Mgr. Michal Urban

Co mám dělat, když mi přijde dopis od soudu? Jaký je rozdíl mezi přestupkem a trestným činem? Může prezident odmítnout jmenovat konkrétního ministra? Kdy mohu odstoupit od smlouvy a jak mám reklamovat zboží? To jsou příklady témat, která řeší studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy na středních školách v rámci projektu Street Law, kterému se během téměř 10 let své existence podařilo shromáždit či vyvinout a ozkoušet řadu výborných aktivit i celých lekcí práva. Budoucí právníci plánují své semináře po domluvě se středoškolskými učiteli tak, aby dokázaly středoškoláky zaujmout. Nejedná se o přednášky, ale o vyhledávání informací v textu zákona, modelové situace, řešení konkrétních právních případů, hledání chyb ve smlouvě či práci s dalšími autentickými materiály. Cílem článku je blíže představit jak fungování projektu Street Law a jeho osvědčené postupy, tak přínosy pro středoškolské studenty. Blíže se pak zaměříme na konkrétní používanou vzdělávací metodu, kterou jsou simulované soudy, a to, jak je se studenty na střední škole pořádat.

Projekt Street Law Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který zvyšuje právní gramotnost ve společnosti mimo jiné prostřednictvím spolupráce právnické fakulty a středních škol, vstupuje tento podzim do 10. sezóny. Cílem článku je blíže představit fungování Street Law, jeho osvědčené postupy a přínosy pro studenty právnické fakulty i pro středoškolské studenty. Blíže se pak zaměříme na konkrétní používanou vzdělávací metodu, kterou jsou simulované soudy.

V poslední době se čím dál více hovoří o nových technologiích a s nimi souvisejících změnách ve společnosti. Zvyšuje se tím i tlak na transformaci ve vzdělávacím systému, abychom změny včas zachytili a uměli na ně reagovat. Ale dokáže náš vzdělávací systém rozpoznat nadané žáky, maximálně rozvinout jejich potenciál a připravit z nich špičkové odborníky, kteří se v budoucnosti uplatní?

Jen v nemnoha zemích světa je tradice a rozšíření předmětových postupových soutěží a přehlídek na tak vysoké úrovni jako v České republice. V průměru se do nich každý školní rok zapojuje 35 % žáků, kterým s přípravou pomáhají tisíce učitelů, z nichž se na soutěžích mnoho podílí i organizačně. Přístupy jednotlivých škol se ale značně liší - někde mají pedagogové podporu ze strany vedení školy větší, jinde menší. Možnosti ředitelů základních škol (dále jen "ZŠ") odměňovat jejich práci "navíc" byly do minulého roku omezené. I proto se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "MŠMT") rozhodlo situaci změnit a připravilo pro ZŠ program, jehož obdoba několik let úspěšně funguje na středních školách a umožňuje odměnit pedagogy, jejichž žáci uspějí ve vybraných soutěžích.

Jen v nemnoha zemích světa je tradice a rozšíření předmětových postupových soutěží a přehlídek na tak vysoké úrovni jako v České republice. V průměru se do nich každý školní rok zapojuje 35 % žáků, kterým s přípravou pomáhají tisíce učitelů, z nichž se na soutěžích mnoho podílí i organizačně. Přístupy jednotlivých škol se ale značně liší - někde mají pedagogové podporu ze strany vedení školy větší, jinde menší. Možnosti ředitelů základních škol (dále jen "ZŠ") odměňovat jejich práci "navíc" byly do minulého roku omezené. I proto se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "MŠMT") rozhodlo situaci změnit a připravilo pro ZŠ program, jehož obdoba několik let úspěšně funguje na středních školách a umožňuje odměnit pedagogy, jejichž žáci uspějí ve vybraných soutěžích.

MŠMT každoročně vyhlašuje desítky soutěží připravovaných odborníky v podobě náročných testů, příkladů a praktických úkolů, které poskytují rychlou, plošnou a dostatečně přesnou identifikaci znalostí a schopností nadaných žáků. Aby však mohl celý systém dobře fungovat, musí existovat potřebná podpora ze strany pedagogů. Jsou to oni, kdo žáky motivují, aby se do soutěží přihlásili, a kdo je také na tyto soutěže připravují. Máme mnoho učitelů, kteří předávají znalosti svým žákům nad rámec školních vzdělávacích programů, například v odborných seminářích, cvičeních, zájmových předmětových kroužcích a laboratorních cvičeních. Tyto aktivity jsou dobrou přípravou žáků k hlubšímu poznání některých oborů a tím i k správné volbě profesní kariéry. Většina takových vyučujících se talentovaným žákům věnuje dobrovolně ve volném čase.

Naše společnost si nemůže dovolit nevyužívat potenciál mladé generace. Je v zájmu státu, aby se u každého mladého člověka identifikoval talent co nejdříve a dostalo se mu maximální podpory tak, aby mohl svůj talent rozvíjet a poté uplatnit na trhu práce. Často se ale bohužel stává, že z různých důvodů nedokážeme talent rozpoznat. Existuje několik způsobů pro rozpoznání talentu u žáků, nicméně pro potřeby tohoto textu budeme dále pracovat se systémem rozpoznávání talentu, který funguje v České republice již velmi dlouho.