Preventivní péče - strana 3

Příběh Sociální kliniky se začal psát v roce 2014, a to jako projektu Českého institutu biosyntézy. Dámy Barbora Janečková a Yvonna Lucká založením Sociální kliniky reagovaly na složité podmínky v českém prostředí, kdy terapie placená ze zdravotního pojištění nebyla a stále není dostupná v takové míře, v jaké je nezbytná. Počet potřebných stále převyšuje časové možnosti terapeutů, kteří jsou hrazeni ze zdravotního pojištění.

Na jaké konkrétní potřeby máme reagovat, pokud chceme žákům a studentům nabídnout účinnou podporu ve wellbeingu? Co můžeme mladým lidem nabídnout, abychom zabránili nepříznivému vývoji duševní pohody dětí přerůstající ve vážné psychické problémy?

Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní onemocnění. Okruh tzv. neurotických, stresových a somatoformních poruch (řazených v klasifikačním manuálu nemocí MKN10 pod kódy F40–F48) je poměrně široký, proto se pokusíme jednotlivé vybrané diagnózy představit podrobněji.

Možností, jak o sebe lze pečovat, je velké množství. V minulém Letním speciálu jsme si ukázali pár způsobů, jak si můžeme uvolnit trapéz, krk, hlavu nebo se zklidnit pomocí masáže dlaně.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Dobře nastavená spolupráce rodiny a školy může přispět k prevenci nevhodného chování dětí. Metodika Dobrý začátek® podporuje partnerský vztah rodičů a pedagogů a otevřenou komunikaci, která posiluje pozitivní přístup zmíněných aktérů, ovlivňuje postoje i chování pedagogů, dětí i rodičů. Níže vám představíme některé z komunikačních strategií metodiky Dobrý začátek®, které mohou posunout vzdělávací proces žádoucím směrem.

Noha – část dolní končetiny od kotníku dolů – je základním stavebním kamenem lidského těla. Je základnou, která drží váhu celého těla a podstatným způsobem se podílí na základních pohybech člověka, kterými jsou chůze, běh anebo skoky. Když noha není zdravě vyvinutá, pak trpí celé tělo. Právě z vývojových a funkčních nedostatků nohy vychází překvapivě dlouhá řada problémů pohybového ústrojí, se kterými bojujeme jako dospělí. A právě proto by do každé ranní pohybové chvilky měl patřit cvik zaměřený na prevenci plochonoží a upevňování tříbodové opory nohy.

Psychický wellbeing je velmi často skloňovaným tématem posledních let. Ukazuje se, že existují nástroje, jak efektivně působit na studenty/ky v oblasti duševního zdraví, protože téměř dvě třetiny z nich se s duševními obtížemi setkají u sebe nebo u svých blízkých. Programy primární prevence nabízí možnost, jak pomoci tato témata ve školách otevírat. Efektivita programu organizace Nevypusť duši byla i výzkumně ověřena.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné „Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů“. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

V předchozích číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Society for All (SOFA) tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku bude poskytnut školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na pátou tematickou oblast metodik s názvem Zvládání stresu.

Ať už vybíráte kurz pro žáky a žákyně, nebo pro vyučující a další pracovníky školy, nabídka se neustále rozrůstá. Mailové schránky se plní pozvánkami na webináře i prezenční setkání, programy...

Na konci minulého roku vydalo Partnerství pro vzdělávání 2030+ publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem bylo popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Správný dech zásadním způsobem souvisí se správným postojem. Když tělo není udržováno v rovnováze, pak jsou některé svaly přetížené a některé oslabené, odrazí se to i na našem dechovém vzoru. Pokud správně stojíme, volně může proudit i náš dech a životní energie.

Z čeho naše děti dnes čerpají naději, víru, optimismus, přesvědčení, že je na světě a v životě dobře a že bude dobře i nadále? Z čeho je čerpaly dřív, tedy před koronavirem?

K nejúspěšnějším animovaným projektům posledního roku patří film Tmání, který je autobiografickým dílem režiséra Ondřeje Moravce. Má nominaci na Českého lva, účastnil se prestižního filmového festivalu v Benátkách i festivalu v Jihlavě. Píseň k filmu složila Lenka Dusilová, odehrává se ve virtuální realitě a zabývá se dnes bohužel velmi aktuálním tématem křehkého psychického zdraví dospívajících. Působivou animovanou formou vypráví autentický příběh chlapce / mladého muže bojujícího s depresí a ukazuje, jak se mu daří s tímto vnitřním démonem bojovat. Projekt má ale také vzdělávací rozměr – nabízí speciální edukační programy pro školy s připravenými manuály pro učitele a studenty. O tom, co do škol může snímek přinést a kde je možné jej zhlédnout, hovoří producentka Hana Blaha Šilarová.

Je určitě více než obtížné přetavit vlastní velmi negativní životní zkušenost do pomoci ostatním. Tomáš Paprštein to dokázal. Sám byl jako žák základní školy několik let sexuálně zneužíván třídním učitelem a nyní, v dospělosti, jezdí po školách, vydává knihu a nabízí besedy, během nichž popisuje, co se mu stalo, ale hlavně radí, jak tomu předejít. „Chci ukázat, že i tak těžké zkušenosti se dají zvládnout a že jde začít žít hezký život.“ Onen učitel svou vinu dodnes popírá a po uplynutí podmíněného trestu se vrátil k pedagogické profesi.

V předchozích číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Society for All (SOFA, dříve ČOSIV) tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku bude poskytnut školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na čtvrtou tematickou oblast metodik s názvem Řešení problémů.

Na konci minulého roku vydalo Partnerství pro vzdělávání 2030+ publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem bylo popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

V předešlých textech jsem často zdůrazňovala prioritu požadavku zajistit kvalitní dostupnou logopedickou péči dětem a žákům docházejícím do mateřských a základních škol hlavního vzdělávacího proudu, potažmo všem potřebným dětem a žákům s narušenou komunikační schopností. Ano, samozřejmě je třeba pokrýt veškeré potřeby současné praxe, tedy zajistit včasnou a dostupnou logopedickou péči plošně všem klientům bez rozdílu věku, a to jak ze strany školských logopedů, tak logopedů klinických. O tom (doufejme) již není pochyb. Nicméně z této velmi rozsáhlé a různorodé skupiny bych se v tomto příspěvku ráda více zaměřila na sektor školství v kontextu výchovně vzdělávací soustavy a poradenského systému.

Mgr. Jaroslava Budíková je speciální pedagožka s řadou dlouhodobých psychoterapeutických výcviků, pracuje s dětmi a jejich rodiči v pedagogicko-psychologické poradně. Věnuje se léta dětem s ADHD, přednáší pro různé organizace. Je spoluzakladatelkou a dlouholetou aktivní členkou sdružení Duha Jasmín, který pracuje s dětmi a dospívajícími, již jsou z různých důvodů v riziku vyloučení z kolektivu.