Diskuse na téma, zda má být ředitel školy spíše manažerem než pedagogem, se pravidelně opakují při každé novelizaci školského zákona. Se stejnou pravidelností však návrh učinit z ředitele výhradně manažera naráží na nesouhlasné stanovisko odborné veřejnosti i školských odborů argumentujících především tím, že prioritou vzdělávání je výchovně-vzdělávací proces, za jehož kvalitu nese ředitel školy ze zákona plnou odpovědnost.
Ředitel školy: Manažer či pedagog?
Mgr.
Patrik
Kubas
tiskový mluvčí, odbor vnějších vztahů a komunikace MŠMT
Povinnosti ředitelů škol a školských zařízení jsou stanoveny zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „ŠZ“).
Ředitel školy a školského zařízení zejména:
rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb,
odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb,
vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení,
odpovídá za použití přidělených finančních prostředků státního rozpočtu,
NAVRŽENÉ NOVELY
1. V současné době je ve vnějším připomínkovém řízení novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, která mimo jiné řeší i letitý problém s úhradou za „suplování“.
Novela navrhuje změnu ustanovení upravujícího přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, jehož cílem je kromě jiného sjednocení postupu při proplácení hodin přímé pedagogické činnosti (vykonaných nad stanovený rozsah) ve všech „veřejných“ školách a školských zařízeních. Z nově navrženého ustanovení odst. 4 vyplývá, že za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah se považuje každá skutečně vykonaná nařízená nebo dohodnutá přímá pedagogická činnost pouze v případě, že pedagogický pracovník splnil celý svůj ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti.
Stávající právní úprava způsobuje v praxi značné problémy, neboť z ní vyplývá, že za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah se považuje
dohodnutá nebo nařízená a skutečně vykonaná přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah
(tj. nad ředitelem stanovený základní pedagogický „úvazek“) bez ohledu na to, zda pedagogický pracovník splnil ředitelem stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti.Každá hodina přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah se odměňuje podle § 132zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“)
příplatkem ve výši dvojnásobku průměrné hodinové mzdy.
U pedagogických pracovníků, s kterými byla sjednána kratší pracovní doba, je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah až ta přímá pedagogická činnost, která přesahuje týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní době. Těmto pedagogickým pracovníkům nelze konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit.2.
Působení ředitele školy ve funkci
se týká i novela ŠZ.V řadě situací působí v praxi problémy platná právní úprava (§ 166odst. 5 ŠZ), podle níž mohou zřizovatelé škol z řad krajů, obcí a svazků obcí odvolat ředitele školy z funkce pouze v případě závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z vykonávané funkce. Zřizovatelé tak nemohou včas řešit
personální problémy
v některých špatně řízených školách. Odvolání ředitele školy je pro zřizovatele velmi nesnadné a znamená vysoké riziko následných soudních procesů, ve kterých je výsledek velmi nejistý díky možnému velmi subjektivnímu výkladu znění příslušného ustanovení.Vzhledem k tomu, že dosavadní snahy o změnu zákona byly zamítnuty, navrhuje se nyní zavést pro ředitele funkční období v délce šesti let. Návrh předpokládá, že před ukončením funkčního období se rozhodne o tom, zda ředitel zůstane ve funkci pro další funkční období, nebo zda zřizovatel vyhlásí konkurs na funkci ředitele a na další funkční období jmenuje ředitele podle výsledků konkursu. Vyhlášení konkursu by nová právní úprava umožnila na základě rozhodnutí zřizovatele, z podnětu České školní inspekce (dále „ČŠI“) nebo školské rady příslušné školy.
V případech, kdy zřizovatel, ČŠI ani školská rada nebudou iniciovat konkurs, by zřizovatel jmenoval ředitele do funkce na další funkční období. U ředitelů škol a školských zařízení jmenovaných do funkce podle stávajících předpisů by zákon stanovil, kdy jejich
funkční období skončí
podle délky jejich dosavadního působení ve funkci ředitele. Pro případy závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z vykonávané funkce by zůstala zachována možnost ředitele odvolat i v průběhu funkčního období.Odvolání ředitele z funkce by bylo případně také možné, pokud by v tom došlo ke shodě zřizovatele s ČŠI a školskou radou.
Na navrženou novelizaci § 166 ŠZ navazují přechodná ustanovení, kterými se upravuje postupné zavedení institutu funkčního období od 31. července 2011 do 31. července 2015 tak, že nejdříve bude zavedeno u škol, jejichž ředitelé jsou ve funkci po dobu delší než 6 let, následně u ředitelů působících ve funkci 3 až 6 let a nakonec i v případě ostatních ředitelů škol.DALŠÍ MOŽNÉ (PŘIPRAVENÉ) NÁVRHY LEGISLATIVNÍCH ZMĚN
V souladu s podněty a potřebami, které MŠMT obdrželo přímo „z terénu“, byla již v roce 2009 připravena novela nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. Její prosazení však narazilo na nedostatek finančních prostředků, které by nově navrhované snížení úvazků některých pedagogických pracovníků nutně přineslo.
V novele MŠMT navrhovalo rozšířit skupinu pedagogických pracovníků, kterým se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti, o učitele–školní metodiky prevence. Podle tohoto nového pravidla by vznikl učiteli-školnímu metodikovi prevence (jehož činnost je popsána ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních) prostor pro výkon specializované činnosti prevence sociálně patologických jevů.
Tento požadavek vyšel z praxe, neboť učitel-školní metodik prevence sice za svou činnost může pobírat specializační příplatek podle § 133 ZP, ale nebyl mu vytvořen dostatečný časový prostor pro výkon specializované činnosti, jako je tomu u výchovného poradce, jehož standardní činnost je rovněž vymezena vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
Novela navrhovala rovněž snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti ředitelům mateřských škol, na které s přechodem do právní subjektivity a v souvislosti s aplikací nových školských předpisů přešlo množství nových úkolů a činností, které, jak praxe ukazuje, nejsou schopni bez úpravy rozsahu přímé pedagogické činnosti řádně a kvalitně plnit.
Další navrhovanou změnou byl
pokus o řešení stávající nevyhovující právní úpravy týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti ředitelů základních škol.
Vzhledem k tomu, že v řídící činnosti na základních a středních školách nejsou podstatné rozdíly, odstraňoval návrh neodůvodněný rozdíl v týdenním rozsahu přímé pedagogické činnosti ředitelů základních a středních škol – týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti ředitelů základních škol by tak byl stejný jako týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti ředitelů středních škol.