Mzdy učitelů v regionálním školství v roce 2018

Vydáno:

V roce 2018 pobírali učitelé v mateřských, na základních a středních školách v průměru 34 401 Kč měsíčně. Jejich mzdy rostou, nicméně stále nedosahují průměrné mzdy zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Dostávali dvě třetiny této částky.

Mzdy učitelů v regionálním školství v roce 2018
Ing.
Alena
Hykyšová
ČSÚ, oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Počty učitelů v regionálním školství
Podle údajů MŠMT v České republice v roce 2018 působilo v regionálním školství celkem 135,5 tis. učitelů. Téměř polovina z nich (48 %) učila na základních školách. Učitelé působící ve školství na regionální úrovni tvořili 3,0 % ze všech zaměstnanců v České republice. Vzdělávání je spolu se zdravotní a sociální péčí odvětvím s nejvyšším podílem žen mezi zaměstnanými. V roce 2018 zastávaly osm z deseti učitelských pozic v regionálním školství ženy. Před deseti lety byl jejich podíl nepatrně nižší, a to 77 %. Největší převaha žen je v mateřských školách a na prvním stupni základních škol. Zatímco na prvním stupni činil podíl mužů mezi učiteli pouhých 6 %, na stupni druhém tvořili čtvrtinu. Pokud jde o věkovou strukturu učitelů (údaje vycházející ze speciálního zpracování dat z informačního systému o průměrném výdělku – ISPV), více než 55 % všech učitelů v regionálním školství v roce 2018 bylo starších 45 let a pouhých 10 % tvořili učitelé do 30 let. Mezi středoškolskými vyučujícími se našly dokonce dvě třetiny 45letých a starších a pouhá 4 % mladších 30 let. V posledních letech lze pozorovat nárůst podílu učitelů starších 55 let na všech stupních sledovaných škol. Dá se tedy říci, že učitelský sbor v regionálním školství stárne. V roce 2018 bylo 27 % učitelů starších 55 let v porovnání s přibližně pětinou v roce 2013 či 15 % v roce 2008.
Zdrojem dat o mzdách popisovaných v analýze jsou výstupy ze zpracování údajů o vybraných skupinách zaměstnanců spadajících mezi specialisty v oblasti výchovy a vzdělávání (kategorie ISCO 23) z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV). Tento nástroj slouží k pravidelnému monitorování výdělkové úrovně a pracovní doby zaměstnanců v České republice.
Uvedené celkové údaje se týkají učitelů mateřských, základních a středních škol. Ředitelé a další řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, stejně jako asistenti pedagogů do kategorie ISCO 23 nepatří
1)
.
Mzdy učitelů v regionálním školství
Vzhledem k povaze práce, vysokým požadavkům na kvalifikaci či profesní rozvoj a také s ohledem na nedostatek učitelů na trhu práce by se dalo předpokládat, že budou učitelé finančně hodnoceni lépe, než jaký je republikový průměr, resp. průměrná mzda zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Tato domněnka platí jen částečně. V roce 2018 činila průměrná hrubá měsíční mzda učitele v regionálním školství 34 401 Kč, což bylo sice o 2,1 % (717 Kč) více, než jaká byla celková průměrná mzda v ČR, ale zároveň dosahovala jen dvou třetin průměrné mzdy zaměstnanců s vysokoškolským (tj. magisterským a doktorským) vzděláním.
Tak jako se zvyšuje celková průměrná mzda v národním hospodářství, tak v průběhu posledních let vzrostla i mzda učitelů v regionálním školství. Průměrná mzda učitelů za posledních pět let vzrostla téměř o třetinu (8,4 tis. Kč), tj. nepatrně rychleji než průměrná mzda zaměstnanců (nárůst o 28,5 %; 7,5 tis. Kč). Procentuálně rostly mzdy učitelů v tomto období rychleji i než průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, která od roku 2013 vzrostla o pětinu. Absolutně si však vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci za pět let přilepšili v průměru o 470 Kč více než učitelé.
V rámci sledovaného období se růst mezd učitelů zrychloval, meziročně vzrostly nejvíce v roce 2018, a to o 11,4 %, což v absolutním vyjádření představuje nárůst o 3,5 tis. Kč. V tomto roce mzdy učitelů rostly 1,7× rychleji než mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Absolutně však mzdy učitelů vzrostly v průměru jen o 200 Kč více než mzdy všech zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním.
Mzdy učitelů v regionálním školství rostly v letech 2013 až 2017 pomaleji než mzdy všech zaměstnanců v platové sféře2) (drtivá většina učitelů v regionálním školství spadá do platové sféry). Naopak mezi rokem 2017 a 2018 byl nárůst dynamičtější u mezd učitelů. Od roku 2013 vzrostla reálná mzda učitelů v regionálním školství v průměru o čtvrtinu (6,4 tis. Kč), v celé platové sféře byl nárůst ve stejném období vyšší jak procentuálně (o 28 %), tak absolutně (o 7,5 tis. Kč). Mezi lety 2013 a 2017 bylo tempo růstu mezd učitelů v regionálním školství víceméně shodné s vývojem průměrné mzdy všech zaměstnanců. V roce 2018 však vzrostly reálné mzdy učitelů v regionálním školství meziročně o 9 % (o 2,7 tis. Kč), zatímco průměrná mzda zaměstnanců pouze o 6 % (o 1,8 tis. Kč).
Z hlediska jednotlivých stupňů škol v regionálním školství dle očekávání dosahují nejnižších průměrných výdělků učitelé v mateřských školách, kde v roce 2018 měsíčně vydělávali v průměru o 6,0 tis. Kč méně než kolegové na základních školách či o 6,4 tis. Kč méně v porovnání s učiteli na středních školách. V čase se nerovnost prohlubuje, v roce 2013 tyto rozdíly činily 3,7 tis. Kč, resp. 4,1 tis. Kč.
Meziročně vzrostly mzdy učitelům v regionálním školství v roce 2018 o 11,4 %. Přitom průměrná meziroční změna mezi roky 2013 a 2018 činila zhruba poloviční hodnotu, a sice 5,8 %. Největšího nárůstu za posledních pět let se dočkali učitelé ve věku 45–54 let a starší 55 let, kterým byl plat navýšen o 9 tis. Kč, což představuje nárůst o jednu třetinu. Učitelé nad 55 let si tak přilepšili o 3,2 tis. více než jejich nejmladší kolegové ve věku do 25 let. Rozdíl mezi mzdou nejmladší a nejstarší sledované skupiny učitelů se mezi lety 2013 a 2018 neustále zvyšoval. Zatímco v roce 2013 představoval 6,6 tis. Kč, v roce 2018 se blížil 10 tis. Kč. Nejmladší učitelé ve věku do 25 let v roce 2018 vydělávali na stejné úrovni jako učitelé starší 55 let v roce 2013. Meziroční změna mezi roky 2016 a 2017 byla nejvyšší právě u začínajících učitelů do 25 let a u učitelů ve věku 25–29 let, kde činila 8,1 %, resp. 7,4 %. Přitom ještě o rok dříve byl nárůst v těchto věkových skupinách o 4 procentní body nižší.
Vývoj reálných mezd učitelů v regionálním školství v porovnání se zaměstnanci v platové sféře a zaměstnanci v Česku celkem, 2013–2018 (rok 2013 = 100)
Zdroj: ČSÚ podle ISPV
Relace k průměrné mzdě vysokoškolsky vzdělaných
Ačkoliv mzdy učitelů rostou, stále nedosahují průměrné mzdy, kterou pobírají zaměstnanci s vysokoškolským (magisterským či doktorským) vzděláním. Přitom právě takového stupně většina učitelů při svém studiu dosáhla. Průměrná mzda učitele v regionálním školství byla v roce 2018 o 17 tis. Kč nižší, než si v průměru vydělali zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním, a představovala tak dvě třetiny tohoto srovnávacího výdělku. Učitelé v mateřských školách nedosáhli ani na 60 % platu zaměstnance s vysokoškolským vzděláním. Jejich kolegové učící na základních a středních školách v průměru pobírali 70 % této částky.
Mzdy učitelů jsou oproti průměrným mzdám za všechna odvětví hospodářství mnohem méně variabilní napříč kraji České republiky. Regionální nerovnosti ve mzdách se projevují hlavně v rozdílných relacích k celkové průměrné mzdě vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Zatímco v Olomouckém a Moravskoslezském kraji představovala v roce 2018 průměrná mzda učitelů 78 %, resp. 77 % průměrné mzdy zaměstnanců s magisterským či doktorským vzděláním v daných regionech, ve středních Čechách činila 66 %, a v Praze dokonce pouhých 61 % mzdy zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním.
1) Přesné vymezení kategorie ISCO 23 naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_zamestnani_-cz_isco-.
2) V ISPV se podle formy zřizovatele rozlišuje tzv. mzdová a platová sféra. Do mzdové sféry se zařazují ekonomické subjekty, které odměňují zaměstnance mzdou, a to podle § 109 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Do této skupiny spadají např. všechny soukromé firmy. Do platové sféry se zařazují ekonomické subjekty, které odměňují zaměstnance platem, a to podle § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se především o zaměstnance ve služebním či pracovním poměru na ministerstvech a v ostatních organizačních složkách státu, dále o zaměstnance ve veřejném školství či zdravotnictví, policisty, hasiče a další státní zaměstnance.

Související dokumenty

Pracovní situace

Minimální mzda státu EU a výjezdy škol do zahraničí
Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Pracovněprávní důsledky odsouzení pedagogického pracovníka za trestný čin
Hodnocení pracovního výkonu
Odměňování pedagogických pracovníků ve veřejném školství
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 1. stupni ZŠ a v přípravných třídách
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na SŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v ZUŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na VOŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 2. stupni ZŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v jazykové škole
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v MŠ
Odborná kvalifikace speciálních pedagogů, psychologů, metodiků prevence a asistentů pedagoga
Posouzení kvalifikace v případě souběhu více pedagogických pozic
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků - přechodná ustanovení
Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah
Výchovný poradce – metodické vedení učitelů
VP a další poradenští pracovníci
Novela zákona o pedagogických pracovnících
Srážky z příjmů v pracovněprávním vztahu

Poradna

Platová třída
Prodloužení zkušební doby
Doplatek mzdy - odpověď na dotaz
Příplatek za třídnictví a kratší pracovní doba - odpověď na dotaz
Záskok za nemocného jazykáře - odborná poradna, odpověď na dotaz
Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Vedoucí učitel odborného výcviku
Kvalifikace
Přespočetné hodiny
Odměna za očkování
Úvazek
Úvazek
Podnapilý rodič
Provádění exekučních srážek ze mzdy od 1. 10. 2024
Odeslání mezd v dřívějším termínu
Jmenování třídních, uvádějících a provázejících učitelů
Učitel autoškoly a adaptační období

Zákony

262/2006 Sb. zákoník práce