doc. Mgr. Jiří Zounek, Ph.D.

V minulém článku Dobrý sluha, ale špatný pán aneb o digitálních technologiích v životě a učení teenagerů (Řízení školy 10/2022) jsem představil náš výzkum, který se zaměřil nejen na využívání digitálních technologií ve škole, ale zejména sledoval život rodin i samotných adolescentů s technologiemi.

Digitální technologie se staly jedním základních stavebních kamenů soudobé společnosti, kultury i každodenního života. Dnešní mladí lidé vyrůstají ve světě, ve kterém jsou digitální technologie běžnou a přirozenou součástí prakticky všech aspektů jejich života, školu a učení nevyjímaje.

Během pandemie covidu-19 došlo nejen k výraznému nárůstu využívání on-line komunikačních nástrojů, videokonferencí či webinářů, ale také k využívání videa v rámci (on-line) výuky. Nicméně video se ve vzdělávání používá již poměrně dlouhou dobu a nebylo „objeveno“ až v době uzavření škol a on-line výuky. Video ve vzdělávání má poměrně dlouhou tradici, přičemž s ním je spojeno mnoho pozitivních zkušeností, ale současně vyvolává mnoho otázek. Ty se zaměřují nejen na tvorbu vlastního (výukového) videa, ale například i na to, jaký vliv má video na proces učení. Využití videa je již poměrně dlouhou dobu námětem mnoha výzkumů. V tomto článku stručně shrneme vybraná zjištění dosavadních výzkumů, z nichž některá do jisté míry nabourávají zažité představy.

Zavádí-li se určitá inovace do vzdělávání, tak ji zdaleka nestačí připravit a realizovat, ale je nutné rovněž vyhodnotit její úspěšnost. Na základě takové evaluace je pak možné uvažovat o dalším postupu. Zavádění informačních a komunikačních (digitálních) technologií do škol představuje bezesporu jednu z významných inovací vzdělávání. V České republice se bohužel systematické evaluaci či výzkumu v oblasti využívání ICT nevěnuje příliš pozornosti, a to již od samotného počátku masivního nástupu ICT do škol. Přesto existují zdarma dostupné zdroje informací, které nastavují pomyslné zrcadlo aktivitám (nejenom) škol v oblasti využívání ICT.

Vývoj online technologií v poslední době přináší pro výuku jednu obrovskou výhodu - učitelé nemusí nutně používat složité a drahé technologie, ale mohou si vybrat ze široké škály služeb dostupných (zdarma) na internetu a ty pak používat ve výuce v souladu s vlastním pojetím výuky. V tomto článku ukážeme, co je vhodné brát v úvahu, chtějí-li učitelé využívat online technologie v běžné školní výuce. Dále se zaměříme na příklady online technologií, jejichž možnosti naznačíme v rámci pedagogické typologie.

Jedním z poměrně nových trendů ve vzdělávání je využívání tzv. e-portfolií a online systémů ke správě elektronických portfolií. Využívání e-portfolií může proměnit nejenom výuku a učení studentů, ale také oblast jejich hodnocení. To je založeno na zhodnocení průběhu učení studentů i výsledků, což umožňuje komplexnější náhled na výkon studenta i jeho osobnost. V tomto článku představíme e-portfolia, jejich druhy a naznačíme možnosti i bariéry jejich širšího využití ve školním vzdělávání.1)