Kyberšikana a další formy kybernetické agrese

Kamil Kopecký a René Szotkowski z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého připravili přílohu 7 Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování, která je zaměřená na kyberšikanu. Metodické doporučení MŠMT vymezuje klíčové pojmy, začleňuje prevenci do školních programů a popisuje roli pedagogů i institucí v systému prevence.

Kyberšikana je forma agrese, která se uplatňuje vůči jedinci či skupině osob s použitím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilních telefonů a dalších moderních komunikačních nástrojů) a ke které dochází opakovaně, ať už ze strany původního agresora či dalších osob – tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.).

publikování ponižujících videozáznamů, audiozáznamů nebo fotografií,
ponižování a pomlouvání ve skupinách,
krádeže identity (impersonation) a její zneužití,
ztrapňování pomocí falešných profilů,
provokování a napadání uživatelů v online komunikaci (flaming/bashing)
zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť (trickery/outing)
vyloučení z virtuální komunity (exclusion),
obtěžování (harassment),
kyberstalking (pronásledování ve spojení s využitím informačních komunikačních technologií)
webcam trolling (zneužívání webkamer pro manipulaci uživatelů internetu prostřednictvím podvržených videozáznamů).
a další

Zdroj: MŠMT