563/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. září 2004
o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
Změna: 383/2005 Sb.
Změna: 179/2006 Sb.
Změna: 264/2006 Sb.
Změna: 189/2008 Sb.
Změna: 384/2008 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 422/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb., 159/2010 Sb.
Změna: 420/2011 Sb.
Změna: 198/2012 Sb.
Změna: 333/2012 Sb.
Změna: 197/2014 Sb.
Změna: 82/2015 Sb.
Změna: 332/2014 Sb.
Změna: 379/2015 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět a rozsah úpravy
(1) Tento zákon upravuje
a) odchylky při sjednávání doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogických
pracovníků,
b) předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků,
c) pracovní dobu pedagogických pracovníků,
d) další vzdělávání a kariérní systém pedagogických pracovníků.
(2) Tento zákon se vztahuje na pedagogické pracovníky škol a školských
zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení1) (dále jen "škola"),
a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb.
§ 2
Pedagogický pracovník
(1) Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou
výchovnou, přímou speciálněpedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost
přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě
zvláštního právního předpisu1) (dále jen "přímá pedagogická činnost"); je zaměstnancem
právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem
školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu
nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který
vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb.
(2) Přímou pedagogickou činnost vykonává
a) učitel,
b) pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
c) vychovatel,
d) speciální pedagog,
e) psycholog,
f) pedagog volného času,
g) asistent pedagoga,
h) trenér,
i) metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně20),
j) vedoucí pedagogický pracovník.
HLAVA II
PŘEDPOKLADY PRO VÝKON ČINNOSTI PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ
Díl 1
Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka a předpoklady pro
výkon činnosti ředitele školy
§ 3
Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
(1) Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo splňuje tyto předpoklady:
a) je plně způsobilý k právním úkonům,
b) má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou
vykonává,
c) je bezúhonný,
d) je zdravotně způsobilý a
e) prokázal znalost českého jazyka, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Posuzování předpokladu podle odstavce 1 písm. d) se řídí zvláštním
právním předpisem.3)
(3) Uznávání odborné kvalifikace a splnění předpokladu bezúhonnosti a
zdravotní způsobilosti u státních příslušníků členských států Evropské unie, případně
jejich rodinných příslušníků, a státních příslušníků ostatních států, kteří jsou
v členském nebo jiném státě oprávněni konat přímou pedagogickou činnost, se řídí
zvláštními právními předpisy4).
§ 4
Znalost českého jazyka
(1) Fyzická osoba, která získala příslušnou odbornou kvalifikaci stanovenou
tímto zákonem v jiném vyučovacím jazyce než českém, je povinna prokázat znalost českého
jazyka zkouškou, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Zkoušku z českého jazyka lze vykonat na vysoké škole v rámci programu
celoživotního vzdělávání5) nebo v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků1)
nebo v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.1)
(3) Zkouška nenahrazuje odbornou kvalifikaci k výuce českého jazyka na
základních, středních a vyšších odborných školách.
(4) Prokázání znalosti českého jazyka se nevyžaduje u fyzické osoby,
a) která bude působit ve škole s jiným vyučovacím jazykem než českým,
b) která úspěšně vykonala maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury,
c) která vyučuje cizí jazyk nebo konverzaci v cizím jazyce.
(5) Pedagogičtí pracovníci, kromě pedagogických pracovníků uvedených
v § 6 a 7, mohou prokázat znalost českého jazyka předložením dokladu o složení jazykové
zkoušky v zahraničí.
§ 5
Předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy
(1) Ředitelem školy může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady
podle § 3 a získala praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti nebo v
činnosti, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření, nebo
v řídící činnosti nebo v činnosti ve výzkumu a vývoji v délce
a) 3 roky pro ředitele mateřské školy,
b) 4 roky pro ředitele základní školy, základní umělecké školy a
školských zařízení s výjimkou školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné
výchovy a středisek výchovné péče,
c) 5 let pro ředitele střední školy, jazykové školy, konzervatoře,
vyšší odborné školy a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy
a středisek výchovné péče.
(2) Ředitelem školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
(dále jen "ministerstvo"), krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem
činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen "svazek obcí"), může být jen ten,
kdo vedle předpokladů uvedených v odstavci 1 získal nejpozději do 2 let ode dne,
kdy začal vykonávat činnost ředitele školy, znalosti v oblasti řízení školství absolvováním
studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle
§ 24 odst. 4 písm. a).
(3) Povinnost absolvovat studium pro ředitele školy zřizované ministerstvem,
krajem, obcí a svazkem obcí se nevztahuje na ředitele, který znalosti v oblasti řízení
školství získal vysokoškolským vzděláním v akreditovaném studijním programu5) školský
management, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou
školou zaměřeném na organizaci a řízení školství.
Díl 2
Získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků
§ 6
Učitel mateřské školy
(1) Učitel mateřské školy získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním
programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu
studijního oboru pedagogika, případně v akreditovaném studijním programu v oblasti
pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, vychovatelství
nebo pedagogiku volného času, a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném
vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy,
c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího
programu vyšší odborné školy1) v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské
školy,
d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího
programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů a
vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném
na přípravu učitelů mateřské školy,
e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího
programu středního vzdělávání1) v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské
školy,
f) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího
programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů
a vykonáním jednotlivé zkoušky8), která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové
části maturitní zkoušky z předmětu zaměřeného na pedagogiku předškolního věku, nebo
g) vzděláním podle odstavce 2 písm. a) nebo b).
(2) Učitel mateřské školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost
ve třídě nebo škole zřízené pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, získává
odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním
programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku,
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího
programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na speciální pedagogiku,
nebo
c) vzděláním stanoveným pro učitele mateřské školy podle odstavce
1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním
programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním
v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na
speciální pedagogiku.
§ 7
Učitel prvního stupně základní školy
(1) Učitel prvního stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci
vysokoškolským vzděláním získaným studiem
a) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických
věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
b) v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru pedagogika,
případně v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené
na přípravu učitelů mateřské školy, vychovatelství nebo pedagogiku volného času,
a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném
na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
c) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických
věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní
školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní
školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy a
1. vzděláním v programu celoživotního
vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního
stupně základní školy, nebo
2. doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace
podle § 22 odst. 2 (dále jen „doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace“),
d) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických
věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy a
vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném
na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
e) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických
věd zaměřené na přípravu učitelů základní umělecké školy studijního oboru, který
odpovídá charakteru vyučovaného předmětu,
f) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního
oboru umělecko - pedagogického zaměření, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého
předmětu,
g) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka, nebo
h) podle odstavce 2 písm. a) nebo b).
(2) Učitel prvního stupně základní školy, který vykonává přímou pedagogickou
činnost ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami,
získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro
učitele,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku,
studijního oboru speciální pedagogika, a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání
uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní
školy, nebo
c) vzděláním stanoveným pro učitele prvního stupně základní školy
podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním
programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním
v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na
speciální pedagogiku.
§ 8
Učitel druhého stupně základní školy
(1) Učitel druhého stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci
vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním
programu
a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích
předmětů druhého stupně základní školy,
b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích
předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední
školy,
c) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích
předmětů střední školy,
d) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu,
a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním
programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích
předmětů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo
2. vzděláním v programu
celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů
druhého stupně základní školy nebo střední školy,
e) v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro
učitele a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou
a zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy,
f) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního
stupně základní školy a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném
bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů
všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy,
2. vzděláním v programu
celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů
druhého stupně základní školy, nebo
3. doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace,
g) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů základní
umělecké školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu,
h) zaměřeném na tělesnou výchovu a sport jen pro výuku tělesné výchovy,
nebo
i) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka.
(2) Učitel druhého stupně základní školy, který vzdělává ve třídě
nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou
kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro
učitele,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku,
studijního oboru speciální pedagogika, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem
v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené
na přípravu učitelů základní školy nebo střední školy, nebo
2. vzděláním v programu
celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů
základní školy nebo střední školy,
c) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního
stupně základní školy a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném
vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo
d) vzděláním stanoveným pro učitele druhého stupně základní školy
podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku,
nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou
a zaměřeném na speciální pedagogiku.
(3) Učitel předmětů uměleckého zaměření získává odbornou kvalifikaci
vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním
programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření.
(4) Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem nebo
který má odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21, může ředitel školy písemně
uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu druhého stupně základní školy
odpovídajícího uměleckému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný,
pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost
školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec
mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké
výkony, vytváří umělecká díla nebo vykonává činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci
podle § 10 odst. 1 nebo § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí
pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty
první.
§ 8a
Učitel přípravné třídy základní školy
Učitel přípravné třídy základní školy16) získává odbornou kvalifikaci
vzděláním podle § 6 nebo § 7.
§ 8b
Učitel přípravného stupně základní školy speciální
Učitel přípravného stupně základní školy speciální17) získává odbornou
kvalifikaci vzděláním podle § 7 odst. 2.
§ 9
Učitel střední školy
(1) Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy získává odbornou
kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu
a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích
předmětů střední školy,
b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích
předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední
školy,
c) ve studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného všeobecně-vzdělávacího
předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední
školy nebo druhého stupně základní školy, nebo
2. vzděláním v programu celoživotního
vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední
školy nebo druhého stupně základní školy,
d) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích
předmětů druhého stupně základní školy a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem
v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené
na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy,
2. vzděláním v
programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu
učitelů střední školy, nebo
3. doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace,
e) podle § 8 odst. 1 písm. a) jen pro výuku na nižším stupni víceletého
gymnázia,
f) zaměřeném na tělesnou výchovu a sport jen pro výuku tělesné výchovy,
nebo
g) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka.
(2) Učitel odborných předmětů střední školy získává odbornou kvalifikaci
vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním
programu
a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů odborných
předmětů střední školy,
b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích
předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední
školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu,
c) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích
předmětů střední školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného
předmětu, nebo
d) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného
předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním
programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy nebo
druhého stupně základní školy,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném
vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně
základní školy, nebo
3. studiem pedagogiky podle § 22 (dále jen „studium pedagogiky“).
(3) Učitel praktického vyučování získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním
programu studijního oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování, a
1.
vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu
v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy nebo druhého
stupně základní školy,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném
vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně
základní školy, nebo
3. studiem pedagogiky,
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího
programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru praktického
vyučování, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední
školy nebo druhého stupně základní školy,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání
uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo
druhého stupně základní školy, nebo
3. studiem pedagogiky, nebo
c) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího
programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného
předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední
školy nebo druhého stupně základní školy,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání
uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo
druhého stupně základní školy, nebo
3. studiem pedagogiky.
(4) Učitel praktického vyučování zdravotnických oborů vzdělání musí mít
také způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu6)
v oboru, který vyučuje.
(5) Učitel odborného výcviku získává odbornou kvalifikaci
a) podle odstavce 3, nebo
b) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího
programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného
předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední
školy nebo druhého stupně základní školy,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání
uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo
druhého stupně základní školy, nebo
3. studiem pedagogiky.
(6) Učitel odborného výcviku zdravotnických oborů vzdělání získává odbornou
kvalifikaci vzděláním podle odstavců 3 a 4.
(7) Učitel střední školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené
pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci
a) vzděláním stanoveným pro učitele střední školy podle odstavců
1 až 6 a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu
v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo
2. vzděláním v
programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální
pedagogiku,
b) studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti
pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele a vzděláním v programu
celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů
druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo
c) pro výuku v praktické škole jednoleté a praktické škole dvouleté
studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd
zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele.
(8) Učitel předmětů uměleckého zaměření získává odbornou kvalifikaci
vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním
programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření.
(9) Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem, uznávaným
odborníkem v oboru nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 21, může ředitel školy
písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu střední školy odpovídajícího
uměleckému nebo odbornému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný,
pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost
školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec
mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké
výkony, vytváří umělecká díla, vykonává činnost v oboru, v němž je uznávaným odborníkem,
nebo činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 21. Uznání splnění předpokladu
odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec
splňuje podmínky podle věty první.
§ 10
Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední
škole a konzervatoři
(1) Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole,
střední škole a konzervatoři získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním
programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu,
a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním
programu v oblasti pedagogických věd,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání
uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
3. studiem pedagogiky,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů základní
umělecké školy jen pro výuku v základní umělecké škole,
c) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích
předmětů studijního oboru zaměřeného na hru na hudební nástroj nebo na sólový zpěv
jen pro výuku těchto předmětů v základní umělecké škole,
d) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích
předmětů studijního oboru zaměřeného na výtvarnou výchovu jen pro výuku výtvarného
oboru v základní umělecké škole,
e) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření,
f) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením osmiletého nebo šestiletého
vzdělávacího programu oboru vzdělání konzervatoře1), který odpovídá charakteru vyučovaného
uměleckého předmětu,
g) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího
programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného
uměleckého předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném
bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,
2. vzděláním v programu
celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
nebo
3. studiem pedagogiky,
h) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením odpovídající
části vzdělávacího programu konzervatoře a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem
v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,
2. vzděláním
v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na
pedagogiku, nebo
3. studiem pedagogiky, nebo
i) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího
programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného
uměleckého předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném
bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,
2. vzděláním v programu
celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
nebo
3. studiem pedagogiky.
(2) U toho, kdo je nebo byl výkonným umělcem7) nebo výtvarným umělcem,
může ředitel základní umělecké školy, střední školy nebo konzervatoře v odůvodněných
případech písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu odpovídajícího
uměleckému zaměření zaměstnance pro účely tohoto zákona na dané škole za splněný.
§ 11
Učitel vyšší odborné školy
(1) Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů nebo odborných předmětů vyšší
odborné školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem
v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru, který odpovídá
charakteru vyučovaného všeobecně-vzdělávacího nebo odborného předmětu.
(2) Učitel praktického vyučování a odborné praxe získává odbornou
kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním
programu studijního oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování,
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího
programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru praktického
vyučování, nebo
c) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího
programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného
předmětu.
(3) Učitel praktického vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů
vzdělání musí mít také způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního
právního předpisu6) v oboru, který vyučuje.
(4) Učitel předmětů uměleckého zaměření získává odbornou kvalifikaci
vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním
programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření.
(5) U toho, kdo je nebo byl výkonným umělcem7) nebo výtvarným umělcem,
může ředitel vyšší odborné školy v odůvodněných případech písemně uznat předpoklad
odborné kvalifikace učitele předmětu odpovídajícího uměleckému zaměření zaměstnance
pro účely tohoto zákona na dané škole za splněný.
(6) Zaměstnanci, který je uznávaným odborníkem v oboru nebo který má
odbornou kvalifikaci podle § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné
kvalifikace učitele předmětu vyšší odborné školy odpovídajícího odbornému zaměření
nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto
zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené
týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické
osobě vykonávající činnost školy vykonává činnost v oboru, v němž je uznávaným odborníkem,
nebo činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 21. Uznání splnění předpokladu
odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec
splňuje podmínky podle věty první.
§ 12
Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky
Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky získává odbornou
kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem
a) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických
věd zaměřené na přípravu učitelů příslušných cizích jazyků,
b) jiného akreditovaného studijního programu v oblasti pedagogických
věd než podle písmene a), vykonáním jazykové zkoušky z příslušného cizího jazyka
odpovídající minimálně úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky
a doplňujícím didaktickým studiem příslušného jazyka,
c) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti společenských
věd zaměřené na příslušné cizí jazyky a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem
v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu
učitelů,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou
a zaměřeném na přípravu učitelů, nebo
3. studiem pedagogiky, nebo
d) jiného akreditovaného magisterského studijního programu než podle
písmen a), b) a c) a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů, nebo
2.
vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném
na přípravu učitelů, a vykonáním jazykové zkoušky z příslušného cizího jazyka odpovídající
minimálně úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a doplňujícím
didaktickým studiem příslušného jazyka.
§ 13
Učitel v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
Pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků získává
odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vzdělávacího předmětu,
a pedagogickou praxí nebo praxí v oboru, který odpovídá charakteru vzdělávacích předmětů,
v délce nejméně 4 let.
§ 14
Učitel náboženství
Učitel náboženství získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním
získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu
a) v oblasti teologických věd,
b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství,
nebo
c) v oblasti pedagogických nebo společenských věd a vysokoškolským
vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti
pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo vzděláním v programu
celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů
náboženství.
§ 15
Učitel odborného výcviku v zařízení sociálních služeb
Učitel odborného výcviku v zařízení sociálních služeb získává odbornou
kvalifikaci jako učitel odborného výcviku podle § 9 odst. 5 a současně absolvováním
akreditovaného vzdělávacího programu zaměřeného na speciální pedagogiku a uskutečňovaného
zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
§ 16
Vychovatel
(1) Vychovatel získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním
programu v oblasti pedagogických věd,
b) vysokoškolským vzděláním podle § 7 až 10, 12 a 14,
c) vysokoškolským vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného
studijního programu než podle písmen a) a b) a
1. vzděláním v programu celoživotního
vzdělávání v oblasti pedagogických věd uskutečňovaném vysokou školou, nebo
2. studiem
pedagogiky,
d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího
programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na vychovatelství nebo na
pedagogiku volného času nebo na speciální pedagogiku nebo na sociální pedagogiku,
e) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného
vzdělávacího programu než podle písmene d) a
1. vzděláním v programu celoživotního
vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství nebo sociální
pedagogiku nebo pedagogiku volného času nebo na přípravu učitelů základní školy nebo
střední školy, nebo
2. studiem pedagogiky,
f) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího
programu střední školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů nebo pedagogů
volného času,
g) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího
programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů předškolního
vzdělávání a vykonáním jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce
profilové části maturitní zkoušky z předmětu zaměřeného na vychovatelství, nebo
h) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného
vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmene f) a g) a vzděláním
v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na
vychovatelství nebo sociální pedagogiku nebo pedagogiku volného času nebo přípravu
učitelů základní školy nebo střední školy.
(2) Vychovatel, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve školském
výchovném a ubytovacím zařízení nebo v jeho oddělení zřízeném pro děti a žáky se
speciálními vzdělávacími potřebami, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy
nebo ochranné výchovy, nebo ve středisku výchovné péče, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním
programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku nebo sociální
pedagogiku,
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího
programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na speciální pedagogiku,
nebo
c) vzděláním stanoveným pro vychovatele podle odstavce 1 a vzděláním
v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na
speciální pedagogiku.
§ 17
Pedagog volného času
(1) Pedagog volného času, který vykonává komplexní přímou pedagogickou
činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání,
získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním
programu v oblasti pedagogických věd,
b) vysokoškolským vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného
studijního programu než podle písmene a) a
1. vzděláním v programu celoživotního
vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
2. studiem
pedagogiky,
c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího
programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením,
d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného
vzdělávacího programu než podle písmene c) a
1. vzděláním v programu celoživotního
vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
2. studiem
pedagogiky,
e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího
programu středního vzdělávání v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením, nebo
f) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného
vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmene e) a
1. vzděláním v
programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
nebo
2. studiem pedagogiky.
(2) Pedagog volného času, který vykonává dílčí přímou pedagogickou
činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání,
získává odbornou kvalifikaci
a) vzděláním podle odstavce 1, nebo
b) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího
programu středního vzdělávání a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání
uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
2. studiem pedagogiky.
(3) Pedagog volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající
uměleckému zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným
studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního
oboru umělecko - pedagogického zaměření.
(4) Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem nebo
který má odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21, může ředitel školy písemně
uznat předpoklad odborné kvalifikace pedagoga volného času pro aktivity zájmového
vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance
za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající
činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento
zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy
provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla nebo vykonává činnost, pro niž splňuje
odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21. Uznání splnění předpokladu odborné
kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje
podmínky podle věty první.
§ 18
Speciální pedagog
Speciální pedagog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním
získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických
věd
a) zaměřené na speciální pedagogiku,
b) zaměřené na pedagogiku předškolního věku nebo na přípravu učitelů
základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy
nebo na přípravu vychovatelů a doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace
uskutečňovaném vysokou školou, nebo
c) studijního oboru pedagogika a doplňujícím studiem k rozšíření
odborné kvalifikace uskutečňovaném vysokou školou.
§ 19
Psycholog
Psycholog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným
studiem v akreditovaném magisterském studijním programu psychologie.
§ 19a
Metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně
Metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně získává odbornou
kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu.
§ 20
Asistent pedagoga
(1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost
ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami18),
nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální integrace19),
získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním
programu v oblasti pedagogických věd,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem jiného akreditovaného
studijního programu než podle písmene a) a
1. vzděláním v programu celoživotního
vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
2. studiem pedagogiky,
nebo
3. absolvováním vzdělávacího programu pro asistenty pedagoga uskutečňovaného
vysokou školou nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále
jen „studium pro asistenty pedagoga“),
c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího
programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením,
d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného
vzdělávacího programu než podle písmene c) a
1. vzděláním v programu celoživotního
vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
2. studiem pedagogiky,
nebo
3. studiem pro asistenty pedagoga,
e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího
programu středního vzdělávání v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením, nebo
f) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného
vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmene e) a
1. vzděláním v
programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
2.
studiem pedagogiky, nebo
3. studiem pro asistenty pedagoga.
(2) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost
spočívající v pomocných výchovných pracích ve škole, ve školském zařízení pro zájmové
vzdělávání, ve školském výchovném a ubytovacím zařízení, ve školském zařízení pro
výkon ústavní nebo ochranné výchovy, nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou
péči, získává odbornou kvalifikaci
a) vzděláním podle odstavce 1,
b) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího
programu středního vzdělávání a studiem pedagogiky,
c) středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního
vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu asistentů pedagoga,
d) středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního
vzdělávání a
1. studiem pedagogiky, nebo
2. studiem pro asistenty pedagoga, nebo
e) základním vzděláním a studiem pro asistenty pedagoga.
§ 21
Trenér
Trenér získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů tělesné
výchovy a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském
studijním programu ve studijním oboru tělesná výchova a sport a získáním osvědčení
nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace,
c) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském
studijním programu v oblasti zaměřené na tělesnou výchovu a sport a získáním osvědčení
nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace,
d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího
programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na sportovní, tělovýchovné
a pohybové činnosti a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace,
nebo
e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího
programu středního vzdělávání nebo středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením
vzdělávacího programu středního vzdělávání a trenérskou školou tělovýchovných fakult
vysokých škol a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace.
§ 22
Společná ustanovení k odborné kvalifikaci
(1) Studiem pedagogiky se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím
programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a uskutečňovaném
vysokou školou nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
a) pro učitele odborných předmětů střední školy, pro učitele praktického
vyučování střední školy, pro učitele odborného výcviku střední školy, pro učitele
uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři
a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky s obsahovým zaměřením
na pedagogiku, psychologii a didaktiku,
b) pro vychovatele, pedagoga volného času a asistenta pedagoga s
obsahovým zaměřením na pedagogiku a psychologii.
(2) Doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace se rozumí vzdělání
získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických
pracovníků a uskutečňovaném vysokou školou, kterým získávají absolventi magisterských
studijních programů v oblasti pedagogických věd zaměřených na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích
předmětů způsobilost vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném stupni nebo druhu
školy.
(3) Učitel, který splňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 8 odst.
1 písm. d), § 9 odst. 1 písm. c), § 9 odst. 2 nebo § 11 odst. 1, získává odbornou
kvalifikaci pro výuku dalšího odborného předmětu také ukončením akreditovaného bakalářského
studijního programu, který odpovídá charakteru tohoto vyučovaného předmětu.
(4) Pedagogický pracovník, pro kterého je příslušný cizí jazyk rodným
jazykem nebo který jej ovládá na úrovni rodného jazyka, splňuje pro účely tohoto
zákona předpoklad odborné kvalifikace pro výuku konverzace v tomto cizím jazyce,
získal-li alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro výuku tohoto cizího
jazyka, získal-li vysokoškolské vzdělání.
(5)
zrušen
(6) Pedagogický pracovník, který vedle přímé pedagogické činnosti, pro
kterou má odbornou kvalifikaci, vykonává také další přímou pedagogickou činnost v
rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, pro kterou nemá odbornou kvalifikaci,
splňuje pro pracovněprávní účely předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b). Větu první
nelze uplatnit u pedagogického pracovníka, který má odbornou kvalifikaci pouze pro
příslušný předmět nebo příslušnou aktivitu podle odstavce 5 nebo § 8 odst. 4, § 9
odst. 9, § 10 odst. 2, § 11 odst. 5 a 6 a § 17 odst. 4.
(7) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení
může zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým
pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud prokazatelně nemůže
tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací. Tím není
dotčena odpovědnost ředitele školy nebo školského zařízení za odbornou a pedagogickou
úroveň vzdělávání a školských služeb podle zvláštního právního předpisu21).
HLAVA III
PRACOVNÍ DOBA, PŘÍMÁ PEDAGOGICKÁ ČINNOST A DOBA TRVÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
NA DOBU URČITOU PEDAGOGICKÉHO PRACOVNÍKA
§ 22a
Pracovní doba pedagogických pracovníků
(1) Pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době
a) přímou pedagogickou činnost,
b) práce související s přímou pedagogickou činností.
(2) Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v
době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem
jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka
a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.
(3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický
pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které
si sám určí. Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti
s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první,
se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li
dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník.
§ 23
Rozsah přímé pedagogické činnosti
(1) Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoví ředitel školy
pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo na pololetí školního
vyučování.1) Ředitel školy s celoročním provozem a ředitel zařízení sociálních služeb
stanoví rozsah hodin přímé pedagogické činnosti na období kalendářního roku.
(2) Ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí
stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti podle prováděcího právního
předpisu. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu
sníží rozsah přímé pedagogické činnosti.
(3) Ředitel školy nebo ředitel zařízení sociálních služeb může nařídit
pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah
nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny s ním může dohodnout.
(4) Za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem
školy nebo zařízením sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost
podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený
týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé
pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce8b), přímou
pedagogickou činnost nevykonával. U pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou
je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah přímá pedagogická činnost přesahující
týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní
době8c); těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti
nad stanovený rozsah nařídit.
(5) Vláda stanoví nařízením rozsah přímé pedagogické činnosti pedagogických
pracovníků škol zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí.
§ 23a
Pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka
(1) Na pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka se vztahuje
zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak22).
(2) Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka
mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního
pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát23).
(3) Celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického
pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního
pracovního poměru 3 roky23).
(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy byla doba trvání
pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem
a) jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek
v práci na straně tohoto pracovníka nebo
b) který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 22 odst. 7.
(5) Sjedná-li zaměstnavatel s pedagogickým pracovníkem dobu trvání pracovního
poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li pedagogický pracovník
před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále
zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení,
zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, mohou zaměstnavatel i pedagogický
pracovník uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr
skončit uplynutím sjednané doby.
HLAVA IV
DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A KARIÉRNÍ SYSTÉM PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ŠKOL ZŘIZOVANÝCH
MINISTERSTVEM, KRAJEM, OBCÍ A SVAZKEM OBCÍ A ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
§ 24
Další vzdělávání pedagogických pracovníků
(1) Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti
povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci.
(2) Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým
si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se podle zvláštního právního předpisu9)
rozumí též její získání nebo rozšíření.
(3) Ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků
podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným
odborovým orgánem. Při stanovení plánu dalšího vzdělávání je nutno přihlížet ke studijním
zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy.
(4) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje
a) na vysokých školách, v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických
pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen "vzdělávací instituce") na základě akreditace
udělené ministerstvem,
b) samostudiem,
c) dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního
předpisu6) v případě učitelů zdravotnických studijních oborů.
(5) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 4 písm. a)
je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání uskutečňovala.
(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy a podmínky
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení. Ministerstvo
vnitra nebo Ministerstvo obrany stanoví prováděcím právním předpisem druhy a podmínky
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení pro pedagogické
pracovníky škol, které zřizuje.
(7) K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům
přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné
provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce
1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší
náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část
školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina
volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se
úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná
část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely
považuje za překážku v práci na straně zaměstnance.
(8) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se nepovažuje za rekvalifikaci
podle zvláštního právního předpisu9a).
§ 25
Akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů
(1) Ministerstvo akredituje pro účely tohoto zákona vzdělávací instituce
a jejich vzdělávací programy zaměřené na další vzdělávání pedagogických pracovníků
na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby (dále jen "žadatel") a za podmínek
stanovených tímto zákonem. Ministerstvo vede evidenci žadatelů. Osobní údaje o fyzických
osobách vedené v této evidenci zpracovává ministerstvo v souladu se zvláštním zákonem.10)
(2) Ministerstvo při akreditaci vychází ze stanoviska akreditační komise
(§ 28).
(3) Ministerstvo vede
a) evidenci žadatelů,
b) seznam akreditovaných vzdělávacích institucí,
c) seznam akreditovaných vzdělávacích programů;
aktualizované seznamy podle písmen b) a c) zveřejňuje na počátku školního
roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu
je nepřevoditelná a nepřechází na právní nástupce.
(5) Ministerstvo kontroluje činnost akreditovaných vzdělávacích institucí
při uskutečňování akreditovaných programů.
(6) Zjistí-li ministerstvo při kontrole nedostatky při uskutečňování vzdělávacího
programu, vyzve vzdělávací instituci, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. Nezjedná-li
vzdělávací instituce ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo jí akreditaci vzdělávací
instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu odejme.
(7) Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího
programu odejme i v případě, že na straně vzdělávací instituce nastaly takové okolnosti,
které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci
vzdělávacího programu.
(8) Při kontrole činnosti akreditovaných vzdělávacích institucí postupuje
ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.11)
§ 26
Akreditace vzdělávací instituce
(1) Součástí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce musí být i žádost
o akreditaci alespoň jednoho vzdělávacího programu dalšího vzdělávání pedagogických
pracovníků podle § 27.
(2) K žádosti o akreditaci vzdělávací instituce se přiloží
a) oprávnění ke vzdělávací činnosti podle zvláštního právního předpisu,12)
b) přehled o personálním, technickém a materiálním vybavení žadatele
o akreditaci vzdělávací instituce v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,
c) přehled o dosavadní činnosti žadatele o akreditaci,
d) vzdělávací program, o jehož akreditaci se současně žádá.
(3) Ministerstvo udělí akreditaci vzdělávací instituci, jen když žadatel
je bezúhonný a pokud ministerstvo současně udělí akreditaci alespoň jednomu vzdělávacímu
programu přiloženému žadatelem.
(4) Akreditace se uděluje na dobu 6 let. Tato doba se automaticky prodlužuje,
dokud trvá akreditace alespoň jednoho vzdělávacího programu téhož žadatele.
§ 27
Akreditace vzdělávacího programu
(1) K žádosti o akreditaci vzdělávacího programu se přiloží
a) kopie akreditace vzdělávací instituce, která bude vzdělávací program
uskutečňovat, nebo žádost fyzické nebo právnické osoby o akreditaci vzdělávací instituce,
b) vzdělávací program.
(2) Vzdělávací program obsahuje
a) název, typ, formu a cíle vzdělávacího programu; typ vzdělávacího
programu vyjadřuje druh dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; forma vzdělávacího
programu vyjadřuje, zda jde o vzdělávání prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci,
b) obsahová témata vzdělávacího programu a jejich anotace,
c) vzdělávací plán vzdělávacího programu, který stanoví časovou posloupnost
obsahových témat a dobu vzdělávání,
d) seznam lektorů a garantů s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných
předpokladů pro vzdělávací program.
(3) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže
a) žadatel není bezúhonný,
b) přiložený vzdělávací program neodpovídá svým pojetím, obsahem nebo
cíli dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků, nebo
c) přiložený vzdělávací program neskýtá záruku řádného uskutečňování
vzdělávání, zejména pro nesplnění odborných předpokladů lektorů nebo garantů.
(4) Akreditace se uděluje na dobu 3 let. Tuto dobu lze na žádost držitele
prodloužit o další 3 roky, a to i opakovaně. Pro rozhodování o žádosti o prodloužení
akreditace platí ustanovení odstavce 1 až 3 obdobně s tím, že v přílohách žádosti
podle odstavce 1 se uvádějí pouze změny oproti přílohám předchozí žádosti o udělení
nebo prodloužení akreditace.
§ 28
Akreditační komise
(1) Ministerstvo zřizuje akreditační komisi jako svůj poradní orgán pro
udělování akreditací podle § 25 až 27.
(2) Členy akreditační komise jmenuje a odvolává ministr školství, mládeže
a tělovýchovy. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem složení akreditační
komise a pravidla její činnosti.
(3) Akreditační komise posuzuje zejména
a) plnění podmínek pro udělení akreditace,
b) pojetí, obsah a cíle vzdělávacího programu,
c) záruky řádného uskutečňování vzdělávání podle vzdělávacího programu,
zejména odborné předpoklady lektorů a garantů.
(4) Na základě posouzení skutečností uvedených v odstavci 3 zpracuje akreditační
komise stanovisko k žádosti.
§ 29
Kariérní systém
(1) Kariérní systém je soubor pravidel, stanovených pro zařazení pedagogických
pracovníků do kariérních stupňů.
(2) Kariérní stupeň je určen popisem činností, odbornou kvalifikací, popřípadě
dalšími kvalifikačními předpoklady a systémem hodnocení, které musí pedagogický pracovník
plnit, aby tyto činnosti mohl vykonávat.
(3) Zařazení pedagogického pracovníka do vyššího kariérního stupně je
podmíněno
a) výkonem činností
1. specializovaných, nebo metodických, nebo metodologických,
nebo náročnějších zejména z hlediska psychické námahy a náročnosti na přípravu,
2.
řídících,
b) plněním odborné kvalifikace podle § 6 až 21 a u činností, které
stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, též plněním dalších kvalifikačních
předpokladů.
(4) Dalšími kvalifikačními předpoklady jsou
a) pedagogická praxe, kterou se rozumí výkon přímé pedagogické činnosti,
b) osvědčení o způsobilosti k výkonu specializované nebo metodické
nebo metodologické nebo řídící činnosti vydané akreditovanou vzdělávací institucí
(dále jen "osvědčení o způsobilosti").
(5) Podmínky zařazení pedagogického pracovníka do kariérního stupně, popis
činností, délku pedagogické praxe, podmínky získávání osvědčení a systém hodnocení
stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 6.
(6) Osvědčení o způsobilosti podle odstavce 4 písm. b) vydané pedagogickému
pracovníkovi musí obsahovat tyto náležitosti
a) jméno, příjmení, titul, datum a místo narození pedagogického pracovníka,
b) číslo akreditace příslušného vzdělávacího programu a pořadové číslo
osvědčení,
c) název a sídlo vzdělávací instituce a název příslušného vzdělávacího
programu,
d) datum vydání,
e) razítko vzdělávací instituce,
f) podpis oprávněného pracovníka.
§ 29a
(1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje
a) při posuzování předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
(§ 3) nebo žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace
vzdělávacího programu (§ 27) fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena
1. za
trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
2. za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti
s výkonem činnosti pedagogického pracovníka, pokud se na ni podle zákona nehledí,
jako by nebyla odsouzena,
b) při posuzování žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce
(§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) právnická osoba, která byla pravomocně
odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu
akreditované činnosti a pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by odsouzena nebyla.
(2) Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost před vznikem pracovněprávního vztahu
nebo při podání žádosti o akreditaci předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů;
výpis nesmí být starší než 3 měsíce. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je
pedagogický pracovník povinen informovat do deseti pracovních dnů ředitele školy
nebo ředitele zařízení sociálních služeb o tom, že byl pravomocně odsouzen za trestný
čin, jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti; do jednoho měsíce od nabytí právní
moci rozsudku předloží pedagogický pracovník nový výpis z evidence Rejstříku trestů.
(3) Bezúhonnost právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku
trestů. Výpis z evidence Rejstříku trestů si vyžádá ministerstvo podle jiného právního
předpisu15). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence
Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
HLAVA V
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 30
Za pedagogické pracovníky podle tohoto zákona se považují též pedagogičtí
pracovníci, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona splňují předpoklady pro výkon činnosti
pedagogického pracovníka podle dosavadních právních předpisů.
§ 31
Další kvalifikační předpoklady získané v rámci dalšího vzdělávání pedagogických
pracovníků ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů
zůstávají nedotčeny.
§ 32
(1) Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm.
b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
a) pokud ke dni účinnosti tohoto zákona dosáhla 50 let věku a dlouhodobým
výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po
dobu 15 let prokázala schopnost výkonu požadované činnosti,
b) nejdéle po dobu deseti let, pokud v této době nezahájí studium,
kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí,
c) jestliže v době vzniku základního pracovněprávního vztahu neuskutečňovaly vysoké
školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole akreditovaný
magisterský studijní program příslušného studijního oboru; v tomto případě se získáním
nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru považuje předpoklad odborné
kvalifikace pro pracovněprávní účely za splněný,
d) pokud ke dni 1. ledna 2015 dosáhla alespoň 55 let věku a pokud vykonávala přímou
pedagogickou činnost na příslušném druhu školy nejméně po dobu 20 let.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na psychologa.
§ 33
Ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí,
který nezískal znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele
škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24 odst. 4 písm.
a) a vykonává činnost ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, může
vykonávat tuto činnost nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
pokud nevykonává činnost ředitele školy alespoň 10 let.
§ 34
O žádosti k udělení akreditace vzdělávací instituce nebo vzdělávacího
programu ministerstvo rozhodne do 120 dnů od jejího doručení.
§ 35
Služební poměry pedagogických pracovníků škol zřizovaných Ministerstvem
vnitra, Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti se řídí zvláštními právními
předpisy.14) Na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem
vnitra a Ministerstvem obrany se ustanovení § 5, § 9 odst. 2, 3 a 5, § 11, § 24 a
29 vztahují přiměřeně.
§ 36
Na osobu vykonávající funkci ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona se ustanovení § 5 odst. 1 písm. a), b) a c) nevztahují.
§ 37
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací
povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků
ve školství.
2. Nařízení vlády č. 153/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti
výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství.
3. Nařízení vlády č. 400/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti
výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství.
4. Vyhláška č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti
pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních
a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů
§ 40
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve
školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně
dalších zákonů, se mění takto:
1. V § 18 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
2. V § 18 odst. 1 se slovo "pracovníka" nahrazuje slovy "pracovníka8a)
v zařízení nebo ve středisku".
3. Poznámka pod čarou č. 8a) zní:
"8a) § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
a o změně některých zákonů.".
4. V § 18 odst. 2 se za slovo "pracovníci" vkládají slova "v zařízení nebo
ve středisku".
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Gross v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. LVII zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Akreditace vzdělávací instituce udělené podle dosavadních právních předpisů
zůstávají v platnosti v rozsahu a za podmínek, za kterých byly uděleny.
Čl. II zákona č. 159/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Odborná kvalifikace získaná podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena.
2. Odborná kvalifikace získaná studiem, které bylo zahájeno přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 198/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Odborná kvalifikace získaná podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena.
2. Odborná kvalifikace získaná studiem, které bylo zahájeno přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Na řízení o akreditaci vzdělávací instituce a na řízení o akreditaci vzdělávacího
programu, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje
zákon č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 197/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Na ředitele školy nebo školského zařízení, který byl jmenován na vedoucí
pracovní místo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje § 32a zákona
č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 379/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Na pracovní poměr pedagogického pracovníka na dobu určitou, který vznikl
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahují dosavadní právní předpisy.
2. Na právní jednání týkající se doby trvání pracovního poměru na dobu určitou
pedagogického pracovníka a jeho změny učiněné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
se vztahuje zákon č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona; dosavadní sjednaná doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž
smluvními stranami se započítává do celkové doby trvání pracovního poměru na dobu
určitou podle § 23a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu
určitou pedagogického pracovníka neuplynula doba 3 let.
1) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon).
3) Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví
o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 2/1968 Sb.), ve znění
pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti
státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných
států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění
pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů
(zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti
a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře
a farmaceuta.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti
k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s
poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských
zdravotnických povoláních).
7) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8) § 113 školského zákona.
8b) § 348 zákoníku práce.
8c) § 79 zákoníku práce.
9) § 231 odst. 1 zákoníku práce.
9a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon).
Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Živnostenský zákon.
Obchodní zákoník.
14) Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění
pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 47 školského zákona.
17) § 48a školského zákona.
18) § 16 odst. 9 školského zákona.
19) § 3 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
20) § 5 odst. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve
školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
21) § 164 odst. 1 písm. c) školského zákona.
22) § 39 zákoníku práce.
23) Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních
poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.