou a manžestráky. Něco, co by si na sebe dnes nedal ani bezdomovec přebírající popelnici s vyřazeným textilem. Prostě už jsme v jiné době.
Pohled z mé strany
Proto se na nošení tepláků podívejme z mého pohledu. Pohledu učitelky na učilišti. Ne, že bych vytahaný zadek a kolena na pátečních teplácích vítala u vchodu do třídy potleskem, ale už se nad to dokážu povznést. Zjistila jsem, že to, jak je žák oblečen, nevypovídá o jeho práci ve škole vůbec nic. A taky jsem zjistila, že když budu žáky nutit k nošení něčeho, co jim je nepříjemné, dokáže mezi mnou a nimi postavit hodně vysokou zeď. To je to poslední, co na naší společné školní cestě potřebuji.
Naše škola není o tom, aby všichni vypadali stejně, ale aby každý našel svou cestu a cítil se dobře. Pokud se cítí dobře v teplácích, přejme mu to. My, učitelé, jsme tam od toho, abychom studenty vzdělávali. Abychom jim šli příkladem, klidně v nošení riflí, abychom s nimi mluvili o důvodech, ale abychom dokázali akceptovat i jiný názor. Jsme tam, abychom je učili orientovat se ve světě, abychom je naučili přemýšlet a obhájit si vlastní názor. Mluvme s nimi v hodinách, ptejme se jich na jejich názor. Pokud nám budou věřit, dozvíte se, jako já, že sedět 6 hodin v riflích, když vás všechno tlačí (ano, i tam), není žádná hitparáda. Že tepláky stojí mnohdy víc než rifle a že kromě pohodlí vyjadřují i praktičnost a styl. Nemají za úkol dehonestovat vzdělávací proces. Fakt ne.
Neříkám, že bychom měli pořádat ve školách povinný Den tepláků a rozdávat ceny za nejlepší gumu v pase a vytahaná kolena. Ale pokud se žáci v teplácích cítí době, nechme je být. Tepláky nejsou znakem lenosti či pohrdání. Jsou uniformou jiné generace. Generace, pro kterou je pohodlí předpokladem výkonu. Nesuďme je. Mluvme s nimi o důvodech a třeba budeme překvapeni...
#nemuzesjenemilovat
Zdenka Musilová, učitelka matematiky a ekonomie, Střední škola stavební a strojní Teplice
Jaké jsou hlavní důvody, proč nesouhlasit se zákazem nošení tepláků ve škole?
Učitelka Zdenka Musilová považuje vzájemnou důvěru, respekt a chuť učit se za důležitější než vnější vzhled studentů. Věří, že oblečení nevypovídá o pracovním výkonu žáků a upřednostňuje jejich pohodlí před dodržováním striktního dress codu.
Jak se rozdělují názory učitelů, rodičů a veřejnosti ohledně nošení tepláků ve škole?
Názory se rozdělují do dvou skupin: jedni podporují zákaz tepláků a považují je za nedostatek respektu ke škole, druzí kladou důraz na to, že žáci do školy přicházejí a projevují zájem o vzdělání bez ohledu na oblečení.
Proč je důležité, aby žáci mohli nosit oblečení, ve kterém se cítí pohodlně?
Pohodlí je předpokladem pro efektivní učení a soustředění. Pokud se žáci cítí pohodlně, je pravděpodobnější, že budou v hodinách aktivní a zapojení, což přispívá k lepšímu vzdělávacímu procesu.
Zdroj: Řízení školy, Učitelský měsíčník