Téměř před rokem (s účinností od 1. 11. 2017) se podstatně změnila právní úprava pracovnělékařských prohlídek zakotvená zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách1). Na ni (s účinností od 15. 12. 2017) navázala novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)2). Cílem článku je připomenout základní změny právní úpravy vstupní prohlídky, a to v souvislosti s pracovním poměrem.
Pracovnělékařské prohlídky - vstupní prohlídka
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph.D.,
právník a specialista na školskou problematiku
Vstupní prohlídka v systému pracovnělékařských prohlídek
Pochopení právní úpravy související se vstupní prohlídkou usnadní základní představa o místě vstupní prohlídky v systému pracovnělékařských prohlídek. Připomeňme, že vstupní prohlídka je jedním z pěti druhů pracovnělékařských prohlídek (viz § 9 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb., v platném znění).
I----------------------------------------------------------------------------I
I I
I I------------------------------I I
I I pracovnělékařská prohlídka I I
I I---------------I--------------I I
I I I
I I--------------I--------------I-------------I-----------I I
I I I I I I I
I I---I-----I I-----I------I I-----I-----I I-----I----I I----I-----I I
I I vstupní I I periodická I I mimořádná I I výstupní I I následná I I
I I---------I I------------I I-----------I I----------I I----------I I
I I
I----------------------------------------------------------------------------I
Ve kterých případech se provádí vstupní prohlídka?
Vstupní lékařskou prohlídku absolvuje osoba ucházející se o zaměstnání a při splnění určitých podmínek i zaměstnanec. Změna právní úpravy je spojena s oběma uvedenými případy provádění vstupní prohlídky.
S účinností od 1. 11. 2017 je v § 32 zákoníku práce zakotveno následující pravidlo: V případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce. Stejně tak od 1. 11. 2017 podle § 59 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona č. 373/2011 Sb. zaměstnavatel zajistí vstupní lékařskou prohlídku před vznikem pracovního poměru. Změna zakotvená s účinností od 1. 11. 2017 spočívá v tom, že vstupní lékařská prohlídka musí proběhnout před vznikem pracovního poměru, nikoli již před uzavřením pracovní smlouvy, resp. před uzavřením pracovního poměru.
Je důležité si uvědomit, že pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 36 zákoníku práce). Jinak řečeno, pracovní poměr nevzniká v okamžiku, kdy byla uzavřena pracovní smlouva nebo byl vydán jmenovací dekret. Jestliže např. byla pracovní smlouva uzavřena dne 1. 6. 2018 a jako den nástupu do práce byl sjednán den 1. 9. 2018, pak pracovní poměr vzniká dne 1. 9. 2018.
Po uvedeném upřesnění můžeme změnu zakotvenou v zákoníku práce a zákoně č. 373/2011 Sb. znázornit pomocí jednotlivých „kroků“ takto.
I--------------------------------------I-------------------------------------I
I Do 31. 10. 2017 I Od 1. 11. 2017 I
I--------------------------------------I-------------------------------------I
I I I
I I--------------------------------I I I-------------------------------I I
I I vydání lékařského posudku po I I I uzavření pracovní smlouvy I I
I I absolvování vstupní lékařské I I I např. 1. 8. 2018 I I
I I prohlídky I I I I I
I I např. 1. 8. 2017 I I I I I
I I----------------I---------------I I I----------------I--------------I I
I I I I I
I V I V I
I I--------------------------------I I I-------------------------------I I
I I uzavření pracovní smlouvy I I I vydání lékařského posudku po I I
I I např. 15. 8. 2017 I I I absolvování vstupní lékařské I I
I I I I I prohlídky I I
I I I I I např. 15. 8. 2018 I I
I I----------------I---------------I I I----------------I--------------I I
I I I I I
I V I V I
I I--------------------------------I I I-------------------------------I I
I I den nástupu do práce např. 25. I I I den nástupu do práce např. I I
I I 8. 2017 I I I 25. 8. 2018 I I
I I I I I I I
I I--------------------------------I I I-------------------------------I I
I--------------------------------------I-------------------------------------I
Z uvedeného jednoduchého příkladu je zřejmé možné riziko na straně zaměstnavatele, pokud je nejdříve uzavřena pracovní smlouva (nebo je zaměstnanec jmenován na vedoucí pracovní místo) a teprve poté zaměstnavatel vyšle osobu, se kterou uzavřel pracovní smlouvu (nebo osobu, která byla jmenována na vedoucí pracovní místo), na vstupní lékařskou prohlídku. Nelze vyloučit, že podle lékařského posudku, který je výsledkem vstupní lékařské prohlídky, daná osoba nebude zdravotně způsobilá k práci. Možným důsledkem je situace, kdy pracovní poměr vznikne (dnem nástupu do práce sjednaným v pracovní smlouvě) a zaměstnanec nebude moci vykonávat sjednanou práci. Připomeňme, že podle § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
Jaká jsou možná řešení, pokud pracovní poměr vznikne a zaměstnanec podle posudkového závěru uvedeného v lékařském posudku nebude zdravotně způsobilý? Nejjednodušší je uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru dle § 49 zákoníku práce, případně zrušení pracovního poměru ve zkušební době (pokud byla sjednána) dle § 66 zákoníku práce. Složitějším východiskem je rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem pro nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce [tj. podle § 52 písm. f) zákoníku práce].
Jak bylo uvedeno výše, při splnění určitých podmínek absolvuje vstupní prohlídku nejen osoba ucházející se o zaměstnání, ale i zaměstnanec. S účinností od 15. 12. 2017 se v ustanovení § 10 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. doplňuje, že vstupní prohlídka se provádí před změnou druhu práce, a ustanovení § 10 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. zní takto:
Vstupní prohlídka se provádí kromě případů stanovených zákonem též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.
Pro praxi je vhodné zdůraznit, jak se chápou podmínky provedení vstupní prohlídky uvedené v § 10 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., v platném znění. Jak upřesňují B. Šubrt a M. Tuček, „[a]by byla vstupní prohlídka při změně práce vyžadována, musejí být splněny kumulativně obě uvedené podmínky, tj. zaprvé změna druhu práce, popřípadě převedení na jinou práci, a za druhé práce za odlišných podmínek“.3)
Jak stanoví § 10 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., v platném znění, odlišnými podmínkami se rozumí
a)
navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo
b)
změna rizikových faktorů, popřípadě
c)
zařazení k výkonu rizikové práce.
Pro účely pracovnělékařských služeb se rizikové faktory posuzují podle přílohy 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., v platném znění. Navýšení rizikových faktorů může znamenat situaci, kdy např. k faktoru chladové zátěže přibude faktor hluku. Změna rizikových faktorů představuje práci v jiných rizikových faktorech (např. doposud zaměstnanec pracoval s vystavením faktoru hluku, nyní začne pracovat v podmínkách, kdy je vystaven vibracím).
Dále je vhodné upozornit, že pojem rizikové faktory pracovního prostřední (resp. pracovních podmínek) není totožný s pojmem riziková práce. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, platí následující:
Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis.
Nelze vyloučit, že i ve školství bude nutné před změnou druhu práce provést vstupní prohlídku. Je však nutné posuzovat každý jednotlivý případ a tuto prohlídku provést tehdy, pokud dojde k výkonu práce za odlišných podmínek.
Právo podat návrh na přezkoumání lékařského posudku a možnost vzdání se práva na jeho přezkoumání
Jak již bylo uvedeno výše, s účinností od 1. 11. 2017 vstupní lékařská prohlídka musí proběhnout před vznikem pracovního poměru. Z uvedeného pravidla však nelze vyvodit, že vstupní prohlídku lze provádět „na poslední chvíli“, např. v den nástupu do práce, a to dopoledne před začátkem směny zaměstnance.
Lze si představit pomyslné „doplňující“ otázky spojené s uvedeným upozorněním: Proč tento postup není možný, když v lékařském posudku, který bude vydán v den nástupu do práce, bude uvedeno, že daná osoba je zdravotně způsobilá vykonávat práci? Proč tento postup není možný, pokud posuzovaná osoba i zaměstnavatel budou se závěrem lékařského posudku souhlasit a nebudou se „odvolávat“? Odpovědi na tyto otázky vyplývají ze zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění. Přitom se dále popisuje pouze jedna z možných variant, a to postup v případě, kdy lékařský posudek obsahuje posudkový závěr - posuzovaná osoba je zdravotně způsobilá4).
Načasování lékařské prohlídky a následně i vlastního výkonu práce zaměstnance vyplývá z následující posloupnosti „kroků“, které jsou dále podrobněji okomentovány.
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I I Poskytovatel pracovnělékařských služeb (tzv. I
I I--------------------I I smluvní lékař) vyhotoví lékařský posudek a I
I I lékařský posudek I I zajistí neprodleně jeho prokazatelné předání I
I I je vyhotoven I I posuzované osobě i zaměstnavateli (viz I
I I---------I----------I I § 44 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., v platném I
I I I znění). I
I V I I
I I--------------------I I I
I I lékařský posudek I I I
I I je předán I I I
I I--------------------I I I
I I I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I I Jak posuzovaná osoba, tak zaměstnavatel (tj. I
I I--------------------I I osoba, které uplatněním lékařského posudku I
I I lékařský posudek I I vznikají práva nebo povinnosti) mají právo I
I I je předán I I podat návrh na přezkoumání lékařského posudku. I
I I---------I----------I I I
I I I Má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které I
I V I uplatněním lékařského posudku vznikají práva I
I I--------------------I I nebo povinnosti, za to, že lékařský posudek je I
I I plyne lhůta pro I I nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne I
I I podání návrhu na I I jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho I
I I přezkoumání I I přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. I
I I lékařského posudku I I Osoba, které uplatněním posudku vznikají práva I
I I--------------------I I nebo povinnosti a které byl posudek předán I
I I posuzovanou osobou, může návrh na přezkoumání I
I I lékařského posudku podat do 10 pracovních dnů I
I I ode dne jeho předání, a to poskytovateli I
I I uvedenému ve větě první (viz § 46 odst. 1 I
I I zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění). I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I I V případě, že je v lékařském posudku uvedeno, I
I I--------------------I I že posuzovaná osoba je zdravotně způsobilá, I
I I uplynula lhůta pro I I právní účinky daného posudku nastávají pro I
I I podání návrhu na I I osobu, které byl posudek předán, dnem, kdy I
I I přezkoumání I I končí platnost předcházejícího posudku, I
I I lékařského posudku I I nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání I
I I---------I----------I I návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem I
I I I prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení I
I V I posudku správním úřadem, který poskytovateli I
I I--------------------I I udělil oprávnění k poskytování zdravotních I
I I nastávají právní I I služeb [viz § 44 odst. 4 písm. b) zákona č. I
I I účinky lékařského I I 373/2011 Sb., v platném znění]. I
I I posudku I I I
I I lékařský posudek I I I
I I je platný I I I
I I--------------------I I I
I I I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I I Pracovní poměr má vzniknout v okamžiku, kdy I
I I--------------------I I lékařský posudek již nabyl právních účinků. I
I I nastaly právní I I I
I I účinky lékařského I I Lze proto s určitým zjednodušením konstatovat, I
I I posudku I I že zaměstnavatel i zaměstnanec musí "čekat" 10 I
I I lékařský posudek I I pracovních dnů od doručení lékařského posudku. I
I I je platný I I I
I I---------I----------I I I
I I I I
I V I I
I I--------------------I I I
I I pracovní poměr I I I
I I vzniká a I I I
I I zaměstnanec I I I
I I vykonává práci I I I
I I--------------------I I I
I I I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
Je evidentní, že řadě zaměstnavatelů a zaměstnanců nebude uvedené „čekání“ vyhovovat a využijí možnosti vzdát se práva na přezkoumání lékařského posudku. Tato možnost je v § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. zakotvena s účinností od 1. 11. 2017.
Práva na přezkoumání lékařského posudku se lze vzdát. Písemné prohlášení o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku nebo záznam o ústním sdělení o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace; záznam stvrdí svým podpisem osoba, která se práva na přezkoumání lékařského posudku vzdala, a zdravotnický pracovník, který tento záznam provedl.
Vliv vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku na nabytí právních účinků posudku a možnost vykonávat práci je schematicky znázorněn dále.
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I I Vzdát se práva na přezkoumání lékařského I
I I--------------------I I posudku může jak posuzovaná osoba, tak I
I I lékařský posudek I I zaměstnavatel (tj. osoba, které uplatněním I
I I je předán I I posudku vznikají práva nebo povinnosti) (viz I
I I---------I----------I I § 44 odst. 4, § 46 odst. 1 zákona č. I
I I I 373/2011 Sb., v platném znění). I
I V I I
I I--------------------I I I
I I zaměstnavatel i I I I
I I zaměstnanec se I I I
I I vzdali práva na I I I
I I jeho přezkoumání I I I
I I--------------------I I I
I I I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I I S účinností od 1. 11. 2017 je v § 44 odst. 4 I
I I--------------------I I zákona č. 373/2011 Sb. zakotveno následující I
I I zaměstnavatel se I I důležité pravidlo: V případě, kdy se oprávněná I
I I vzdal práva na I I osoba vzdá práva na přezkoumání lékařského I
I I přezkoumání I I posudku se závěrem o zdravotní způsobilosti I
I I lékařského posudku I I posuzované osoby, nastávají právní účinky I
I I určitý den I I tohoto posudku prvním pracovním dnem I
I I zaměstnanec se I I následujícím po dni, kdy tak učinila poslední I
I I vzdal práva na I I z nich. I
I I přezkoumání I I I
I I lékařského posudku I I I
I I určitý den I I I
I I---------I----------I I I
I I I I
I V I I
I I--------------------I I I
I I právní účinky I I I
I I posudku nastávají I I I
I I prvním pracovním I I I
I I dnem následujícím I I I
I I po dni, kdy tak I I I
I I učinil poslední z I I I
I I nich I I I
I I--------------------I I I
I I I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
I I Pracovní poměr má vzniknout v okamžiku, kdy I
I I--------------------I I lékařský posudek již nabyl právních účinků. I
I I nastaly právní I I I
I I účinky lékařského I I Vyloučíme případy, kdy zaměstnanci pracují ve I
I I posudku lékařský I I směnném režimu, a budeme vycházet z I
I I posudek je platný I I předpokladu, že pracovními dny jsou dny od I
I I---------I----------I I pondělí do pátku s výjimkou svátků. Tehdy lze I
I I I využít tento příklad: I
I V I - ve čtvrtek 4. 10. se vzdá práva na I
I I--------------------I I přezkoumání lékařského posudku posuzovaná I
I I pracovní poměr I I osoba, I
I I vzniká a I I - v pátek 5. 10. se vzdá práva na přezkoumání I
I I zaměstnanec I I lékařského posudku zaměstnavatel, I
I I vykonává práci I I - právní účinky posudku nastávají v pondělí I
I I--------------------I I 8. 10. (tj. prvním pracovním dnem I
I I následujícím po dni 5. 10., kdy se vzdala I
I I práva na přezkoumání lékařského posudku I
I I poslední z oprávněných osob), I
I I - daný zaměstnanec může vykonávat práci až od I
I I pondělí 8. 10. I
I--------------------------I-------------------------------------------------I
Kdo provádí vstupní lékařskou prohlídku?
Obecně platí, že vstupní prohlídku provádí poskytovatel pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu [viz § 59 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění]. Určité nejasnosti vyvolávaly podmínky, za kterých lze zajistit lékařskou prohlídku registrujícím lékařem.
S účinností od 1. 11. 2017 z § 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb. jednoznačně plyne, že zaměstnavatel nemůže vyslat osobu ucházející se o zaměstnání na lékařskou prohlídku k registrujícímu lékaři, pokud jde o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a součástí této práce je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 zákona č. 373/2011 Sb.
Uvedeným prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), v platném znění. S účinností od 15. 12. 2017 podle přílohy 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. patří k rizikům ohrožení zdraví práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, avšak s výjimkou prací v objektech, u kterých není obvyklý přímý kontakt se žáky. Pro názornost je uvedená část přílohy 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., v platném znění, citována níže.
II. Rizika ohrožení zdraví
1.
Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, s výjimkou prací v objektech, u kterých není obvyklý přímý kontakt s žáky, klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob.
Lze proto uzavřít, že pokud má uchazeč o zaměstnání, resp. zaměstnanec (a to jak pedagogický, tak i nepedagogický pracovník),
-
vykonávat práci, která je zařazena do kategorie první,
-
vykonávat práci ve škole nebo školském zařízení podle školského zákona a
-
má tuto práci vykonávat v objektu, ve kterém je obvyklý přímý kontakt se žáky,
pak je součástí jeho práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění. Proto musí absolvovat vstupní prohlídku u smluvního, nikoli u registrujícího lékaře.
Pouze v případě, že osoba ucházející se o zaměstnání (resp. zaměstnanec) bude
-
vykonávat práci, která je zařazena do kategorie první,
-
vykonávat práci ve škole nebo školském zařízení podle školského zákona a
-
tuto práci vykonávat v objektu, ve kterém není obvyklý přímý kontakt s žáky,
pak součástí její práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění. Proto může absolvovat vstupní prohlídku u registrujícího lékaře.
Kdo hradí vstupní lékařskou prohlídku?
Podle § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění, vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání.
Dále však § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění, zaměstnavateli ukládá, aby osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradil, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Od 1. 11. 2017 ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. neumožňuje, aby se zaměstnavatel a uchazeč o zaměstnání, se kterým zaměstnavatel uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah, dohodli jinak. Lze proto jednoduše konstatovat, že uchazeči o zaměstnání, se kterým zaměstnavatel uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah, zaměstnavatel musí uhradit náklady spojené se vstupní prohlídkou.
S uchazečem o zaměstnání, se kterým zaměstnavatel neuzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah, se však i od 1. 11. 2017 může zaměstnavatel dohodnout na tom, že zaměstnavatel uhradí náklady spojené se vstupní prohlídkou.
Pro úplnost je vhodné uvést, že od 1. 11. 2017 ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. výslovně uvádí, že vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci5), hradí případný zaměstnavatel vždy, tj. i v případě, kdy zaměstnavatel s uchazečem o zaměstnání neuzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah.
Shrnutí
Školy a školská zařízení jako jakýkoli zaměstnavatel musejí respektovat podmínky načasování vstupní prohlídky (a to i v případě, že bude využita možnost vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku) a úhrady nákladů spojených se vstupní prohlídkou. Pro školy a školská zařízení vyplývají specifické podmínky spojené se vstupní prohlídkou z vymezení rizik ohrožení zdraví obsažených ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., v platném znění.
1 Viz zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
2 Viz vyhláška č. 436/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) .
3 ŠUBRT, B. a M. TUČEK. Pracovnělékařské služby: povinnosti zaměstnavatelů a lékařů. 3., zásadně doplněné vydání. Olomouc: ANAG, 2017, s. 173. ISBN 978-80-7554-106-2.
4 Obecně lze konstatovat, že pokud se posuzuje zdravotní způsobilost k práci, lékařský posudek může obsahovat jeden z následujících posudkových závěrů: posuzovaná osoba je zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou, pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilosti (viz § 43 odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění) .
5 Podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období uvedeném v § 94 odst. 1.