Vedoucí školní jídelny je od října 2010 v pracovní neschopnosti, v prosinci nastoupila mateřskou dovolenou. V době její pracovní neschopnosti byla provedena veřejnosprávní kontrola v naší organizaci a bylo zjištěno nedodržování zákona o účetnictví, Vnitřního předpisu pro vedení účetnictví (neúčetní přepisování, gumování, přelepování, nedostatky na pokladních dokladech). Mám v úmyslu vedoucí jídelny napsat zápis o porušování pracovních povinností. Je to možné v době pracovní neschopnosti či v době mateřské dovolené?
Porušení pracovní kázně
PhDr.
Jiří
Valenta
Další dotaz: Vedoucí školní jídelny byla v pracovní neschopnosti, poté nastoupila mateřskou dovolenou. Dosud neodevzdala klíče od školy, klíče od pokladny, peníze z pokladny, nepředala sklady, majetek. Pracovnici jsem požádala, zda by v době vycházek mohla provést předání. Nereaguje. Jaké mám možnosti?
Související předpisy:
Pracovní neschopnost a čerpání mateřské či rodičovské dovolené znamenají ochranu zaměstnankyně před výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru (viz ustanovení § 53 zákoníku práce). Zaměstnavateli však nic nebrání v době, kdy je zaměstnankyně v pracovní neschopnosti nebo čerpá mateřskou a rodičovskou dovolenou, doručit upozornění na porušení pracovních povinností, kterého se zaměstnankyně dopustila v době před nástupem na pracovní neschopnost a mateřskou a rodičovskou dovolenou.
Otázka je, zda má takové upozornění jiný význam než psychologický. Podle ustanovení § 52, písm. g) zákoníku práce lze takové písemné oznámení spolu s upozorněním na možnost výpovědi použít jen v době následujících šesti měsíců jako podklad pro případnou výpověď z pracovního poměru pro soustavné méně závažné porušování pracovních povinností. Takže v případě, že zaměstnankyně po skončení pracovní neschopnosti nastoupí mateřskou dovolenou, nelze tohoto písemného upozornění později použít k účelu, který předvídá výše uvedené ustanovení § 52, písm. g) zákoníku práce.
Druhý dotaz: Pokud předání uvedených věcí a agendy spojené s výkonem funkce patřilo k povinnostem vedoucího zaměstnance (což lze předpokládat), lze nesplnění takové povinnosti označit nepochybně jako zaviněné porušení právní povinnosti zaměstnance. Pokud tímto porušením povinnosti vznikne zaměstnavateli škoda (např. v souvislosti s násilným otevřením pokladny, provedení mimořádného auditu a inventur atd.), může zaměstnavatel po této zaměstnankyni požadovat náhradu takto vzniklé škody. Lze tedy doporučit výzvu ke splnění povinností vedoucího zaměstnance s upozorněním, že v případě nesplnění těchto povinností bude zaměstnavatel vymáhat vzniklou škodu. Jestliže nebude zaměstnankyně reagovat ani na tuto výzvu, provede zaměstnavatel potřebné úkony bez přítomnosti zaměstnankyně a náklady s tím spojené bude po ní vymáhat jako náhradu vzniklé škody.