Odměňování zaměstnanců - strana 6

Zápis Smlouva o poskytování vzdělávání za úplatu Další vzdělávání pedagogických pracovníků Mzda

Právní předpisy Orientace v oblasti reformy financování regionálního školství je založena na znalosti a použití právních předpisů. Pravidla spojená s reformou financování regionálního školství, a to školních družin a školních klubů, jsou zakotvena v následujících právních předpisech2): zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění (dále jen "školský zákon"); nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění; vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, v platném znění3); vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění; vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), obsahuje mimo jiné úpravu sjednávání a určení mezd, ochranu zaměstnanců při kompenzaci práce v obtížných pracovních podmínkách (přesčasy, práce ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí, v sobotu a v neděli), poskytování mzdy v naturální formě a uplatnění konta pracovní doby. Mezi zákonem uvedené příplatky patří i příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Tento příplatek bývá často zaměňován s příplatkem za práci přes čas. Tato záměna je zcela chybná. Příplatky jsou každý vyplácený za jiných okolností a existují vedle sebe.

Telefonické ověřování výše platu je jedním z problémů, s nimiž se zaměstnavatelé setkávají velmi často. Toto ověřování je poměrně častou formou ověření potvrzení, které zaměstnavatel na žádost zaměstnance vystavil pro účely nějaké formy půjčky, spotřebitelského úvěru, leasingu a jiných finančních nástrojů obdobného typu.

Článek je věnován logickým souvislostem dokumentů příspěvkové organizace tří úrovní: 1) zřizovací listiny, 2) vnitřního platového předpisu a 3) písemností, kterými je zaměstnanec informován nebo kterými se aplikuje existující právo nebo povinnost. Případné odlišnosti spojené s jinou právní formou zaměstnavatele (např. pokud je zaměstnavatel školskou právnickou osobou) budou zpracovány v Řízení školy online. (Autoři upozorňují, že momenty, na které se v rámci komentáře zřizovací listiny, vnitřního platového předpisu a dokumentů souvisejících s konkrétním zaměstnancem zaměřují, nepředstavují veškerý povinný, resp. možný obsah uvedených dokumentů.)

Pokračující komentář vztahu zřizovací listiny, vnitřního platového předpisu a písemnosti, kterými je zaměstnanec informován nebo kterými se aplikuje existující právo nebo povinnost. (Předchozí část "Vnitřní platový předpis v pracovněprávních souvislostech, 1. část" https://www.rizeniskoly.cz/cz/pracovni-situace/vnitrni-platovy-predpis-v-pracovnepravnich-souvislostech-1-cast.zs-978.html)

Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Novela nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě účinná od 1. 11. 2017

Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě

Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Základní podmínkou tedy je, že se takové plnění stalo splatným a že od termínu splatnosti uplynulo 15 dnů. Důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je dán i tehdy, jestliže zaměstnavatel zaměstnanci v rozporu s jeho žádostí nepoukáže mzdu nebo její část na jeho účet u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva ani do 15 dnů po uplynutí pravidelného termínu splatnosti mzdy nebo jiného písemného sjednaného termínu (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2019/2004).

Jen v nemnoha zemích světa je tradice a rozšíření předmětových postupových soutěží a přehlídek na tak vysoké úrovni jako v České republice. V průměru se do nich každý školní rok zapojuje 35 % žáků, kterým s přípravou pomáhají tisíce učitelů, z nichž se na soutěžích mnoho podílí i organizačně. Přístupy jednotlivých škol se ale značně liší - někde mají pedagogové podporu ze strany vedení školy větší, jinde menší. Možnosti ředitelů základních škol (dále jen "ZŠ") odměňovat jejich práci "navíc" byly do minulého roku omezené. I proto se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "MŠMT") rozhodlo situaci změnit a připravilo pro ZŠ program, jehož obdoba několik let úspěšně funguje na středních školách a umožňuje odměnit pedagogy, jejichž žáci uspějí ve vybraných soutěžích.

Součástí většiny zaměstnání je i pravidelné prohlubování kvalifikace. S ohledem na to, aby toto prohlubování nenarušovalo běžný pracovní proces, probíhá často po pracovní době nebo o víkendech. Zaměstnavatelé ovšem obvykle nevědí, jaké důsledky z takového víkendového školení pro zaměstnavatele plynou a považují jej za soukromou záležitost zaměstnance.

Z ustanovení § 93 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů („zákoník práce“), vyplývá, že prací přesčas je práce, která překročí stanovenou týdenní pracovní dobu a je vykonávána zaměstnancem mimo předem stanovený rozvrh směn:

Žádosti o informace o výši platu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), již nejsou záležitostí pouze ministerstev a dalších velkých úřadů, ale setkávají se s nimi i ředitelé škol.

Podle ustanovení § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce. Spor však může vzniknout o okamžik, kdy tento nárok vzniká. Situaci řešil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí č. j. 21 Cdo 810/2010, ze dne 10. května 2011. Mzda, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za vykonanou práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků, se sjednává především v pracovní smlouvě, v kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě.

U zaměstnanců odměňovaných platem je jednou ze složek platu osobní příplatek. A právě tuto složku zaměstnavatelé často krátí jako reakci na pochybení zaměstnance. Osobní příplatek je jednou ze složek platu, kterou může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, jenž dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo jenž plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci anebo jenž je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy.