Efektivní školní poradenské pracoviště v kontextu legislativních změn a celospolečenského vývoje pohledem Partnerství pro vzdělávání 2030+

Výzkumy zároveň ukazují, že školní prostředí může být klíčovým zdrojem protektivních faktorů v podpoře wellbeingu a duševního zdraví dětí a mládeže. Na druhou stranu je škola jako pracoviště významným zdrojem pracovního stresu pro pedagogické pracovníky (73 % vyučujících často pociťuje stres spojený s prací, což je dvakrát více než u dospělých pracujících v jiných profesích (Steiner a kol., 2022). Tyto skutečnosti kladou vysoké požadavky na kvalitu podpory, která se dětem i pedagogům v českých školách dostává. V Partnerství pro vzdělávání 2030+ (dále jen „Partnerství“) jsme proto iniciovali vznik pozičního dokumentu zaměřeného na podporu efektivního fungování školních poradenských pracovišť, která mohou svou činností wellbeing a duševní zdraví dětí i pedagogů významně podpořit.

Zpracování návrhu pozičního dokumentu bylo dále motivováno novelou školského zákona, která mimo jiné zavádí povinnost veřejných základních škol zajišťovat školní poradenské služby také speciálním pedagogem nebo školním psychologem a institucionalizuje pozici sociálního pedagoga. Současně jsou i nově na úrovni zákona specifikovány požadavky na poradenské služby zajišťované školami od mateřských po střední, přičemž o konkrétním složení pracovníků školního poradenského pracoviště bude rozhodovat ředitel školy vnitřním prováděcím předpisem po projednání v pedagogické radě.

V neposlední řadě poziční dokument reaguje na vysokou míru heterogenity zajišťování poradenských služeb v regionálním školství (srov. např. výsledky studie Specializované činnosti pedagogických pracovníků a nepedagogická práce či další činnosti v regionálním školství: analýza stavu a návrhy doporučení, PAQ Research a STEM, 2023).

V následujícím textu jsou představeny dílčí návrhy legislativního ukotvení cílů a základních principů činnosti školního poradenského pracoviště, které vzešly z pracovní skupiny Partnerství zaměřené na wellbeing ve vzdělávání v reakci na dosavadní absenci jejich ukotvení na úrovni legislativního předpisu.

V pracovní skupině byl dále zpracován návrh aktualizace a nového členění standardních činností školního poradenského pracoviště (ŠPP), které by již nebyly koncipovány po jednotlivých pozicích, ale děleny na činnosti obecné, které s ohledem na kvalifikaci může zajišťovat více pozic, a činnosti specifické, vázané výhradně na odborné pozice školního psychologa, speciálního pedagoga, nebo sociálního pedagoga. Domníváme se, že toto členění školám umožní větší flexibilitu v zajištění služeb s ohledem na konkrétní personální složení ŠPP a také odstraní duplicity standardních činností jednotlivých pozic, které v praxi často vedly k nejasnostem či sporům, kdo má konkrétní činnost ve škole zajišťovat.

Jak již bylo zmíněno, stávající vymezení cílů a principů poradenských služeb ve školách ani školských poradenských zařízeních explicitně neřeší. Novela školského zákona nicméně vytváří prostor pro jejich zahrnutí do prováděcí vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Naším záměrem bylo navrhnout cíle v takové míře obecnosti, která umožní, aby je každá škola mohla naplňovat podle svého specifického kontextu v zájmu každého dítěte a celé školní komunity. Kromě výstupů rešerše zahraničních modelů školských poradenských služeb byly podkladem pro formulaci cílů školních poradenských služeb i výstupy z projektů NÚV (RŠPP – VIP II a KIPR) a zkušenosti ze studijní cesty zástupců Partnerství a přizvaných odborníků do Nizozemí, kde je ve strategických dokumentech v oblasti vzdělávání v centru zájmu dítě a spolupráce na podpoře jeho rozvoje (viz např. Strategisch Beleidsplan 2020–2025, Voila). Cíle jednoznačně vymezují tři pilíře činnosti ŠPP, kterými jsou prevence, podpora a intervence. Tříúrovňové členění služeb je v souladu s výzkumně ověřeným přístupem k členění podpůrných služeb ve školách mezinárodně známým pod zkratkou MTSS (Multi-tiered Systems of Support). V návaznosti na cíle byly navrženy základní principy podporující kvalitu a efektivitu poradenských služeb, jimiž by se měla ŠPP řídit.

Cílem činnosti školního poradenského pracoviště je dosahování vzdělávacího úspěchu a sociálního začlenění každého dítěte, žáka a studenta v souladu s jeho individuálními vzdělávacími potřebami, a to prostřednictvím:

Návrh cílů a principů školních poradenských služeb a nově členěných standardních činností ŠPP budou jako součást návrhu komplexního pozičního dokumentu k poradenským službám zajišťovaným školou představeny na konferenci Škola jako místo setkávání 9. října 2025 v Praze. Ke stejnému datu bude zahájena veřejná konzultace pozičního dokumentu, ve které bude možnost podávat podněty k navrhovaným změnám a řešením zaměřeným na posílení kvality a efektivity školních poradenských služeb.