Personalistika - strana 26

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v ustanovení § 316 odst. 4 říká, jaké údaje nesmí zaměstnavatel vyžadovat. Patří mezi ně informace zejména o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti a trestněprávní bezúhonnosti. Je přitom zřejmé, že se jedná o výčet fakultativní a zákaz není absolutní pro všechny výše uvedené údaje a naopak, vzhledem k dovětku, bude nezbytné respektovat i obecnou právní úpravu podle zákona o ochraně osobních údajů.  

Datum 31. 12. 2014 (očekávané ve školách s různými pocity nebo i obavami) často vyvolává v řadách ředitelů otázku Jak dát správně výpověď pedagogickému pracovníkovi, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace?

§ 34a zákoníku práce (dále ZP) neumožňuje, zakazuje („nesmí být sjednáno“) sjednat místo pravidelného pracoviště šířeji než jedna obec.

U zaměstnanců odměňovaných platem je jednou ze složek platu osobní příplatek. A právě tuto složku zaměstnavatelé často krátí jako reakci na pochybení zaměstnance. Osobní příplatek je jednou ze složek platu, kterou může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, jenž dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo jenž plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci anebo jenž je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy.

Dovolená je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), upravena v ustanovení § 213 odst. 1, podle kterého Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.    

Lidem, kteří onemocní po 31. 12. 2013, bude náležet nemocenské od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy. U dočasné pracovní neschopnosti, o které rozhodne lékař do konce letošního roku, náleží nemocenské od 22. kalendářního dne od jejího vzniku. Dne 31. 12. 2013 končí tříleté přechodné období, kdy se v souvislosti s úspornými opatřeními ve státním rozpočtu prodloužilo období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů.

Stravování zaměstnanců se v první řadě řídí § 236 zákoníku práce, v platném znění. Povinnost umožnit závodní stravování nemá zaměstnavatel vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Náhrady za stravné při tuzemské pracovní cestě se poskytují, je-li delší než 5 hodin.

Kromě běžných cestovních náhrad se ve škole můžeme setkat s náhradou ve smyslu § 190 zákoníku práce v platném znění. Toto ustanovení vychází z předpokladu, že náklady, které vznikají zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, nese zaměstnavatel. Náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce by neměla být opomíjena, pokud zaměstnavatel nevybaví zaměstnance sám.

Podle § 80a odst. 6 školského zákona může být jmenován komisařem pouze ten, kdo splňuje podmínky zákona o pedagogických pracovnících, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon funkce prováděcím právním předpisem, je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce vydané Centrem.

Podle § 80a odst. 6 školského zákona hodnotitelem pro daný předmět může být jmenován pouze ten, kdo splňuje podmínky zákona o pedagogických pracovnících, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon funkce prováděcím právním předpisem, je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce vydané Centrem.

Většinou je jedna zkušební maturitní komise jmenována pro jednu třídu určitého oboru vzdělání. V § 80a odst. 1 školského zákona je umožněno, aby byla jmenována jedna zkušební maturitní komise pro více tříd nebo více oborů vzdělání, pokud se žáci vzdělávají ve stejné skupině oborů vzdělání.

Vzhledem k tomu, že otázka překážek v práci na straně zaměstnance, resp. nároku na poskytnutí volna a nároku na náhradu mzdy, je v praxi zaměstnavatelů stále diskutovaná, přinášíme níže výčet jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance upravené nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci:

Při hledání nového zaměstnance budou zaměstnavatele nepochybně zajímat nejen informace o dosaženém vzdělání a praxi uchazeče, ale i další údaje – např. o způsobu, jakým plní své pracovní povinnosti. Za tímto účelem zaměstnavatel často vyžaduje reference. Tento pojem zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), ani jiné právní předpisy nepoužívají, tedy ani neupravují a nevysvětlují. Jde zpravidla o neformální získávání jiných informací, než které sdělil sám uchazeč o zaměstnání.

Telefonické ověřování výše platu je jedním z problémů, s nimiž se zaměstnavatelé setkávají velmi často. Toto ověřování je poměrně častou formou ověření potvrzení, které zaměstnavatel na žádost zaměstnance vystavil pro účely nějaké formy půjčky, spotřebitelského úvěru, leasingu a jiných finančních nástrojů obdobného typu.