IVP v praxi školních a školských poradenských pracovníků II.

Aktuální platná umožňuje, aby byly v případě doporučení školského poradenského zařízení nahrazeny některé vzdělávací obsahy a nahrazeny jinými, vhodnějšími pro vzdělávání žáka (např. druhý cizí jazyk může být nahrazen u žáka s LMP jiným vzdělávacím obsahem - český jazyk, pracovní činnosti…) Všechny tyto specifické úpravy se realizují prostřednictvím individuálního vzdělávacího plánu.

Individuální vzdělávací plán se tak stává významným vzdělávacím dokumentem, za který ve škole zodpovídá ředitel školy. Zpracováním uvedeného dokumentu bývá obvykle pověřen třídní učitel, který je zodpovědný za vzdělávání v rámci jeho třídy. Vyhotovení individuálního vzdělávacího plánu provádí třídní učitel ve spolupráci s odpovědným odborným pracovníkem školského poradenského zařízení, které vzdělávání podle IVP doporučilo. Do tvorby IVP je vhodné zapojit také rodiče žáka, kteří jej znají nejlépe, dále ostatní pedagogy, kteří se na plnění IVP ve třídě podílejí včetně asistenta pedagoga, pokud je do třídy doporučen. Tvorba takto náročného dokumentu by neměla být delegována na pedagogy, kteří žáka neznají nebo nemají odpovídající (výchovný poradce, asistent pedagoga…). Praktická realizace IVP je vždy v kompetenci konkrétní školy a v zodpovědnosti konkrétního ředitele.

Podobně jako IVP pro žáka s LMP tzv. individuálně integrovaného do třídy intaktních spolužáků může být zpracován IVP pro žáka se středně těžkým / těžkým mentálním postižením – při tvorbě IVP vycházíme z RVP pro základní školu speciální, případně z RVP pro ZV s úpravou minimálních očekávaných výstupů. Společné vzdělávání uvedené cílové skupiny je však mimořádné obtížné a je otázka, zda je přínosné pro samotného žáka nebo pro spolužáky. Legislativně je však možná i tato forma vzdělávání.

V tomto stupni se učivo z programu pro ZŠ speciální obvykle dílu II. individuálně upravuje s ohledem na možnosti konkrétního žáka. Často bývají doporučovány zejména předměty speciálně pedagogické péče, např. stimulace, zooterapie a další aktivity a intervenční techniky, které jsou pro žáky s tak závažným postižením vhodné a stimulující. V rámci IVP u tohoto stupně podpory je možné také doporučit úpravu hodinové , pokud je to pro žáka přínosné vzhledem k vysoké míře unavitelnosti, zdravotním obtížím či dalším komorbiditám.

Při zpracování individuálního vzdělávacího plánu je třeba mít na mysli zejména to, aby byl plán funkční, abychom nesklouzli k formálnosti a tím k nekonkrétnosti dokumentu. V případě, že vycházíme z doporučení školského poradenského zařízení a z vlastní pedagogické diagnostiky opravdu zodpovědně, vyplatí se to při aplikaci individuálního vzdělávacího plánu v práci se žákem a také při hodnocení IVP. Vycházejme z předpokladu, že správná diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáka je základem pro dobré vzdělávání.

Individuální vzdělávací plán lze v případě potřeby a s informovaným souhlasem zákonných zástupců žáka zpracovávat i u žáků ve školách nebo třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. I zde se může stát, že žák není schopen z objektivních důvodů plnit ŠVP v plném rozsahu a je třeba pro něho podle doporučení ŠPZ zpracovat IVP s upraveným obsahem a výstupy ve vzdělávání. Vždy přihlížíme k maximálnímu naplnění vzdělávacích potřeb jednotlivého žáka.

Individuální vzdělávací plán