Budování důvěry

Důvěra – jak prosté, a přitom složité zároveň. Během seminářového dne jsem si uvědomoval, jak spolu jednotlivé vlny důvěry souvisejí (sebedůvěra, důvěra ve vztazích, důvěra v organizaci, důvěra na trhu, důvěra ve společnost) a jak se promítají do našeho života, vztahů osobních i pracovnícha nakonec i do života celé společnosti. V tu chvíli jsem si vzpomenul na vás, na pedagogické pracovníky. Vždyť důvěra se musí projevovat a především budovat již v útlém věku. Jistě i malé dítě začíná být brzy citlivé na její projevy či absenci.

Začněme od každého jednoho člověka, který by měl být důvěryhodný. Je to pochopitelné, protože jinak by mu nikdo nevěřil a on sám sobě také ne. Důvěryhodnost vychází z integrity, která spočívá v čestnosti a pravdivosti. Znamená to být sám sebou a zahrnuje soulad slov a činů, pokoru a odvahu. Důležité jsou úmysly, základní motiv a účel jednání každého z nás. Stejně tak způsobilost složená z talentu, postojů, dovedností, znalostí, stylu práce i celkových výsledků. Sám rád přidávám v těchto chvílích slovo autenticita, ta je zejména u pedagogických pracovníků důležitá, aby byli ve svém výkonu důvěryhodní a čitelní.

Následuje důvěra ve vztazích. Pokud nejsou v pořádku, projevují se jako rozpory v prožívání a následně v chování člověka. Další vlnou je důvěra v organizaci, která je bez důvěryhodných lidí nemožná. A můžeme jít dál: ukazuje se důvěra v region, důvěra mezi školami a dalšími organizacemi. V současné době vnímáme jasněji než kdy dříve potřebu důvěry ve společnost, hodnoty, smysluplné přispění každého člověka. Jak je uvedeno v materiálech Franklin Covey:

Proč mne tak zaujalo zrovna slovo důvěra? Právě svojí vrstevnatostí a spojením vedoucím od důvěryhodnosti každého člověka až k důvěře ve společnosti a ve společnost jako celek. Vím, že se často poukazuje na snižující se úroveň důvěry ve společnost, její principy a hodnoty. A jsme u vás, ve vašich školách. Právě proto je důležité neustálé budovánía kultivování důvěry u všech členů školy a především je nutné začít u dětí. Co a hlavně jakým způsobem pošleme do světa, vrací se zpátky, je to stará moudrost.

Ne, nejsem naivní, znám realitu a vím dobře, že učitelé škol různých druhů často poukazují na nedostatek důvěry od svého okolí, rodičů, ředitelů či dalších lidí. Pokud důvěra schází, potom se škola špatně buduje. Přesto či právě proto věřím, že budování důvěry začínající u jednotlivých žáků přinese více důvěry ve vás, více důvěry ve vaši školu, stejně tak postupně jistě i více důvěry v celou společnost.

Uplynulý rok dostávalo slovo důvěra často na frak sobeckým pohledem na svět, nechutí chápat toho druhého a roztáčela se spirála bez konce. Učitel nevěřil, že žák pracoval u počítače doma sám, rodič nevěřil škole, že dělá pro jeho dítě maximum, lidé nevěřili politikům, že vymýšlejí dobrá opatření. A jsem zpět u úvodní myšlenky článku. Vzduch se nedostatkem důvěry může natolik otrávit, že je téměř nemožné jej dýchat. A přitom stačí tak málo: začít si věřit.

Období koronaviru nám také ovšem ukázalo naplno, že škola je zásadním místem personalizace a socializace dětí, že je pro společnost nenahraditelná a že je to jedno z mála ukotvujících míst pro její život. Lidé si to začali uvědomovat a více důvěřují školám i učitelům. Máte dnes obrovskou příležitost tuto důvěru přijímat a vracet ji do okolí. Držím palce, aby co nejvíce vašich dětí, rodičů i vašich kolegyň a kolegů pochopilo pravdivý Coveyho citát:

A já přidám – i ve vaší škole a v jejím okolí. Přeji pohodové jaro, již je cítit ve vzduchu…