Čas na jarní úklid

Svou inventuru a úklid můžeme opřít o techniku , tedy o tzv. „ “. Tato technika se velmi často využívá v koučování pro stanovování cílů a zhodnocování životních oblastí na přehledné škále (Horská, 2009; Podaná, 2012), nicméně je optimální oporou pro komplexní pohled na jakoukoli oblast našeho života, tedy i na naše pracovní činnosti. Velkou výhodou kruhu rovnováhy je jednoduchost jeho provedení, názornost, přehlednosta vizualizace jednotlivých oblastí zkoumaného celku. Škály jsou skládány do kruhu, kde sledujeme jejich vzájemnou provázanost a ovlivňování se. V první fázi práce tvořímea pojmenováváme jednotlivé oblasti. Následně provádíme zmíněnou inventuru, tj. pomyslně je procházíme a sledujeme v nich naši spokojenost, a nakonec definujeme, na co konkrétního se zaměříme a jaký vliv bude mít vybrané na celek. Zásadním přínosem oproti jiným reflektivním technikám je právě akcentování oné rovnováhy. Nezaměřujeme se pouze na jednu oblast, ale zasazujeme ji vždy do kontextu ostatních. Kruh rovnováhy nám zajistí, že se budeme na naše činnosti dívat komplexně. Když se totiž zaměříme na jednu oblast, nezmění se pouze ona, ale zasáhne i ty další, některé možná porostou s ní, ale některé možná zasáhne i negativně. Je dobré si to uvědomit a počítat s tím.

Nyní si ukážeme využití kruhu při jarní (sebe)reflexi ředitelských činností. Jednotlivé výseče představují . V prvním kroku nakreslíme kruha rozdělíme ho na požadovaný počet částí, nejčastěji na osm, ale pokud by oblastí bylo více (což se u ředitelských činností může stát, nicméně by nám měl jeden kruh i tak stačit), je samozřejmě možné rozdělit ho podrobněji (Podaná, 2012).

Do každé výseče kruhu napíšeme činnost, kterou potřebujeme zhodnotit, a následně určíme, na škále od 0 (úplně nespokojeni) až po 10 (ideální stav). Výsledný kruh může pak vypadat například takto:

Nyní nastává fáze pro skutečné zamyšlení se a : Na jakou oblast bych se chtěl/a zaměřit nejvíce? Na jakou hodnotu bych ji chtěl/a pozvednout? Co se stane s ostatními oblastmi, když se tato zvedne dle mých představ?

V této fázi práce s kruhem rovnováhy je nezbytné upřímně reflektovat vzájemné propojení jednotlivých oblastí. Pokud budu chtít například v tomto ukázkovém kruhu zvýšit svou spokojenost s administrativními činnostmi, je možné, že budu muset nejprve zapracovat na oblasti delegovánía možná i na oblasti řešení sporů. Nebo si uvědomím, že pracuji stylem „raději si to udělám sám, než pak řešit ty hádky“. Možná zjistím, že se budu muset věnovat především strategickému plánování, aby se mi podařilo celkově provést změnu v rozdělení rolí a kompetencí ve škole a tím přesunout větší části administrativní činnosti na jiné osoby. Také se ale může stát, že když budu věnovat pozornost vybrané oblasti, moje vlastní výuka a spokojenost s ní začne klesat, protože na ni budu mít po určitou dobu ještě méně času než nyní. Kruh rovnováhy nám zajistí, že a případné klesající oblasti můžeme včas a vhodně ošetřit.

Po zvolení klíčové oblasti, na kterou se rozhodneme zaměřit a kterou se rozhodneme zlepšit, si musíme položit jasnou otázku: Teprve stanovení konkrétního a jasného kroku (tj. cíle) je prvním předpokladem k úspěšnému vykročení ke změně a zvyšování spokojenosti se zvolenou oblastí. Kruh nám pomohl realizovat jednoduchou jarní ředitelskou inventuru, která nás dovedla k , který je potřeba udělat, abychom byli o něco spokojenějšía lépe se nám pracovalo.

Jak konkrétně můžeme náš cíl naplnit a jaké možnosti při zlepšování máme, o tom si přečteme příště. Nástroj kruhu rovnováhy je možné také různě kreativně obměňovat a vyplatí se i jako zajímavý způsob reflexe různých proběhlých činností – snadno s jeho pomocí zhodnotíme projektové dny, distanční výuku, spokojenost s třídní schůzkou nebo efektivitu našich porad (viz také Trojanová a Svobodová, 2020).