Snížení osobního příplatku za přijaté prvňáčky
Příklad z praxe:
Jsem ředitel jedné ze čtyř ZŠ v městě XY. V loňském roce jsme zapsali 85 prvňáčků (přijato 60) a letos 61 prvňáčků (přijato 58), vždy otevíráme 2 první třídy. O prvňáčky tedy nemáme nouzi.
Před letošním zápisem do 1. tříd mi zřizovatel doporučil naplňovat pouze do 25 žáků na jednu třídu. Pokud toto doporučení nedodržím, tak mi stáhne osobní příplatek. Vše jsem konzultoval s MŠMT, KÚ a s právníky. Ti se jasně vyjádřili, jak musím postupovat. Přijal jsem tedy všechny zapsané prvňáčky. I přes veškerá vysvětlování mi k 1. 4. 2007 zřizovatel snížil osobní příplatek za každého přijatého prvňáčka nad 25 žáků o 500 Kč. Myslím si, že jde o diskriminaci a výrazné pochybení ze strany zřizovatele. Pokud se žáci dostaví k zápisu a škola má volnou kapacitu, nevidím žádnou legislativní možnost přijímat za těchto podmínek do 25 žáků na 1. třídu. Rád bych znal Váš názor a popřípadě radu k řešení tohoto problému.
Uvedený problém má dvě roviny, které spolu sice velmi těsně souvisejí, ale při hledání řešení je nezbytné je důsledně oddělovat.
Prvním problémem je posouzení, zda je možné žádat po řediteli školy při zápisu takový postup, který doporučil zřizovatel, aniž by přitom došlo k porušení platných právních předpisů. Domnívám se, že tomu tak není. Za rozhodující je v tomto případě nutno považovat (a respektovat) právo zákonného zástupce dítěte (žáka) svobodně si vybrat školu, ve které bude dítě plnit povinnou školní docházku. Podle ustanovení § 35 odst. 5 školského zákona žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (tzv. „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Základní povinností, kterou v této souvislosti musí splnit ředitel školy, je podle ustanovení § 35 odst. 7 toto: „Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.“ Jiné hledisko zákon při rozhodování ředitele o přijetí k základnímu vzdělávání nestanoví.
Pokud tedy stanovil zřizovatel školské obvody v rámci města (předpokládejme, že tak učinil, protože mu to ukládá ustanovení § 178 odst. 2 školského zákona), je nutno hodnotit správný postup ředitele školy při zápisu v těchto krocích: v prvé řadě musí ředitel školy splnit výše uvedenou povinnost přednostně přijmout děti ze spádového obvodu školy. Ihned poté (není-li naplněna povolená kapacita školy) musí ředitel školy respektovat právo zákonného zástupce dětí z ostatních obvodů vybrat si jinou než spádovou školu. Pokud by školské obvody stanoveny nebyly, bylo by spádovým obvodem celé město a v takovém případě je ředitel každé školy ve městě povinen přijímat žáky až do naplnění kapacity, jak stanoví § 35 odst. 7 školského zákona.
Druhým problémem pak je samotná reakce zřizovatele na uvedený postup ředitele školy. Přestože je nepochybně spojitost osobního příplatku a počtu žáků přijímaných nad stanovený limit zcela nesmyslná, není pochyb o tom, že zřizovatel má kompetenci rozhodnout o konkrétní výši osobního příplatku ředitele školy, a to dokonce bez jakékoliv vazby na předem stanovená kritéria. To je výhoda a zároveň nevýhoda osobního příplatku jako nenárokové složky platu - podmínky jeho přiznání jsou zcela subjektivní. Zatím není znám případ, že by zaměstnanec uspěl např. u soudu s žalobou na nedodržení předem stanovených kritérií pro určení výše osobního příplatku.
Jinou věcí ale je, pokud byl přiznán osobní příplatek v minulosti a tento pak byl snížen bez náležitého a písemného zdůvodnění, resp. v rozporu s takový zdůvodněním (viz § 136 zákoníku práce). Pak existuje určitá možnost bránit se (i žalobou) proti neoprávněnému zkrácení části platu. Otázka je, zda to stojí za otevřený konflikt se zřizovatelem, protože ten obecně může formulovat změnu osobního příplatku tak, že již nejsou splněny podmínky pro jeho původní výši tak, jak je stanoví § 131 zákoníku práce: „Zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek.“ Prostě zřizovateli stačí konstatovat, že oproti minulosti již ředitel školy nedosahuje podle jeho subjektivních hledisek velmi dobrých pracovních výsledků (bohužel bez povinnosti dokládat tyto skutečnosti). Naopak, pokud bylo snížení osobního příplatku zdůvodněno konkrétní vazbou na uvedený (správný) postup ředitele školy při zápisu, existuje určitá pravděpodobnost úspěchu při napadení tohoto kroku zřizovatele, protože by zřizovatel zakládal své hodnocení vedoucího zaměstnance (ředitele školy) na plnění kritérií, které samy o sobě odporují zákonu. Celkově však vyslovuji značnou pochybnost nad výsledkem takového sporu.
Osobně bych v uvedeném případě spíše doporučoval soustředit se na obhajobu postupu při přijímání žáků na základě výše uvedených ustanovení § 35 školského zákona a přesvědčit tak zřizovatele, že naopak jiný postup by mohl rozhněvat rodiče - voliče.