Personalistika - strana 33

Na dovolenou vznikne nárok zaměstnanci, jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval nepřetržitě celý kalendářní rok, odpracoval-li v tomto období 52 týdnů v rozsahu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Zaměstnanci pak náleží dovolená v délce odpovídající násobku jeho týdenní pracovní doby a výměry dovolené.

Prohlubování odborné kvalifikace, pravidelné setkávání s kolegy, sdílení zkušeností a vzájemná podpora, to jsou hlavní cíle učících se komunit učitelů. Tyto skupiny pomáhají pedagogům se změnami, které mají potenciál býti trvalými. Důraz je kladen na pozvolné zavádění formativního hodnocení a jeho pevné začleňování do již existujících rutinních postupů.

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1611/2012

Kdy se jedná o učitelovu nemoc z povolání? Co může učitel po zaměstnavateli požadovat? Jak postupovat?

Potřebuje-li zaměstnavatel, aby pro něj zaměstnanec konal více různých prací, má v zásadě dvě možnosti. Sjednat jeden pracovněprávní vztah s dostatečně širokým druhem práce, nebo více pracovněprávních vztahů s úžeji definovanými druhy práce.

S účinností od 1. 1. 2020 novelizací vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, provedenou vyhláškou č. 357/2019 Sb.

Organizační struktura představuje formální uspořádání zaměstnanců a ostatních zdrojů k vykonávání sjednané práce, dosahování požadovaného výkonu a realizaci strategických cílů školy. Základem organizační struktury jsou jednotlivá pracovní místa obsazená jedním zaměstnancem a vymezená souhrnem pracovních úkolů a souvisejících povinností, pravomocí, odpovědností, podmínek a požadavků vykonávané práce.

Volným pracovním místem se rozumí nově vytvořené pracovní místo (např. v souvislosti s plánovaným rozšířením činnosti zaměstnavatele) nebo uvolněné pracovní místo (např. v důsledku plánovaného odchodu zaměstnankyně na mateřskou dovolenou, neplánovaného skončení pracovního poměru zaměstnance apod.), které se zaměstnavatel rozhodl obsadit.

Zákoník práce rozlišuje tři intenzity porušení povinností zaměstnance: zvlášť hrubé, závažné, a méně závažné.

Právní předpisy, formuláře, metodické materiály Mimořádné opatření obecné povahy ze dne 10. března 2020, č. j. MZDR 10676/2020-1/MIN/KAN Usnesení vlády České republiky č. 210 č. 74/2020 Sb., o přijetí krizového opatření Usnesení vlády České republiky č. 311 ze dne 26. března 2020  Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy) (dostupný z https://eportal.cssz.cz/web/portal/tiskopisy-zoppd) Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči) (dostupný z https://eportal.cssz.cz/web/portal/tiskopisy-zookpo) Žádost (podací formulář) o „ošetřovné“ OSVČ (dostupný z https://osetrovne-osvc.plus4u.net/info/) Doporučený postup pro podání žádosti o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy) (dostupný z https://www.cssz.cz/-/doporuceny-postup-pro-podani-zadosti-o-osetrovne-pri-peci-o-dite-do-10-let-z-duvodu-uzavreni-skolskeho-detskeho-zarizeni-skoly-) Karanténa a ošetřovné: Informace pro rodiče a školská (obdobná) zařízení (dostupný z https://www.cssz.cz/web/cz/-/karantena-a-osetrovne-informace-pro-rodice-a-skolska-obdobna-zarizeni-) Program podpory malých podniků postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-19 „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ dostupný z https://www.mpo.cz/assets/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/2020/3/Program-Osetrovne-pro-OSVC_31_03_2020.pdf)

Vzory

přímá pedagogická činnost činnost související s přímou pedagogickou činností překážky v práci „přespočetná hodina“

Distanční vzdělávání má oproti běžné výuce mnohá specifika. Jedním z úkolů, před nimiž vedení škol stojí, je ubezpečovat se průběžně a trvale, že v daných podmínkách poskytujeme žákům maximum vzdělávacích podnětů k osvojení školního kurikula. Zatímco učitelé se denně v první linii utkávají s problematickou realitou, vedení školy jim musí poskytovat bezpečné zázemí a příležitost ke zdokonalování. Virtuální hospitace, když se dobře uchopí, k tomu může být vysoce efektivním nástrojem.

Hospitační činnost lze chápat a realizovat různě. Buď jako nahodilý vstup do jedné z mnoha vyučovacích hodin, nebo systematický proces sloužící k získání co největšího množství impulsů a zpětné vazby z přímé vyučovací situace. Jako kontrolní prvek sloužící k posouzení učitelovy práce nebo kolegiální vstup sloužící oběma stranám. Nebo třeba jako povinnost, na kterou ředitelkám a ředitelům poslední dobou vůbec nezbývá čas, nebo lze hospitaci brát jako nezbytnou věc, bez níž není možno být skutečným pedagogickým lídrem. Následující text provede čtenáře hospitací z různých úhlů pohledu a bude jen na něm, jak se tuto činnost tradičně se pojící pouze s osobou ředitele školy bude dívat dál. Naštěstí je málo takových slov, která vyvolávají v pedagogickém terénu a mezi učiteli tolik obav, otazníků a nepochopení, jako je tomu u slova hospitace. Je označována za základní nástroj řízení pedagogického procesu, jako takovou ji chápou ředitelé škol i samotní učitelé a přitom její využívání je ve skutečnosti malé a může přinášet efekt tzv. hospitačního paradoxu, kdy na základě poznatků z jedné vyučovací hodiny chceme hodnotit veškerou práci učitele. Přitom se mu zrovna hospitovaná hodina nemusela podařit, mohl být nervózní, stejně to platí i s opačným směrem.

Jak zajistit BOZP zaměstnanců, dobrovolníků a BOZ dětí při provozu školy v rámci zajištění dětských skupin na krizových školách? 1. Zajištění dohledu nad dětmi – jak by byl řešen úraz dítěte, když není žákem školy, případně dohled vykonává dobrovolník – tzn., že není v pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem? 2. Pracovní úraz – lze odškodnit pouze pro osoby v pracovněprávním vztahu – jak by to bylo řešeno pro dobrovolníky, zaměstnance jiných škol, odškodnění dobrovolníků? 3. Zajištění OOPP – lze zprovoznit, i pokud nebudou splněny všechny požadavky KHS, kdo v tom případě odpovídá? 4. Pokud zaměstnanec odmítne práci podle paragrafu 106 zákoníku práce, jak postupovat?

Může ředitel školy nařídit zaměstnanci/zaměstnancům v této situaci dovolenou?

Dne 12. 3. 2020 vyhlásila vláda nouzový stav na území ČR. V návaznosti na to pak začala přijímat řadu krizových opatření, mezi které aktuálně patří i opatření o zákazu školní docházky, vzdělávacích a volnočasových aktivit ve školství.[1] V souvislosti s tím vzniká otázka, zda může ředitel školy smysluplně využít pracovní kapacity učitelů i jiným prospěšným způsobem, když jim alespoň část hlavní náplně jejich práce odpadla. [1] https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Opatreni-o-zakazu-skolni-dochazky--vzdelavacich-a-volnocasovych-aktivit-ve-skolstvi_1.pdf

Dne 12. 3. 2020 vyhlásila vláda nouzový stav na území ČR. V návaznosti na to pak začala přijímat řadu krizových opatření, mezi které aktuálně patří i opatření o zákazu školní docházky, vzdělávacích a volnočasových aktivit ve školství.[1] V souvislosti s tím vzniká otázka, zda může ředitel školy smysluplně využít pracovní kapacity učitelů i jiným prospěšným způsobem, když jim alespoň část hlavní náplně jejich práce odpadla. [1] https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Opatreni-o-zakazu-skolni-dochazky--vzdelavacich-a-volnocasovych-aktivit-ve-skolstvi_1.pdf

Autoevaluace nebo vlastní hodnocení? V některých pramenech jsou slova užívána jako synonyma, někde je autoevaluace chápána více systematicky a celostně. V běžné školní praxi není tak důležité akademické rozlišení jako prostý význam tohoto procesu, který přináší cenné informace zejména těm, kteří ji provádějí. Základní rozdíl v pojetí obou pojmů je v plánování a časovém vymezení. Na rozdíl od hodnocení, které může být nahodilé a týká se pouze uplynulých dějů, je evaluace činnost systematická, plánovaná a spojující budoucnost školy s její reflektovanou minulostí. Právě tímto spojením časových rovin, které nepojmenovává pouze minulost školy, ale pomáhá jejímu dalšímu rozvoji, je autoevaluace pro školu potřebná a autoevaluační aktivity nelze nahradit jinými činnostmi či zdroji informací. Navíc spojením autoevaluace (vnitřní pohled) a evaluace či hodnocení (vnější pohled ČŠI či zřizovatele) získáme velice plastický pohled na činnost konkrétní školy. Aktéři autoevaluace jsou samotní pracovníci školy od ředitele přes střední management až po ostatní pracovníky školy. Jen na nich totiž záleží, jak bude autevaluace plánovaná, realizovaná i reflektovaná, jak vážně ji budou všichni brát a hlavně – jak s ní a získanými výsledky budou dále pracovat.

Každá výjezdová akce žáků mimo školu má stanoveného vedoucího akce, kterého určuje ředitel školy.  Metodický pokyn MŠMT č.j.: 37 014/2005-25 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pojednává o vedoucím akce. Určuje mu povinnosti zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví žáků tím, že (dle čl. 15) zodpovídá za řádnou organizační přípravu kurzu, zajišťuje vhodný objekt, dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.