Pedagogický proces - strana 2

Mělo by se o smrti mluvit ve školách? Pokud ano, tak kdo, kdy a jak? Nezisková organizace Cesta domů kromě poskytování hospicové péče také vzdělává veřejnost i učitele v tématech spojených s umíráním. Nedávno vydala pro učitele brožuru Je smrt školou povinná…?!, která na spoustu otázek odpovídá ústy odborníků i běžných rodičů a učitelů, kteří se se smrtí setkali nablízko.

Formativní hodnocení a využívání jeho nástrojů pro české vyučující dávno není žádnou neznámou. Mnozí z nich absolvovali nejedno školení právě s touto tematikou a více či méně úspěšně se jim daří formativně hodnotit děti ve svých třídách. Metodika Skills Builder je oproti tomu v českém prostředí nová, ale hned zpočátku vyučující, kteří se rozhodli s ní pracovat, zmiňovali, jak nápomocná je právě při formativním hodnocení. Co metodika konkrétně v tomto ohledu nabízí a čím by mohla oslovit vyučující?

Jak přenést výsledky z psychologického a pedagogického výzkumu do praxe škol? K čemu mohou být užitečné laboratorní školy? Anebo jak se žáky ve škole hovořit o hodnotách? Jak hodnoty školy i osobní hodnoty začlenit do školní každodennosti? To jsou jen některá témata, o nichž jsme si povídaly s Pascale Haag, zakladatelkou jediné laboratorní školy ve Francii. V České republice máme takové školy dvě a jsme rádi, že vazby se zahraničními laboratorními školami stále rostou. Vždy je radost sdílet zkušenosti mezi školami, o to více obohacující je sdílet se školami v zahraničí, podívat se občas za humna, nepodléhat pocitu, že už vše děláme a umíme.

Když děláte rozhovor s někým, kdo má svou práci opravdu rád, jde to tak nějak samo. A aniž byste tomu byli kdy přítomni, poznáte, že ji zkrátka dělá dobře. Zuzana Nová, která už více než dvacet let pracuje s dětmi s poruchou autistického spektra (PAS), je toho jasným příkladem. Když mi popisovala občas nevyhnutelné náročné situace, třeba jak dítě okusuje mrtvého kosa, vyrve regál přimontovaný na šesti hmoždinkách, rukou vysklí dveře nebo do nich udělá hlavou díru, ukončila to větou: „Naprostou většinu situací zvládáme tím, že jsme prostě v pohodě. I když mi srdce buší, zůstanu v klidu, jsem přesvědčena o tom, že to jako tým zvládneme. Pokud děti vidí, že je vše v pořádku, i ony se dostanou snáze do pohody. A to je to nejdůležitější. Myslím si, že české školství je v mnoha případech pořád strašně upjaté. Takhle se to dělá, takhle by to mělo být. No, když to dneska prostě nebude tak, jak by to být mělo, svět se nezboří.“ Kéž by všechny děti s autismem či jiným hendikepem mohly mít takovouto paní učitelku.

Asistenti, školní psychologové, výchovní poradci, metodici prevence, speciální a sociální pedagogové mohou představovat nemalou pomoc učitelům při edukaci dětí. A vlastně jejich přítomnost ve škole je jedním důležitým podpůrným argumentem při naplňování integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v českém vzdělávacím systému.

V tomto článku se budeme zabývat problematikou, která svým zaměřením zapadá do kontextu současných snah o zavádění kompetenčně pojatého kurikula. Jedná se o oblast osobnostního rozvoje s úzkou vazbou na kariérní vzdělávání, kterou jsme se snažili podpořit naším pilotním projektem, realizovaným na malé základní škole. Rádi bychom touto cestou sdíleli získané zkušenosti s cílem inspirovat další aktéry ve vzdělávacím prostoru.

Láká vás zlepšit svou výuku a zároveň se trochu zrelaxovat? Váháte, zda vyrážet ven už na jaře? Je tam vůbec co s dětmi dělat? Co zkusit odhalit záhadu brzkých jarních květů? Víte, proč kvetou tak časně?

Čí je škola a kdo za ni zodpovídá? Podle legislativy především ředitel, ale zřizovatel často cítí, že minimálně politická zodpovědnost za školu jde za ním a často i stížnosti rodičů na školu končí u něj. Jakou roli má tedy zřizovatel hrát? Tato pracovní situace vysvětluje, co může dělat zřizovatel v pedagogické oblasti, aniž by zasahoval do kompetencí ředitele školy. 

Cílem textu je shrnout důležité činnosti střední školy v únoru 2024, a to zejména v kontextu nových právních předpisů.

Ve škole (ZŠ+SŠ) používáme pro komunikaci s žáky a zákonnými zástupci e-mail. Vzhledem ke zvyšující se citlivosti a agresivitě antispamových filtrů velkých poskytovatelů freemailových služeb a z tím i zvyšujícímu se počtu nedoručených emailů zvažujeme přechod na některé z řešení poskytovatelů služby hromadného rozesílání emailů. Všechny tyto služby ale požadují, aby v patičce mailu byla nabídka s možností odhlášení (unsubscribe), odvolávají se na to, že je to povinnost u všech obchodních sdělení a odmítají naše argumenty, že komunikace školy s žáky a zákonnými zástupci o průběhu vzdělávání obchodním sdělením není. Proto se chceme zeptat, do jaké míry, resp. za jakých podmínek se komunikace školy s žákem, resp. jeho zákonnými zástupci v rámci poskytování vzdělávání tomuto žákovi považuje za obchodní sdělení podle zákona č. 480/2004 Sb.? Rozumíme tomu, že pozvánky na akce školy, které jsou otevřené všem a na kterých se škola prezentuje, by se za obchodní sdělení považovat mohly. Ale třeba pozvánku na třídní schůzku, informaci o třídním výletu, žádost o schůzku kvůli prospěchu či chování žáka a podobnou komunikaci nelze podle našeho názoru za obchodní sdělení považovat. Komunikace školy s rodiči e-mailem je v našem případě opřena o smlouvu o vzdělávání (jsme soukromá škola), nicméně podle našeho názoru by mělo stačit, že je e-mail uveden jako komunikační kanál ve školním řádu. Nebo to tak není? V každém případě jde možnost odhlášení z odběru proti smyslu využívání takového kanálu. Vzhledem k tomu, že na toto téma (komunikace školy a antispamový zákon) nelze nikde najít žádné informace, prosíme o obecnější odpověď, která bude užitečná i ostatním školám. Např. upřesnění, kde vede hranice, za jakou už se o obchodní sdělení jedná; jestli je rozdíl mezi druhem školy (MŠ, ZŠ, SŠ), jestli je významná právní forma školy (p.o., z.ú., s.r.o. ...) nebo zřizovatel (veřejná, soukromá, církevní). Pokud je důležité mít smluvně podchycený souhlas žáků, resp. zákonných zástupců s emailovou komunikací, prosíme o uvedení příkladu takové formulace. Předem díky za odpověď.

Pedagogové mohou být hybateli reformy vzdělávání, a když nejsou, není ani reforma. Úlohou pedagogického vedení je vytvářet podmínky pro to, aby ve škole i mezi školami probíhalo společné profesní učení jako hlavní nástroj trvající reformy. Série textů na toto téma nyní pokračuje vysvětlením principů, na kterých stojí účinné společné profesní učení. Výzkumy opakovaně potvrzují, že právě profesní učení, do kterého se se svými učiteli aktivně zapojuje i ředitel, nejvíce zlepšuje vzdělávací výsledky a spokojenost žáků ve škole.

Máme za sebou pět částí našeho seriálu o hospitacích a možná se zdá, že už bylo téměř vše napsáno. Jenže jsme teprve v polovině a věřte, že i ve zbývajících pěti částech se dozvíte, co vaši nadřízení v hodinách sledují. Dnes se konkrétně zaměříme na individuální přístup a hodnocení žáků.

Článek je zacílen na popis nových a důležitých standardních činností mateřské školy ve 2. pololetí školního roku 2023/2024. V případě, že se činnost týká pouze mateřských škol určitého zřizovatele, je tato skutečnost uvedena.

Článek je zacílen na důležité činnosti základní umělecké školy ve druhém pololetí školního roku 2023/2024 v kontextu změn právních předpisů. Jestliže se činnost týká základní umělecké školy pouze určitého zřizovatele, je tato skutečnost uvedena.

Ve školském zákoně se uvádí: „Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.“ Znamená to, že jako ředitel mohu určit takovým žákům termín např. do 31. 3. pro splnění podmínek klasifikace, a pokud to nestihnou, jsou neklasifikováni a toto hodnocení se objeví i na vysvědčení za 1. pololetí? Má tato situace vliv na připuštění žáka maturitního ročníku k maturitě, který za 1. pololetí nebude klasifikován, ale druhé pololetí řádně uzavře?

Může probíhat vzdělávání předškoláků v jiném prostoru než v mateřské škole? V nynější lesní mateřské škole, kam jsem nastoupila jako ředitelka v prosinci, tuto praxi mají (mají i v provozním řádu). Pokud je toto možné, za jakých podmínek? Nemají smlouvu se ZŠ, kde toto vzdělávání probíhá, nemají smlouvu s učitelem, který toto vzdělání provádí, portfolio z tohoto vzdělávání není. Žádným způsobem není určeno, jak a kdo děti na vzdělávání převádí, ani ve které dny toto vzdělávání probíhá. Co všechno je potřeba, pokud vzdělávání předškoláků má probíhat mimo LMŠ? Do školky dochází i děti, které mají 2, anebo 3denní docházku, tedy se tohoto vzdělávání neúčastní.

Někdy si říkám, zda by školám pomohlo, kdybychom měli o jeden jednovětý 1) zákon navíc. Mohl by znít nějak takto: „Učitel má právo vést se žákem pedagogický rozhovor.“ Možná by tím ubyly diskuse na téma „rodič si to nepřeje, tj. já s tím žákem prostě mluvit nebudu“, nicméně „potřeboval bych nějaké tipy, aby se zlepšila atmosféra ve třídě a žáci byli schopni spolupracovat“.

Je toho tolik, co se může během hospitace sledovat! Některé věci jsou dobře viditelné, jiné jsou tak trochu schované, a přesto velmi důležité. A v dnešní části se zaměříme na právě takové dvě odlišně uchopitelné položky, kterými jsou komunikace a motivace.

V celé současné záplavě přijatých či ještě nepřijatých školských předpisů (vyhláška o hygienických požadavcích, zákon o pedagogických pracovnících, zákoník práce) nějak zapomínáme na to zásadní a rozhodující: do školy chodí děti a ty se musí učit v bezpečném a podnětném prostředí. Přestože tento článek vychází z mé dřívější úvahy, nemusím na něm ve světle stávajících křiků, ať už v parlamentu, či na sociálních sítích, příliš mnoho měnit. Všichni ti za řečnickým pultíkem nebo u klávesnice nějak nechápou, že dítěti, které sedí ve školní lavici, jsou všechny tlachy naprosto fuk.

Publikujeme netradičně pojatou recenzi knihy Jana Vody Jaký leader chcete být?, kterou jsme pokřtili na konferenci Škola jako místo setkávání v rámci programu sekce Pedagogický lídr.