Lidé dnes pracují déle, než tomu bylo dříve. To znamená, že průměrné pracoviště nyní tvoří čtyři generace. I když většina lídrů věří, že věkově různorodá a vyvážená skladba zaměstnanců je výhodná pro organizaci i členy týmu, vedoucí pracovníky to staví před skutečnou výzvu, aby byli všichni lidé spokojení a úspěšní. Jednou z hlavních obav zaměstnavatelů je, jak lze řídit tým ve věku od 25 do 65 let. Každý je v různé fázi svého života a kariéry a to znamená, že každý bude mít v práci jiné přání a potřeby. S ohledem na to je důležité, abyste na svém pracovišti dokázali efektivně podchytit věkovou rozmanitost a rovnocenně zapojovali různé generace.>1)
Svět stárne a my s ním
V dřívějším světě většina lidí prošla ve svém životě poměrně sekvenčním
vzorcem
: vzdělání bylo pro mladé, práce byla pro dospělé a volný čas (důchod) byl pro staré. Ale tento vzorec se změnil. Věk již nedefinuje, co ve svém životě děláme ani kdy to děláme. Dnes, více než kdykoli předtím, je na naší životní dráze více zatáček a zákrut. To je patrné zejména na pracovišti. Stejně jako populace stárne v důsledku prodlužující se délky života, stárne i pracovní síla.
Lidé pracují déle
, ať už z vlastní volby, nebo nutnosti.Stárnutí populace se pochopitelně týká i učitelů. V roce 2017 učilo na základních a středních školách v Evropské unii téměř šest milionů pedagogů, z nich
starších 50 let byla více jak třetina
2). Zatímco generaci pedagogů mladších třiceti let zastupovalo v zemích evropské osmadvacítky půl milionu učitelů (9 %), věkovou hranici padesát let překročilo 2,1 milionu učitelů (36 %). V ČR dosáhla tato hodnota 43 procent. Hranici šedesátky překročilo v rámci EU 9 procent učitelů, přičemž v ČR to bylo 11 procent učitelů. Se zvyšujícím se věkem pro odchod do důchodu bude tato věková skupina učitelů do budoucna jedině narůstat. Demografické prognózy předpovídají, že v roce 2050 by měla být jen v České republice každá třetí osoba starší 65 let.Pracovní schopnost a věk
Obecně přijímaným předpokladem je, že s přibývajícím věkem úměrně klesá pracovní schopnost. Přinejmenším podle zjištění týmu badatelů z filozofické fakulty Masarykovy univerzity to však nemusí být úplně pravda. Autoři
studie /3/
provedli v roce 2019 výzkum, do kterého se zapojilo více jak pět set učitelů českých středních škol. Badatelé využili teoretický rámec
pracovní schopnosti
(
work ability
), který je v zahraniční literatuře definován jako rovnováha mezi osobními zdroji pracovníka a požadavky jeho práce, přičemž tuto rovnováhu hledáme v průběhu celého pracovního života a musíme ji neustále přizpůsobovat měnícím se podmín