Personalistika - strana 34

Stávka Překážky v práci Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti „Přespočetná“ hodina

Zápis Smlouva o poskytování vzdělávání za úplatu Další vzdělávání pedagogických pracovníků Mzda

Shrnutí informací o pracovním poměru na dobu určitou pedagogického a nepedagogického pracovníka Modelové situace!

Současná škola zastává převážně funkci vzdělávací a funkce výchovná zůstává v pozadí. Učitelé jsou zejména v roli odborníků a obvykle se od nich neočekává, že budou pro žáky partnery a mentory. Přitom potřeba výchovné funkce roste a bude dále narůstat. Zvyšují se počty dětí cizinců, dětí s postižením a dětí se sociálním znevýhodněním. Na školách chybí role odborného pracovníka, který by se těmto tématům věnoval.

Základní pravidla

„Jak má postupovat zřizovatel, pokud mu ředitel nahlásí, že škola je ve stávce, je zavřená a není zajištěn vůbec provoz školy, a to ani družiny?“

Právní předpisy Orientace v oblasti reformy financování regionálního školství je založena na znalosti a použití právních předpisů. Pravidla spojená s reformou financování regionálního školství, a to školních družin a školních klubů, jsou zakotvena v následujících právních předpisech2): zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění (dále jen "školský zákon"); nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění; vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, v platném znění3); vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění; vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech.

Pedagogických pracovník předává dětem / žákům znalosti a dovednosti podle školního vzdělávacího programu s důrazem na jejich využití v praktickém životě. Aby mohl do své práce zahrnovat nové poznatky, musí sledovat aktuální trendy a tedy se neustále vzdělávat. Zatímco termín vzdělávání (pedagogická literatura) zahrnuje především odborné poznatky v daném oboru, termín rozvoj (zákoník práce, ziskové organizace) má širší význam a kromě odborných znalostí klade důraz i na osobnost vzdělávaného.

Zákoník práce v § 11 hovoří o vedoucích zaměstnancích, kteří jsou „oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.“ Ředitel školy je zcela jistě vedoucím zaměstnancem, takže kontrola spadá do jeho každodenní činnosti.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), obsahuje mimo jiné úpravu sjednávání a určení mezd, ochranu zaměstnanců při kompenzaci práce v obtížných pracovních podmínkách (přesčasy, práce ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí, v sobotu a v neděli), poskytování mzdy v naturální formě a uplatnění konta pracovní doby. Mezi zákonem uvedené příplatky patří i příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Tento příplatek bývá často zaměňován s příplatkem za práci přes čas. Tato záměna je zcela chybná. Příplatky jsou každý vyplácený za jiných okolností a existují vedle sebe.

Úspěšný učitel se učí od svých žáků

Protokol o předání agendy spojené s výkon pracovního místa ředitele

V případě, že zaměstnanec nepodává uspokojivé pracovní výsledky, neplní své povinnosti a hodnoticí rozhovory nepřinesly pozitivní změny, je nutné zvolit oficiální cestu. Vytýkací dopis je také prvním a nezbytným krokem, pokud zvažujeme propuštění pracovníka pro tzv. soustavné méně závažné porušování pracovních povinností. 

Přehled právních předpisů zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí  

Je zcela nepochybné, že každý zaměstnanec občas potřebuje navštívit lékaře v pracovní době. Zaměstnavatelé nezřídka kdy na tuto potřebu reagují tím, že po zaměstnanci vyžadují zameškaný čas napracovat. Zaměstnanci netuší, zda je tento požadavek oprávněný či nikoli.

V případě pedagogického pracovníka (pedagogickým pracovníkem je pedagogický pracovník podle § 2 zákona o pedagogických pracovník) § 23a zákona o pedagogických pracovnících stanoví speciální pravidla upravující dobu trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou, a to tím, že zavádí minimální dobu trvání pracovního poměru (zákoník práce tuto dobu neupravuje), celkovou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou (zkracuje celkovou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou ve srovnání s právní úpravou stanovenou zákoníkem práce).

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) ve svém § 312 dává zaměstnavateli právo vést osobní spis zaměstnance. Toto ustanovení současně uvádí, jaké písemnosti může spis obsahovat a kdo do něj může nahlížet. Personální spis je možné charakterizovat jako soubor zcela nebo částečně standardizovaných dokumentů odpovídající právním normám a zaznamenávající průběh a výsledky jednotlivých personálních činností (pef.czu.cz/~panek/AT2008/Projekty/Personalni_spis.doc, Návrh struktury personálního spisu).

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v ustanovení § 316 odst. 4 říká, jaké údaje nesmí zaměstnavatel vyžadovat. Patří mezi ně informace zejména o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti a trestněprávní bezúhonnosti. Je přitom zřejmé, že se jedná o výčet fakultativní a zákaz není absolutní pro všechny výše uvedené údaje a naopak, vzhledem k dovětku, bude nezbytné respektovat i obecnou právní úpravu podle zákona o ochraně osobních údajů.  

Telefonické ověřování výše platu je jedním z problémů, s nimiž se zaměstnavatelé setkávají velmi často. Toto ověřování je poměrně častou formou ověření potvrzení, které zaměstnavatel na žádost zaměstnance vystavil pro účely nějaké formy půjčky, spotřebitelského úvěru, leasingu a jiných finančních nástrojů obdobného typu.