PhDr. Václav Trojan, Ph.D.

Jedinečnost v rozmanitosti PhDr. Václav Trojan Ph.D. zakladatel Ředitelské akademie; www.reditelskaakademie.cz Jenže – moje téma se paradoxně hodí do těchto dnů a možná ještě více než dříve. Kdy jindy...

V dnešním článku se budu věnovat první důležité etapě vzdělávacího působení na děti, kterou je stanovování cílů. Může to někomu připadat známé, běžné, často takzvaně profláknuté, ale věřte tomu,...

Vize uměleckého vzdělávání a cesta k ní byla základním klíčovým slovem zajímavé události, která byla uspořádána Ředitelskou akademií v polovině května minulého kalendářního roku. Odborné fórum vzhledem ke covidovým opatřením proběhlo v online verzi, přesto se ho zúčastnila skoro stovka účastníků.

Některé pravdy jsou opakovány tak často, že je lidé přestanou vnímat, možná jim časem i věřit, nevím…

Zdá se to nepochopitelné, ale při vzniku implementačních karet Strategie 2030+ se nějak chtělo zapomenout na existenci předškolního vzdělávání. Naštěstí rozum zvítězil a ukazuje se, že se blýská konečně na časy…

Pokud vám, milé ředitelky mateřských škol, připadá tento titulek něčím zvláštní, nejste na tom jinak než já sám. Slíbil jsem napsat článek o přechodu dítěte mezi mateřskou a základní školou, o spolupráci vás a kolegyň z prvního stupně základní školy a získal jsem pro to zajímavou, leč mírně překvapivou inspiraci při četbě našich základních rámcových vzdělávacích programů, tedy pro předškolní a základní vzdělávání.

Často je těžké mít odvahu k bláznovství, ke změnám, k životním skokům. Ale není obtížnější mít odvahu k obyčejným a samozřejmým věcem?

Milé kolegyně a kolegové, dostali jsme se na závěr letošní rubriky Mosty mezi ředitelnou a sborovnou, proto dovolte už jen krátké zamyšlení právě na jednu skleničku dobrého vína.

Pro uvedení do dnešního tématu se na chvíli vydám proti proudu času. Myslím si, že každý učitel by měl trochu nahlédnout pod pokličku dřívější vzdělávací politiky nutící školy soupeřit o žáky, stavět jejich ředitele jako konkurenty proti sobě a vnášet více firemních nešvarů, než bylo ve skutečnosti potřeba. Nechci vás učitele zatěžovat zdánlivě ředitelskými tématy, ale napíšu jednu věc – kvůli tehdejšímu tzv. normativnímu financování škol byla často vaše ředitelka nebo ředitel samotným systémem tlačen(a) k nabírání co největšího množství žáků a jejich udržení z jednoho důvodu: aby vás všechny uživil(a) a zajistil(a) pro celou školu existenci.

Koukat celý den do ploché obrazovky a komunikovat s lidmi vzdálenými v prostoru už nějak patří k normálu pracovního dne a již nás to nerozhodí. Prostě to tak je a můžeme si stále dokola říkat, že už bychom chtěli vidět nějaké živé lidi, diskutovat, povídat si, vidět verbální i neverbální reakce.

Posledních několik týdnů se znásobilo používání termínů jako revize kurikula a školní vzdělávací program do takové míry, že se bez nich neobejde snad žádná ředitelská či učitelská debata. Obsahy těchto diskuzí ale hodně často ukazují, že účastníci pořádně nechápou, co to vlastně školní kurikulum je, jaký je jeho smysl, výhody a jaká je odpovědnost školy a celého pedagogického týmu.

Milé ředitelky mateřských škol a ostatní čtenáři našeho Speciálu, rok se nám rozběhnul pěknou rychlostí, jak je tomu vlastně na sklonku zimy pokaždé, jen si to nechceme pod dojmem jiných věcí připustit.

Také se vám stalo, že jste přišli do nějaké školy, do nějaké společnosti nebo komunity a cítili jste se tam dobře? Nejen prvních pár minut či hodin, ale dlouhodobě a opakovaně. Samozřejmě to mohlo a může být způsobeno více faktory. Já se dnes v dalším článku naší rubriky Mosty mezi ředitelnou a sborovnou zastavím u jednoho slova, které se zdá být skromné, nenápadné, často opomíjené a odstrkované. Toto slovo bylo klíčovým pojmem jednoho semináře organizovaného na počátku minulého kalendářního roku.

Slíbil jsem do rubriky Mosty mezi ředitelnou a sborovnou napsat díl o středním managementu a nyní přemýšlím, jak do toho. Na rozdíl od ředitelky či ředitele, jejich zástupců či třídních je to pojem, který se v našich školách dosud úplně neujal, a je tedy otázka, jak jej jako čtenáři přijmete za svůj.

Najednou je za oknem druhé pololetí tohoto hodně divokého školního roku a před vámi další díl naší rubriky. Věřím, že se vám prvním pololetím podařilo proplout s nadhledem, uzavřeli jste ho slovně či známkami (možná jste byli i účastni této bouře ve sklenici vody)

  Je dobré, když nástroje spolu ladí… PhDr. Václav Trojan Ph.D. nezávislý konzultant, lektor školského managementu, zakladatel Ředitelské akademie; www.reditelskaakademie.cz Některé věci je potřeba opakovat stále dokola, když jsou pravdivé...

Nechci naskakovat na módní vlnu kritizující přípravu budoucích učitelů na fakultách, není to tak černobílé, jak se mnohdy zdá. Na jedné straně je souvislost teorie s autentickým školním terénem na mnoha místech opravdu podceňována (naštěstí jsou katedry, kde se blýská na lepší časy), na druhé straně zejména pedagogické fakulty mají omezené rozpočty a leckdy je ani jejich management neumí smysluplně použít či přilákat osobnosti, které umějí svou autenticitou zapálit a získat studenty pro úžasnou učitelskou práci. Ale to nechť řeší jiní…

Řediteloval jsem ve svém rodném Brně skoro dvacet let, není proto divu, že se na svět stále dívám ředitelskýma očima, a když se ponořím do debaty, pořád mluvím o nás ředitelích, snad mi to odpustíte. Chci se dnes ředitelským pohledem dívat na dokument, o němž se hodně hovoří.

Milé kolegyně a kolegové, napadá mne, že jsem byl možná zbytečně černobílý, když jsem ve článcích této rubriky mluvil jen o řediteli, popř. vedení školy na straně jedné a učitelích na straně druhé. Bylo tomu tak jen z didaktického důvodu a jen na počátku, kdy jsem potřeboval odlišit různé role a možné různé chápání věci z jiných úhlů pohledu.

Milé ředitelky mateřských škol, původně měl být na tomto místě můj článek o vztazích mezi ředitelkou a zřizovatelem, jímž jsem chtěl svůj letošní cyklus nějak uzavřít. Téma je jistě důležité, zřizovatele si často bereme na paškál, mluví se (zatím jenom to) o potřebě středního článku podpory nebo řízení, vzpomeňme na příklad zajímavé spolupráce na Říčansku, byl o tom článek letos zjara (Řízení školy 4/2020).