Odměňování zaměstnanců - strana 1

Jak a kdo je oprávněn započítávat praxi ředitele základní školy? Na škole mi vznikl pracovní poměr 1. 9. 2022 na dobu neurčitou. Vzhledem ke skutečnosti, že jsem cca 13,5 roku pracoval jako IT specialista a v oblasti marketingu, mi byla započitatelná praxe vypočtena takto: 21 let 3 m plně, pracoval jsem jako učitel a praxe mimo obor mi byla půlena, tedy cca 6 let 9 m, celkem 27 let 11 m. Od 1. 8. 2024 jsem byl jmenován zřizovatelem (ORP) do funkce ředitele ZŠ. Zástupce ORP rozhodl, že mi praxi mimo obor započte pouze 1/3, tedy těsně (1 měsíc) před postupem do vyššího platového stupně mi délku započitatelné praxe změnil na 25 let 9 m. Je tento postup správný? V § 4 odst. 2 a 3 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě č. 341/2017 Sb. se uvádí, že délku praxe stanovuje zaměstnavatel. Tedy dle mého názoru není důvod, aby zástupce ORP cokoliv měnil a poškozoval mě tímto postupem. Má na tento postup vůbec nárok?

Dne 26. 8. 2024 jsme přijali do pracovního poměru asistentku pedagoga. V roce 2017 dostudovala střední školu, nikde nepracovala a 2. 10. 2019 se jí narodilo 1. dítě, 16. 9. 2021 se jí narodilo 2. dítě. Odkdy jí budeme započítávat mateřskou dovolenou pro stanovení platového tarifu, když před porodem nikde nepracovala, a nepamatuje si, zda-li vůbec na sociálku nějaký datum nástupu na mateřskou nahlašovala nástup? Byla bych toho názoru, že jako nástup na MD bych posuzovala den porodu.

Jakým způsobem stanovit odměnu pro zaměstnance odpovědného za vedení souvislé odborné praxe na střední průmyslové škole, pokud tento zaměstnanec nevykonává přímou pedagogickou činnost, ale jeho úkolem je organizace, řízení a zajištění správného průběhu praxe?

Přijímáme novou vedoucí školní jídelny, a protože vaříme i pro tři děti, které mají mít speciálně upravené jídlo (diabetiky, celiaky), uvažujeme o jejím zařazení do 9. platové třídy. Dosud máme vedoucí školní jídelny zařazenou do 8. platové třídy. Je možné zařadit novou zaměstnankyni do 9. platové třídy?

Základní škola, příspěvková organizace města, zaměstnala na DPP paní uklízečku. Samotná DPP je hrazena z prostředků z OON nikoliv z hrubých mezd, kde se vyplácí klasicky plat zaměstnancům v pracovním poměru. Paní uklízečka dostala odměnu 2 000 Kč. Budete tato odměna také hrazena z OON? 

Příspěvková organizace města, základní škola, dostává peníze na platy od MŠMT UZ 33353, kde jsou rozděleny jednotlivé položky: hrubé mzdy, odvody, FKSP, ONIV, případně OON. Platí i do roku 2024, že z ONIV budou hrazeny náhrady za nemoc nebo již náhrady budou hrazeny z hrubých mezd? Je zde nějaká změna oproti roku 2024?

Zaměstnanci jedou na školu v přírodě a je s nimi uzavřena dohoda o provedení práce. V dubnu 2024 mám 1. svátek a dále budou pracovat i v sobotu a neděli. Jaká bude výše příplatků u dohod o provedení práce za sobotu a neděli? Za svátek předpokládám 100 %. 

Jsme základní škola a máme projekt Imlementace reformy - Národní plán obnovy. V rámci projektu zaměstnáváme kariérového poradce, který není pedagogickým pracovníkem. Do které platové tabulky a platové třídy ho máme zařadit? Doplnění otázky: kariérový poradce prostřednictvím kariérových technik, metod a postupů poskytuje poradenské služby, jejichž cílem je pomáhat a podporovat jednotlivce nebo skupiny osob v jakémkoliv věku při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi jejich života.

Je možné, aby zaměstnanec, který je aktuálně v dlouhodobé pracovní neschopnosti (HPP pedagog volného času), mohl pracovat pro stejného zaměstnavatele v rámci DPP na jinou činnost než HPP, např. sekání trávy? Jaké jsou v případě porušení následky pro zaměstnance, případně zaměstnavatele?

Pedagogický pracovník pracuje v tomto školním roce na 2. stupni základní školy a zároveň vykonává funkci výchovného poradce. Tento pracovník je zařazen do 13. platové třídy (dále PT). Z tohoto důvodu je zařazen i zástupce ředitele pro 2. stupeň do 13. PT, protože nemůže řídit zaměstnance zařazeného ve vyšší platové třídě. Od září je však v plánu, že daný pedagogický pracovník bude z organizačních důvodů vyučovat 8 VH v pátém ročníku, tzn. na 1. stupni. Je možno, popř. je to povinnost zaměstnavatele, zařadit kromě zástupce ředitele pro 2. stupeň i zástupce ředitele pro 1. stupeň do 13. PT, a to po dobu, pokud bude daný pedagog na 1. stupni vyučovat?

Škola přiznala pedagogickému zaměstnanci odměnu s odvoláním na § 10 písm. a) nařízení vlády č. 330/2003 Sb. Tento předpis byl ale zrušen. Nemělo by se písemné odůvodnění přiznání odměny odvolávat spíše na zákoník práce § 134?

Jsme základní škola, tvoříme FKSP. Z fondu poskytujeme dary při životních jubileích i osobám, které jsou našimi důchodci. V zásadách máme stanovenou částku 600 Kč. Za 500 Kč kupujeme dárkové karty, za zbytek květinu. Jak budeme těmto osobám tyto dary danit, když nemají u naší organizace žádný příjem?

Vymezení tzv. přespočetné (nadúvazkové) hodiny vyplývá z § 2 a § 23 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících a § 132 zákoníku práce.

Evidence tzv. přespočetných (nadúvazkových) hodin ve veřejných školách a školských zařízeních vyplývá z § 3 odst. 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Aby měl zaměstnanec nárok na příspěvek na stravné z FKSP, je potřeba, aby splnil podmínku odpracování 3 hodin ve stanovené směně. Jak to bude u pedagogického pracovníka, který: a) má na den určené 3 hodiny výuky od 7.55 do 10.40 hodin, tj. i s přestávkami 2 hodiny 45 minut a po 3. vyučovací hodině jde domů; b) má na den určené 3 hodiny výuky od 7.55 do 10.40 hodin, tj. i s přestávkami 2 hodiny 45 minut a po 3. vyučovací hodině bude vykonávat ještě nepřímou vyučovací povinnost v délce 60 minut; c) má na den určené 2 hodiny výuky, příjde do práce a 3. a 4. hodina je mu přidělena jako suplování za nemocného pedagoga; d) má na den určené 4 hodiny výuky, ale 4. hodinu musí odejít na předem objednané vyšetření k lékaři Ve kterém případě bude mít nárok na příspěvek na stravné? 

Na naší základní škole pracuje na II. stupni paní učitelka, která vedle magisterského studia absolvovala program Studium k výkonu specializovaných činností - prevence sociálně patologickýcvh jevů v rozsahu 250 hodin a získala osvědčení. Na základě této skutečnosti jí byl přiznán specializační příplatek ve výši 2.000 Kč (je součástí platového výměru) za to, že vykonává na naší škole funkci koordinátora - metodika prevence. Je nutno tímto úkolem jmenovat nebo písemně pověřit uvedenou učitelku? Paní učitelka nyní nastoupila na mateřskou dovolenou a při ní by nadále metodika prevence podle potřeb školy vykonávala. Jakým způsobem ji za tuto činnost odměnit? Máme sepsat dohodu o provedení práce? Pokud ano, může tuto činnost vykonávat souběžně s MD, když byla vlastně tato činnost odměňována specializačním příplatkem? 

Pokoušel jsem se v právních dokumentech dohledat, kdo může být pověřen třídnictvím a zda je tato činnost vázána pouze na pedagoga. Bohužel jsem k tomu nic nedohledal. Může ředitel školy na nějaký čas pověřit třídnictvím asistenta pedagoga nebo jiného pedagogického pracovníka?

Může učitel odmítnout jmenování třídním učitelem, uvádějícím nebo provázejícím učitelem? A jak je to v případě, že se jedná o pozice, ke kterým je potřeba další studium, jako je výchovný poradce nebo metodik prevence? 

Pedagog má v plném úvazku 23 vyučovacích hodin. V rozvrhu má ale hodin 24, má tedy jednu vyučovacího hodinu nadúvazkovou. V rozvrhu je samozřejmě přímo označeno, která vyučovací hodina to je. Jak postupovat v případě, že některá z jiných hodin (tedy těch, které nejsou označeny jako nadúvazkové) z nějakého důvodu odučena nebyla? Náleží zaměstnanci příplatek za nadúvazkovou hodinu? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Upozorňuji, že jde o ZUŠ, kde v případě individuální výuky k neodučení dojde velmi snadno – žák náhle onemocní, odjede na dovolenou, na výuku zapomene, zkrátka třeba i bez omluvy nepřijde. Dále uvádím, že učitel opravdu dopředu neví, že žák nepřijde, na výuku se poctivě připraví, je na pracovišti, a když už žák nepřijde, věnuje se jiné činnosti, jako je studium, aranžování, vyhledávání výukových materiálů, příprava na další výuku a podobně, což uvádí v zápisu v třídní knize.