Personalistika - strana 24

V případě pedagogického pracovníka (pedagogickým pracovníkem je pedagogický pracovník podle § 2 zákona o pedagogických pracovník) § 23a zákona o pedagogických pracovnících stanoví speciální pravidla upravující dobu trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou, a to tím, že zavádí minimální dobu trvání pracovního poměru (zákoník práce tuto dobu neupravuje), celkovou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou (zkracuje celkovou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou ve srovnání s právní úpravou stanovenou zákoníkem práce).

Obecně (nejen pro malotřídní školy) je problematika uzavírání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka popsána v souboru Pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka

Zástupce ředitele na „malotřídní“ škole Kumulace funkcí nebo činností v „malotřídní“ škole Specifické případy stanovení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti Zvláštní příplatek

Pravidla pracovněprávních vztahů, která musí dodržovat i „malotřídní“ školy.

S účinností od 1. 10. 2015 došlo ke změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a to zákonem č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony. Tato novela přinesla změny mimo jiné v oblasti pracovních úrazů a nároků z nich.

Sjednání zkušební doby podle § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v praxi znamená, že v této době lze rychle, neformálně a snadno skončit pracovní poměr, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, nebo šest měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.

Cílem pracovní situace je vyčlenit speciální právní úpravu spojenou s pracovní dobou pedagogických pracovníků.

Žádosti o informace o výši platu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), již nejsou záležitostí pouze ministerstev a dalších velkých úřadů, ale setkávají se s nimi i ředitelé škol.

Právní úprava závodního stravování zaměstnanců škol zřízených územním samosprávným celkem je obsažena v několika právních předpisech.

Stejně jako v případě ostatních zaměstnanců i uchazeči o zaměstnání, kteří mají vykonávat práci v zařízení školního stravování, se musí podrobit vstupní prohlídce (§ 59 zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění), v rámci které je posuzována jejich zdravotní způsobilost.

Novela zákona o pedagogických pracovnících účinná od 12. 1. 2016 (zákon č. 379/2015 Sb.) mění zákon v části Získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků a do hlavy III vkládá nový § 23a Pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka. Cílem článku je komentář k uvedeným změnám.

Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce účinná od 1. 10. 2015 zpřesňuje text zákoníku práce v částech upravujících povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (§ 271a, § 271b, § 271p zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění). Novelizovaná ustanovení jsou doplněna o výslovnou úpravu nároku na náhradu škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání i pro zaměstnance, kterým tato škoda vznikne při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jde o zpřesnění textu, neboť nárok na náhradu škody těmto zaměstnancům vzniká i podle současné právní úpravy; zaměstnavatel je pro případ své odpovědnosti i v těchto případech pojištěn.

Je stále více škol a školských zařízení, jejichž budovy se nacházejí v různých místech obce nebo v různých obcích. Zejména v tomto případě je nutné si uvědomit, že cestovní náhrady se poskytují jednak za cestovní výdaje při pracovní cestě, ale i při cestě mimo pravidelné pracoviště.