Nová legislativa v praxi ředitele školy, 12. část. Prováděcí předpisy

Vydáno: 12 minut čtení
Nová legislativa v praxi ředitele školy
Prováděcí předpisy
Nejnovějším z prováděcích předpisů je vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, která vyšla ve sbírce zákonů v srpnu 2005. Protože přináší do oblasti dalšího vzdělávání poměrně nové prvky, věnujeme dnešní pokračování našeho seriálu o nové školské legislativě právě jí. Celou oblast dalšího vzdělávání je však třeba pojmout poněkud šířeji, než jen z pohledu samotné vyhlášky.
Přijetí nových školských zákonů znamená mj. rovněž zásah do struktury dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Tuto oblast dosud řešila pouze vyhláška č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Ta je však s účinností od 1. 9. 2005 zrušena a legislativní základ pro oblast dalšího vzdělávání pedagogů tak nyní tvoří zákon o pedagogických pracovnících a dále vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků.
Celá hlava IV zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, tedy ustanovení o dalším vzdělávání a kariérním systému pedagogických pracovníků, se vztahuje výhradně na pedagogické pracovníky škol zřizovaných orgány veřejné správy, tedy obcemi, svazky obcí, kraji, ministerstvem školství a dále na pedagogické pracovníky zařízení sociální péče. Proto i ustanovení vyhlášky lze vztáhnout jen na pedagogické pracovníky veřejných škol.
Zákon stanovuje pedagogickým pracovníkům povinnost dalšího vzdělávání. Pojmy, které zákon používá – tedy obnovení, upevnění a doplnění kvalifikace – odpovídají pojmu prohlubování kvalifikace podle příslušného ustanovení zákoníku práce (§ 141a zákoníku práce).
Zákon dále stanoví možnost účasti pedagogických pracovníků na dalším vzdělávání, kterým si zvýší kvalifikaci. V souladu s ustanovením § 142b odst. 1 zákoníku práce se tímto zvýšením kvalifikace rozumí též její získání nebo rozšíření směřující mj. k výkonu specializovaných, metodických, metodologických a řídících pedagogických činností. Stanovuje se tak zároveň právo i povinnost dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Zákon stanovuje výslovně povinnost ředitele školy vydat plán dalšího vzdělávání, a to po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Vydání tohoto plánu lze dát do souvislosti s jinou povinností zaměstnavatele, která vychází z ustanovení § 18b, odst. 3, písm. e) zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení má zaměstnavatel mj. povinnost projednat s příslušným odborovým orgánem systém školení a vzdělávání zaměstnanců. Organizace dalšího vzdělávání podle tohoto plánu by tak měla probíhat jednak s ohledem na vzdělávací potřeby pedagogických pracovníků, dále s ohledem na potřeby a rozpočtové možnosti školy a rovněž např. s ohledem na zákaz diskriminace v přístupu pedagogických pracovníků k jednotlivým možnostem dalšího vzdělávání.
Formy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jsou v zásadě členěny na:
-institucionální vzdělávání (tedy vzdělávání prostřednictvím akreditovaných vzdělávacích zařízení včetně vysokých škol,
-samostudium.
Další vzdělávání formou samostudia reprezentuje oblast tzv. studijního volna. Rozborem této formy dalšího vzdělávání jsme se věnovali při výkladu pasáží ze zákona o pedagogických pracovnících. Proto ji dnes necháme bez povšimnutí, ale v některém z příštích pokračování se k němu ještě jednou vrátíme, a to z pohledu očekávané novely zákona o pedagogických pracovnících.
Institucionální formy dalšího vzdělávání
Druhy a podmínky institucionálního dalšího vzdělávání stanoví MŠMT vyhláškou č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Tato vyhláška řeší v souladu s jednotlivými zmocněními v zákoně tři základní oblasti:
-druhy a podmínky DVPP a způsob jeho ukončení (na základě § 24 odst. 6 zákona),
-podmínky zařazení pedagogického pracovníka do kariérního stupně, délku pedagogické praxe, podmínky získávání osvědčení a systém hodnocení (na základě § 29 odst. 5 zákona),
-složení akreditační komise a pravidla její činnosti (na základě § 28 odst. 2 zákona).
Druhy dalšího vzdělávání jsou podle vyhlášky:
1.studium ke splnění kvalifikačních předpokladů,
2.studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů,
3.studium k prohlubování odborné kvalifikace.
1) Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů
Jde o studium, kterým si pedagogický pracovník doplňuje odbornou kvalifikaci nezbytnou k výkonu přímé pedagogické činnosti podle zákona o pedagogických pracovnících (pokud ji nezískal přímo studiem příslušného studijního programu v rámci počáteční přípravy na pedagogické povolání). Zákon (a tedy i vyhláška) přitom umožňuje doplnění odborné kvalifikace na této úrovni (tedy v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků) třemi různými formami:
a)Studium v oblasti pedagogických věd – uskutečňuje se v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole a délka trvání je stanovena nejméně na 250 vyučovacích hodin.
b)Studium pedagogiky – uskutečňuje se v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (tedy mimo VŠ) a délka trvání je stanovena zákonem o pedagogických pracovnících rozdílně pro dvě skupiny pedagogů:
-120 vyučovacích hodin pro učitele odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku střední školy, pro učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední odborné škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky,
-80 vyučovacích hodin pro vychovatele, pedagoga volného času a asistenta pedagoga (pokud má alespoň střední vzdělání s výučním listem).
c)Studium pro asistenty pedagoga – uskutečňuje se v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (tedy mimo VŠ) a délka trvání je stanovena nejméně na 120 hodin (pokud má jen základní vzdělání).
Součástí studia ke splnění kvalifikačních předpokladů je dále:
-Studium pro ředitele škol a školských zařízení – zákon o pedagogických pracovnících stanovuje získání znalostí a dovedností v oblasti řízení školství a v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů, jako nezbytný kvalifikační předpoklad pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení. Předpis nestanoví, kde toto studium musí proběhnout – je tedy možné jej realizovat jak v rámci celoživotního vzdělávání na VŠ, tak i v zařízení dalšího vzdělávání pedagogů mimo VŠ. Délka trvání tohoto studia je stanovena nejméně na 100 vyučovacích hodin. Připomeňme, že zákon ukládá řediteli školy a školského zařízení povinnost absolvovat toto studium nejpozději do dvou let po jmenování do funkce, jinak musí být z funkce odvolán.
-Studium k rozšíření odborné kvalifikace – toto studium je určeno učitelům, kteří splňují podmínky odborné kvalifikace pro určitý druh nebo stupeň školy, ale chtějí si tuto kvalifikaci dále rozšířit a tím zvýšit svoji zaměstnatelnost. Je určeno:
-K získání způsobilosti vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném druhu školy a na jiném stupni školy – např. učitel s kvalifikací pro 1. stupeň ZŠ, který má učit na 2. stupni ZŠ. Zákon o pedagogických pracovnících vyjmenovává skupiny pedagogů, u nichž je vyžadováno toto rozšiřující studium, v § 7, § 8 a § 9. Studium musí být uskutečněno v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole, délka trvání je stanovena nejméně na 200 vyučovacích hodin.
-K získání způsobilosti vyučovat další předměty – studium musí být uskutečněno v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole, délka trvání je stanovena nejméně na 250 vyučovacích hodin.
2) Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů
Na rozdíl od prvního druhu dalšího vzdělávání jde o studium, které není vyžadováno v rámci získávání základních kvalifikačních předpokladů (odborné kvalifikace). Proto není toto studium povinné (na rozdíl od předchozího). Je však nezbytné v případech, kdy je vyžadováno předpisem pro postup v kariérním systému a případně k výkonu určitých specializovaných činností (viz dále).
Vyhláška definuje následující formy tohoto studia:
-Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky – na rozdíl od výše uvedeného studia pro ředitele, které je nezbytným předpokladem pro výkon funkce, jde o studium, kterým si ředitel školy a školského zařízení dobrovolně může doplnit znalosti a dovednosti v oblasti řízení školství o znalosti teorie a praxe školského managementu, práva a ekonomiky, včetně znalostí z oblasti pedagogiky a psychologie. Studium se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole (tedy zde již není možné je absolvovat v zařízení dalšího vzdělávání pedagogů mimo VŠ). Délka trvání je stanovena nejméně na 350 vyučovacích hodin. Absolvováním tohoto studia zároveň splní vedoucí pedagogický pracovník podmínku studia pro ředitele (viz výše), které je podmínkou pro výkon funkce ředitele školy a školského zařízení. Jinými slovy absolvováním tohoto studia splní ředitel školy zároveň zákonem stanovenou podmínku „funkčního studia“ a současně získá další kvalifikační předpoklady nezbytné pro postup v kariérním systému. Získání dalších kvalifikačních předpokladů touto formou a v uvedeném rozsahu je mimochodem jednou z podmínek zařazení vedoucího pedagogického pracovníka do 13. platové třídy podle katalogu prací.
-Studium pro výchovné poradce – touto formou dalšího vzdělávání získá pedagog specializaci v základním oboru zaměřenou na oblast pedagogiky, speciální pedagogiky a psychologie. Tato specializace je předpokladem pro výkon specializované metodologické činnosti výchovného poradce. Na základě splnění těchto podmínek pak lze výchovného poradce zařadit do 13. platové třídy podle katalogu prací. Studium se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole. Délka trvání je stanovena nejméně na 250 vyučovacích hodin.
-Studium k výkonu specializovaných činností – tímto studiem získává pedagog další kvalifikační předpoklady pro výkon specializovaných činností, které jsou podmínkou získání nároku na příplatek podle § 9a zákona č. 143/1992 Sb., o platu. Předpis nestanoví, kde toto studium musí proběhnout – je tedy možné jej realizovat jak v rámci celoživotního vzdělávání na VŠ, tak i v zařízení dalšího vzdělávání pedagogů mimo VŠ. Délka trvání tohoto studia je stanovena nejméně na 250 vyučovacích hodin.
Specializovanými činnostmi, pro jejichž výkon je třeba absolvovat toto studium, jsou podle vyhlášky:
a)koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií,
b)tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů a vzdělávacích programů vyšších odborných škol,
c)prevence sociálně patologických jevů,
d)specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy,
e)specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených.
3) Studium k prohlubování odborné kvalifikace
Jde o ten z druhů dalšího vzdělávání, jehož absolvování je pedagogům uloženo jako povinnost, a to jednak zákonem o pedagogických pracovnících a jednak zákoníkem práce. Vyhláška označuje toto studium jako průběžné vzdělávání. Formy průběžného vzdělávání jsou zejména účast na kurzu a semináři. Účast na takovém kursu a semináři může ředitel pedagogům nařídit. Délka trvání vzdělávacího programu průběžného vzdělávání činí nejméně 4 vyučovací hodiny.
Kariérní systém pedagogických pracovníků
Zákon definuje kariérní systém jako soubor pravidel stanovených pro zařazení pedagogických pracovníků do kariérních stupňů. Tento kariérní systém má umožnit pedagogickým pracovníkům postup v povolání v jednotlivých stupních jeho profesní kariéry.
Zařazení pedagogického pracovníka do příslušného kariérního stupně probíhá podle:
-složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané činnosti,
-vykonávané specializované činnosti,
-plnění odborné kvalifikace a dalších kvalifikačních předpokladů
Konkrétní podmínky pro zařazení pedagogického pracovníka do jednotlivých kariérních stupňů stanoví pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků vyhláška v přílohách č. 1 – 9.
Výkon činnosti charakteristické pro příslušný kariérní stupeň po splnění dalších kvalifikačních předpokladů znamená pro pedagogického pracovníka nárok na specializační příplatek podle § 9a zákona č. 143/1992 Sb., o platu. V některých případech pak také postup do vyšší platové třídy (v souladu s nařízením vlády č. 469/2002 Sb.). Výše uvedený příplatek za výkon specializované činnosti pedagogického pracovníka je stanoven v § 9a zákona č. 143/1992 Sb., o platu, a to v rozpětí 1 000 – 2 000 korun měsíčně pro pedagogického pracovníka, který splní všechny stanovené předpoklady.

Související dokumenty

Pracovní situace

Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Účast na školení během víkendu
Hodnocení pedagogického pracovníka
Ukázka části pracovní náplně pedagogického pracovníka
Ochrana pedagogů
Pracovní doba pedagogického pracovníka
Novela zákona o pedagogických pracovnících
Zpřístupňování osobních údajů učitelů na webových stránkách školy
Vzdělávání koordinátorů EV
Výpověď daná zaměstnavatelem pedagogickému pracovníkovi, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace
Čerpání dovolené a volno k samostudiu
Učitelé – kategorie pomáhající profese
Stres v osobním a pracovním životě učitele
Syndrom vyhoření a jeho prevence
Minimální mzda státu EU a výjezdy škol do zahraničí
Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem v souvislostech
Informace k možnostem zaměstnávání ukrajinských občanů na pozici pedagogického pracovníka
Co udělat s učitelem podporujícím Putina nebo šířícím proruské dezinformace?
Cestovní náhrady
Má mít pedagog postavení úřední osoby dle trestního zákoníku?

Poradna

Úvazek
Úvazek
Podnapilý rodič
Záskok za nemocného jazykáře - odborná poradna, odpověď na dotaz
Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Vedoucí učitel odborného výcviku
Kvalifikace
Přespočetné hodiny
Platová třída
Odměna za očkování
Prodloužení zkušební doby
Jmenování třídních, uvádějících a provázejících učitelů
Učitel autoškoly a adaptační období

Články

Nová legislativa v praxi ředitele školy, 2. část
Nová legislativa v praxi ředitele školy, 1. část
Nová legislativa v praxi ředitele školy, 11. část. Prováděcí předpisy
Nová legislativa v praxi ředitele školy, 10. část. Prováděcí předpisy
Nová legislativa v praxi ředitele školy, 7. část. Školské zákony
Nová legislativa v praxi ředitele školy, 6. část. Školské zákony
Nová legislativa v praxi ředitele školy, 5. část. Školské zákony
Nová legislativa v praxi ředitele školy, 4. část. Školské zákony
Nová legislativa v praxi ředitele školy, 3. část. Zákon o zaměstnanosti
Nová legislativa v praxi ředitele školy, 14. část. Novela školských zákonů
Nová legislativa v praxi ředitele školy, 9. část. Zákon o pedagogických pracovnících
Nová legislativa v praxi ředitele školy, 8. část. Zákon o pedagogických pracovnících

Zákony

65/1965 Sb. Zákoník práce
143/1992 Sb. o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech