Syndrom vyhoření

Vydáno:

Jak často o něm slýcháme a jak často si myslíme, že se nás nemůže týkat? Teprve když se s ním ve svém okolí setkáme, zjistíme, o jak stresující záležitost se jedná, a to nejen pro jedince samotného, ale i pro jeho okolí. V dnešním, posledním příspěvku z tématu věnovanému sebeřízení si termín syndrom vyhoření osvětlíme, popíšeme si jeho příznaky i jednotlivé fáze a hlavně se zaměříme na jeho prevenci.

Syndrom vyhoření
Mgr.
Irena
Lhotková
Ph. D.
Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta UK v Praze; ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala
Jaro Křivohlavý poukazuje na to, že
syndrom vyhoření
„... je konečným stadiem procesu, při němž lidé, kteří se hluboce emocionálně něčím zabývají, ztrácejí své původní nadšení a svou motivaci. Je to stav vyplenění všech energetických zdrojů, původně velice intenzivně pracujícího člověka.“
Jestliže je totiž příjem a výdej energie v rovnováze (energetické optimum), pak je vše v pořádku. Pokud ale výdej převyšuje příjem, člověk svou energii ztrácí, a tím se dostává na energetické minimum.
Příčiny syndromu vyhoření
můžeme hledat jak v jedinci samotném, tak i na jeho pracovišti.
Člověk, obvykle pracující s dospělými či dětmi (proto si opravdu dávejme pozor, seskupení žáků, podřízených, rodičů a případně zřizovatele je nebezpečnou kombinací), si sám může přivodit syndrom vyhoření přílišnou odpovědností i přemírou pečlivosti, kladením vysokých nároků či nereálných požadavků na sebe sama a nedostatkem odpočinku. Ale i organizace může k syndromu vyhoření přispět – nejasně nastavenými pravidly, špatnými vztahy, neúměrnými požadavky na pracovní výkon nebo stálým lpěním na minulých chybách a nepoučením se z nich. Syndrom vyhoření se projevuje různými
příznaky: fyzickými
(poruchy spánku, změna tepové frekvence, žaludeční potíže, bolesti hlavy),
psychickými
(podrážděnost, vztahovačnost, ztráta motivace) a v neposlední řadě i
změnami v oblasti sociálních vztahů
(snaha o izolaci či naopak konfliktní jednání).
Ačkoliv je syndrom vyhoření velmi
závažnou poruchou
(a některé publikace dokonce poukazují na to, že návrat k původnímu stavu trvá organismu dvakrát déle, než za jakou dobu v něm poslední
fáze syndromu vyhoření
vypukla), pozitivní je, že nenastane okamžitě, ale postupně.
Podívejme se na možný případ syndromu vyhoření (třeba u ředitele školy): Nástup do funkce znamenal naplnění kariéry a nový ředitel pociťoval
nadšení nad příležitostmi.
Jenže postupně poznává skutečnou realitu (finanční možnosti, legislativní omezení, osobnosti podřízených, rodiče...), a tak
začíná slevovat ze svých cílů.
A tato druhá fáze může přejít do fáze závažnější, kdy začíná uvažovat o samotném
smyslu práce
, zpětně o důvodech vstupu do funkce a začínají se objevovat
první příznaky syndromu vyhoření
– nejprve většinou fyzické, popř. psychické a ty začínají rychle
nabourávat vztahy na pracovišti.
Další fáze je charakterizována děláním jen
nejnutnějších věcí
za zavřenými dveřmi ředitelny. Poslední, pátá fáze, pak vyžaduje již razantní zásah – pomoc lékaře a případně i odstoupení z funkce. Syndrom vyhoření tedy postupuje od nadšení přes stagnaci a frustraci až k apatii a nutné intervenci.
Ale i zde je samozřejmě možná určitá prevence. Z hlediska organizace (a to je především na nás, ředitelích) je to
jasné nastavení pravidel
– od pracovní náplně přes různé směrnice až ke školnímu řádu a také kvalitní vztahy na pracovišti (včetně rovného přístupu ke všem pracovníkům i možností udělat chybu a poučit se z ní). Pokud se týká osobní prevence, předkládám názor kolegů – studentů magisterského kombinovaného studia
Největší důraz je tedy kladen na
správné rozložení času:
dostatek prostoru na relaxaci, odpoutání se od pracovních záležitostí i spánek. Na druhém místě si znalci timemanagementu pod položkou „nesnažit se vše zvládnout sám“ představí znalost delegování. A „nenosit si práci domů“ úzce souvisí s uvedeným časem na přátele a rodinu.
Stanovení reálných cílů
je spojovacím můstkem mezi prevencí syndromu vyhoření u člověka a organizace. Abychom znali i názor odborníka, uvádím slova Petera Druckera, který vidí prevenci
v nových podnětech, náročnějších cílech, prvcích změny a vyhledávání příležitostí k neočekávaným úspěchům.
A já ještě dodávám: nezapomeňte na
každodenní malé radosti!
Téma sebeřízení bylo naplněno (pokud se s ním nechcete tak úplně rozloučit, odkazuji na publikaci, kterou díky nakladatelství Wolters Kluwer připravuji s kolegyněmi), a tak bych si dovolila na závěr připomenout citát Johna Adaira shrnující naše téma: „Pokud chcete vést ostatní, tak se nejdříve musíte naučit vést sám sebe.“
ZDROJE
 
ADAIR, J. E. Jak řídit druhé i sám sebe. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0784-1.
 
KŘIVOHLAVÝ, J. Jak neztratit nadšení. Praha: Grada, 1998. ISBN 80-7169-551-3.
POZNÁMKA REDAKCE
Syndrom vyhoření je téma, které se na stránkách Řízení školy neobjevuje poprvé - před rokem jste si v květnovém vydání (Řízení školy č. 5/2012) mohli přečíst článek Jany Pechancové „Jak neztratit nadšení“ a ve Speciálu pro střední školy č. 3/2012 stejná autorka otevřela v naší republice doposud opomíjené téma „Syndrom vyhoření u středoškoláků“, kterému se systematicky věnují finští výzkumníci. Ani tímto článkem tak závažné téma neopouštíme.

Související dokumenty

Pracovní situace

Covid-19 jako nemoc z povolání
Kompetence vedoucích zaměstnanců a jiných zaměstnanců v oblasti kontroly
Vzorová zadávací dokumentace pro tvorbu školních webových stránek
Přístupnost školního webu podle litery zákona
Ztráta věci z nezabezpečené skříňky
2022/2023: Činnosti školní jídelny v 1. pololetí školního roku
2022/2023: Plán činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku
Návštěva u lékaře
Pracovněprávní důsledky odsouzení pedagogického pracovníka za trestný čin
Pracovní cesty
Plány činnosti - červenec 2021
Plány činnosti - srpen 2021
Kooperace učitelů ve světle profesního učení
Jak reagovat na požadavky rodičů, aby jejich dítě bylo vyjmuto z povinností stanovených ochrannými opatřeními Ministerstva zdravotnictví?
Jak reagovat na výzvy ohledně covidu-19, které ředitelé nalézají v datových a e-mailových schránkách
Vnitřní předpis o spisové službě pro školy
Jak na spisový a skartační řád?
Konkurzy na ředitele škol a školských zařízení
Předávací protokol v souvislosti s ukončením výkonu činnosti ředitele školy
Předávací protokol

Poradna

Platový tarif vedení školy
Vzdání se pracovního místa ředitele školy
Bývalá ředitelka
Jmenování a odstoupení ředitele školy
Přímá pedagogická činnost
Osobní příplatek
Přímá vyučovací povinnost
Zástupce ředitele
Dietní stravování
Přijímání ke vzdělávání
IVP
FKSP
Školní klub
Zřizovatel
Vzdání se funkce
Náhrada mzdy
Předávání agendy
Úvazek
DPP/DPČ v případě ředitele, který je statutárním orgánem právnické osoby
Míra vzdělávací povinnosti