Nevydaná jídla z jídelen do koše nepatří

Osvětou na téma udržitelnosti, co se týče omezení plýtvání potravin, se zabývá mnoho organizací, které na tento problém opakovaně upozorňují, ale obzvláště v některých typech stravovacích zařízení se vznik odpadů nedaří zastavit. Jedním z nich jsou bohužel i školní jídelny. V těch se ročně vyhodí dvacet až třicet pět procent již uvařených pokrmů z cca 393 milionů porcí, což je opravdu nezanedbatelné množství.

Školní jídelny obecně patří mezi největší producenty gastroodpadu - ten je při vyhození a následném umístění na skládku zdrojem skleníkových plynů. I proto je nyní nejvyšší čas na změnu, a to v rámci systému i zefektivnění pro producenty odpadu. Edukaci nelze provádět bez příkladů, na kterých je vidět, že změny lze dosáhnout. Proto věříme, že žáci i zaměstnanci škol by se sami osobně měli setkat s určitými tipy, nápady, způsoby, jak předcházet vzniku kuchyňského odpadu. Ty nejúčinnější a nejvíce eko pro vás proto uvádíme.

Jednou z možností, která stojí hned na začátku celého koloběhu předcházení vzniku odpadu, je model jídelen z finských škol. Ten funguje na základě samoobslužných bufetů. Žáci si místo běžného čekání u výdejních okének nabírají jídlo sami a přebírají tak plnou zodpovědnost za to, kolik jídla si dají na talíř a kolik ho jsou schopní sníst. popsala pro Liberecký rozhlas tento systém ředitelka Masarykovy základní školy v Tanvaldu, kde ho letos úspěšně praktikují.

Další způsob prevence vyhazování např. nevydaných jídel v jídelnách je systém redistribuce zbylých vhodně tepelně upravených pokrmů např. pro charitativní účely. Ten nemá v České republice dlouhou tradici, převážně kvůli legislativně neprůchozím hygienickým podmínkám, které tento celý proces znemožňují. A to bohužel i přesto, že má silný sociální i ekologický přesah. V tuzemsku na tento problém upozorňuje především organizace "Zachraň jídlo", které se ale i tak v rámci dobročinné sbírky podařilo v jednom ze svých projektů zachránit až 3 527 porcí z jídelen a rychlého občerstvení a darovat je do pražských charit.

Pokud je jídlo ve stavu, kdy již neodpovídá základním hygienickým podmínkám, a není tedy již vhodné ke konzumaci, nastává čas, kdy je již možné potravinu, odřezky, slupky či hotové jídlo skutečně pouze vyhodit. Věděli jste ale, že i potravinové zbytky, a to rostlinného i masného původu, můžete recyklovat? To znamená vyhodit je, ale do specifické nádoby, z níž putuje na další využití. S rozmístěním nádob, svozem a recyklací tohoto druhu odpadu pomáhá firmám včetně stravovacích zařízení i obcím v Česku například projekt skupiny EFG "tridimgastro.cz". Ten má za sebou první rok úspěšného působení.

Dozvěděli jsme se o několika způsobech předcházení vzniku odpadu nebo efektivní recyklaci již vzniklého odpadu. My, jako učitelé a lektoři, bychom měli žákům tyto varianty nejen představovat, ale také je sami aktivně vyhledávat a využívat. Jen tak můžeme jít žákům příkladem.

Společnost EFG Educa, z. ú., se věnuje tvorbě vzdělávacích seminářů pro žáky předškolního věku, základních i středních škol, které jsou zaměřeny na environmentální témata a ochranu životního prostředí. Jejím cílem je posluchačům předat základy odpovědného chování a zkušenost s oblastí, kde figuruje zelená energie, ekologická mobilita či účinná recyklace odpadů. Absolvování projektu je potvrzeno diplomem za podporu vzdělávání v oblasti udržitelnosti. Více informací o projektu najdete na .