Personalistika - strana 34

V souladu s § 174 odstavec 13 školského zákona zveřejňuje Česká školní inspekce výroční zprávu za školní rok 2016/2017, která obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy v České republice. 

V rámci profese učitelky MŠ je téma psychické odolnosti velmi podstatné. Péče o vlastní psychickou stabilitu (která ovlivňuje základní ladění každého, vnímání, komunikaci, mentální kapacitu, empatii, schopnost řešit konflikty atd.) je na předních místech v každém zaměstnání, kde se pracuje s lidmi. Učitelka mateřské školy pracuje s velmi malými dětmi, jejichž nervová soustava není vyzrálá, a proto je nezbytné mít v našem školském systému dostatečně odolné a psychicky stabilní učitelky. Nejen proto, aby je práce s dětmi bavila, měly z ní radost a mohly tuto energii předávat dále dětem, ale především proto, aby učitelka mohla dobře učit a nebyla ve stresu, protože ve stresu se nikdo nic nového nenaučí. Jen přežívá. Člověk na hranici své psychické kapacity, na pokraji zhroucení nebo vyhoření nemá dobrou energii pro kontakt s dětmi. Práce ho nebaví, netěší, vše nového ho otravuje, vše je problém, nic se nedaří, vše je špatné…

Právní předpisy zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí Související judikatura a stanoviska rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999 sp. zn. 21 Cdo 2088/98 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2003 sp. zn. 21 Cdo 521/2003 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2003 sp. zn. 21 Cdo 581/2003 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2006 sp. zn. 21 Cdo 1825/2005 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2006 sp. zn. 21 Cdo 3016/2005 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010 sp. zn. 21 Cdo 5030/2008 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2010 sp. zn. 21 Cdo 1474/2009 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4897/2009 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2012 sp. zn. 21 Cdo 3201/2010 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011 sp. zn. 21 Cdo 4447/2010 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014 sp. zn. 21 Cdo 4113/2013 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 9.2015, sp. zn. 21 Cdo 759/2014 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 1659/2014 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2305/2015 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2376/2015 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4930/2016 výkladové stanovisko AKV, 9b. část - k problémům pracovního práva, dokončení

V rámci profese pedagoga v jakémkoliv typu školského zařízení je téma psychické odolnosti velmi podstatné. Péče o vlastní psychickou stabilitu (která ovlivňuje základní ladění každého, jeho vnímání, komunikaci, mentální kapacitu, empatii, schopnost řešit konflikty atd.) stojí na předních místech v každém zaměstnání, kde se pracuje s lidmi.

Syndrom vyhoření (také „burnout“, vyhasnutí, totální ztráta energie, ztráta profesionálního nebo osobního zájmu atd.) poprvé popsal H. Freudenberger v roce 1975. Stav vyhoření můžeme jednoduše definovat jako extrémní nerovnováhu mezi příjmem a výdejem energie (fyzické, psychické, emocionální). Při opakovaném, dlouhodobém nebo extrémním výdeji bez doplnění vydané energie (investice) dochází k maximálnímu vyčerpání organismu, které je doprovázeno silným poklesem výkonnosti, psychické odolnosti a zájmu o vše kolem a různými dalšími psychickými a psychosomatickými obtížemi.

Pomáhající profese jsou společně definovány tak, že kromě svých metod, přístupů, znalostí, postupů je nedílnou součástí výkonu práce i navázání osobního kvalitního a zdravého kontaktu. Na půdě školy se jedná o navázání kontaktu s žáky, rodiči a kolegy.

Stres je přirozená a nedílná odpověď organismu na podněty a situace vnějšího i vnitřního prostředí těla. Stresové odpovědi lidského organismu nám pomáhají přežít a zpracovat náročné, zátěžové nebo nebezpečné situace. Primární stresová reakce je automatická, ale následně existuje velká oblast, se kterou můžeme pracovat prostřednictvím posilování své psychické odolnosti.

Absolutorium v konzervatoři se koná před zkušební komisí (§ 90 odst. 5 školského zákona). Činnost zkušební komise a organizace absolutoria v konzervatoři  

Odborná kvalifikace asistenta pedagoga – některé případy Dvě skupiny asistenta pedagoga – činnosti a vzdělání, kterým je získána odborná kvalifikace

Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Novela nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě účinná od 1. 11. 2017

Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě

Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Základní podmínkou tedy je, že se takové plnění stalo splatným a že od termínu splatnosti uplynulo 15 dnů. Důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je dán i tehdy, jestliže zaměstnavatel zaměstnanci v rozporu s jeho žádostí nepoukáže mzdu nebo její část na jeho účet u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva ani do 15 dnů po uplynutí pravidelného termínu splatnosti mzdy nebo jiného písemného sjednaného termínu (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2019/2004).

Sjednání zkušební doby podle § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v praxi znamená, že v této době lze rychle, neformálně a snadno skončit pracovní poměr, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, nebo šest měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.

Jen v nemnoha zemích světa je tradice a rozšíření předmětových postupových soutěží a přehlídek na tak vysoké úrovni jako v České republice. V průměru se do nich každý školní rok zapojuje 35 % žáků, kterým s přípravou pomáhají tisíce učitelů, z nichž se na soutěžích mnoho podílí i organizačně. Přístupy jednotlivých škol se ale značně liší - někde mají pedagogové podporu ze strany vedení školy větší, jinde menší. Možnosti ředitelů základních škol (dále jen "ZŠ") odměňovat jejich práci "navíc" byly do minulého roku omezené. I proto se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "MŠMT") rozhodlo situaci změnit a připravilo pro ZŠ program, jehož obdoba několik let úspěšně funguje na středních školách a umožňuje odměnit pedagogy, jejichž žáci uspějí ve vybraných soutěžích.

Součástí většiny zaměstnání je i pravidelné prohlubování kvalifikace. S ohledem na to, aby toto prohlubování nenarušovalo běžný pracovní proces, probíhá často po pracovní době nebo o víkendech. Zaměstnavatelé ovšem obvykle nevědí, jaké důsledky z takového víkendového školení pro zaměstnavatele plynou a považují jej za soukromou záležitost zaměstnance.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v ustanovení § 96 zaměstnavatelům přikazuje vést evidenci pracovní doby. Obecně je možné konstatovat, že zaměstnavatel vede evidenci skutečností uvedených v ustanovení § 96 zákoníku.

Možnost opustit pracoviště během přestávek v práci je jedním z nejčastějších sporných bodů ve vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Někteří zaměstnavatelé jen neradi umožňují pracoviště opustit, někteří to dokonce zakazují a zaměstnanci na druhou stranu chtějí dobu přestávek trávit dle svého uvážení, nejen pokud jde o způsob, ale i o místo.

Jedním ze způsobů uskutečňování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je samostudium (§ 24 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“). K realizaci této formy dalšího vzdělávání přísluší pedagogickým pracovníkům volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

Z ustanovení § 93 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů („zákoník práce“), vyplývá, že prací přesčas je práce, která překročí stanovenou týdenní pracovní dobu a je vykonávána zaměstnancem mimo předem stanovený rozvrh směn:

Zástupce ředitele na „malotřídní“ škole Kumulace funkcí nebo činností v „malotřídní“ škole Specifické případy stanovení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti Zvláštní příplatek