ZŠ jako plavecká škola
Otázka.
Jsme úplná základní škola a provádíme doplňkovou činnost - poskytování školských tělovýchovných služeb - výuku plavání škol v učebně plavání, kterou máme ve své správě. Nejsme zaregistrováni jako Plavecká škola.
1) Zaměstnáváme ve 12. platové třídě učitelku tělesné výchovy, která na část úvazku 0,4 vykonává funkci učitelky ve škole (14 hodin přímé práce a 11 hodin nepřímé) a 0,6 úvazku (15 hodin) vykonává funkci vedoucí bazénu. Pokládáme si otázku, zda i tato práce na bazéně by neměla být přepočítávána na přímou a nepřímou.
2) Protože nejsme plavecká škola, ale v Rejstříku škol jsme zaregistrováni jako učebna plavání, ptám se, jestli je někde dáno, jakou kvalifikaci musí mít člověk, který v dopoledních hodinách vyučuje žáky škol plavat. Zatím zaměstnáváme tyto vyučující jako pedagoga volného času (2.16.4 v katalogu prací), nemají VŠ.
Můžete mi sdělit, kde by se bylo možno obrátit s podobnými dotazy?
ODPOVĚĎ:
1) V uvedeném případě je nezbytné rozlišovat mezi sjednaným druhem práce „pedagog“ a sjednaným druhem práce „vedoucí bazénu“. Toto rozlišení je ostatně vyjádřeno i úvazkem v poměru 0,4 : 0,6. Každou sjednanou pracovní činnost je nezbytné posuzovat samostatně. Podle § 23 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo pololetí školního vyučování. Avšak u škol, jejichž zřizovatelem jsou orgány veřejné správy (tedy obec, svazek obcí, kraj nebo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), může toto určení týdenního počtu hodin přímé pedagogické činnosti provést ředitel školy jen podle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko psychologické činnosti pedagogických pracovníků). Týdenní pracovní doba je u pedagogických pracovníků rozdělena vždy na dvě části; na výkon přímé pedagogické činnosti a na výkon prací souvisejících s touto přímou pedagogickou činností. Výčet některých prací souvisejících s přímou pedagogickou činností obsahuje pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení, který vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Předpoklady a požadavky pro výkon činnosti pedagogických pracovníků jsou stanoveny v § 3 až 22 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Pokud zaměstnankyně zařazená do funkce - „vedoucí bazénu“ - vykonává přímou pedagogickou činnost, je nezbytné tuto činnost zahrnout do rozsahu týdenní přímé pedagogické činnosti. Zbývající pracovní dobu pak je nezbytné posuzovat jako práci související s pedagogickou činností.
2) Předpoklady a požadavky pro výkon činnosti pedagogického pracovníka jsou stanoveny v ustanoveních § 3 až 22 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Ustanovení § 7 a 8 výše uvedeného zákona stanoví předpoklady pro výkon práce učitele prvního a druhého stupně. Předpoklady spočívající v odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků stanoví přímo zákon. Vztah mezi kvalifikačními předpoklady stanoveným zákonem č. 563/2004 Sb. a nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě je vymezen zcela jednoznačně. Kvalifikační předpoklady vzdělání potřebné pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd stanovené nařízením vlády č. 564/2006 Sb. v odst. 1 nenahrazují kvalifikační předpoklady, které pro výkon stejných prací stanoví zákon č. 563/2004 Sb. Plnění kvalifikačních předpokladů podle zákona č. 563/2004 Sb. je proto třeba posuzovat odděleně od plnění kvalifikačních předpokladů stanovených nařízením vlády č. 564/2006 Sb. Zjednodušeně lze právní úpravu uvedeného vztahu shrnout tak, že právní předpisy upravující speciální kvalifikační předpoklady pro jednotlivé kategorie zaměstnanců řeší otázku, „zda lze pracovní místo zaměstnancem s určitou konkrétní kvalifikací obsadit, či nikoliv“, a nařízení vlády odpovídá na otázku, „zda v případě obsazení pracovního místa tímto zaměstnancem jde o jeho řádné zařazení do platové třídy nebo o zařazení výjimečné“.
Obecně se pak předpokládá, že znalost výše uvedených právních předpisů (a jejich aplikace ve vztahu k podřízeným zaměstnancům) patří k základním požadavkům při výkonu vedoucí funkce ředitele školy, obdobně jako se vyžaduje znalost pravidel silničního provozu při výkonu práce řidiče z povolání. Proto konkrétní řešení výše uvedeného problému spadá do působnosti a samostatného rozhodnutí ředitele školy.